New York

First topic message reminder :

[sparkofficloc][loc first="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny110.png" second="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny210.png" third="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny310.jpg"]
Centrální město Ameriky a hlavní město státu New York v USA. Tato betonová džungle, též známá jako „město, které nikdy nespí“, je jedno z nejslavnějších amerických měst, které do svého centra každoročně přiláká nespočet turistů z celého světa. Veškeré dění v Severní Americe se točí hlavně v oblasti kolem New Yorku a přilehlého okolí, kvůli čemuž zde také naleznete sídla všech významných organizací a nejen jich. New York, podobně jako Praha, má velice teplá léta a v zimě zde můžete nalézt i sníh. Budovy v New Yorku mají typickou architekturu, i když zde naleznete i velice významné architektonické kousky. Ačkoli se jedná o betonovou džungli, v samém srdci New Yorku můžete nalézt jeden z největších městských parků, který je zelenou dominantou města.

New York je centrálním městem, nachází se zde hlavní sídla Rex Deus a Illuminati pro celou Ameriku. V New Yorku lze používat městské hashtagy založené na vaší aktuální poloze v nějaké specifické části či oblasti v New Yorku. Veškeré městské hashtagy naleznete vypsané, společně s popiskem daných lokalit, níže.[/sparkofficloc][sparkofficloc][/sparkofficloc]

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

[thinking]Výpadok prúdu?[/thinking] pomyslel Nathan, aby hneď nato svoju myšlienku zavrhol. Na malinkatý okamih sa objavil uprostred sály neznámy zdroj svetla. Kým všetci naokolo panikárili, on sa díval priamo doprostred jeho zdroja. Miestnosťou sa odrazu prevalila akási neviditeľná vlna energie, aspoň tak to videl on. Keď sa všetci naokolo začali synchrónne kácať k zemi akoby im niekto vyhodil poistky v hlave, cítil, ako sa mu telom valí ohromná dávka adrenalínu. Nathan bol v tom okamihu v určitom druhu šoku, ktorý by len ťažko niekomu popisoval. Zrýchlil sa mu tep, začal dýchať nepravidelne a následne sa inštinktívne prikrčil k zemi v absolútnej tme. Keď sa obrátil, aby sa presvedčil, čo sa to deje, uvedomil si, že nie je sám, Isabel tam stála a vyzerala, že si v tých pár sekundách prešla rovnakým zážitkom ako on sám. To ho na chvíľku vrátilo do reality a opäť, keď sa jej chcel opýtať, čo sa to došľaka deje, začul burácajúci zvuk podobný výstrelu a miestnosťou sa prehnala vlna ďalšieho svetla nejakého energetického výboja - výstrelu. Následne jasne a zrozumiteľne počul hlas nejakého muža, neboli sami, kto bol pri vedomí. Krčiac sa stále pri zemi s nepravidelným dychom sa mu hlavou hnali desiatky otázok, na ktoré neexistovala v tomto momente odpoveď. [dirspeech]Musíme odtiaľto vypadnúť[/dirspeech], šepol a pozrel sa na Isabel, zároveň kývol k núdzovému východu, kde ešte pred chvíľkou žiaril červený nápis EXIT.

[sparkname]Cassiopea Moonroe[/sparkname]

[thinking]No páni.[/thinking] Rychle  se aktivně posadila a stále si zprávu četla dokolečka. Zčervenaly jí tváře a cítila motýlky v břiše. Najednou jí stoupl adrenalin v žilách. Čert vem nějakou noční můru. Rychle na neznámé číslo vyťukala pozitivní odpověď s poděkováním za zájem. Jiskřičky v očích a nadšení jí donutilo hned sednout k počítači a začít vypisovat důležité informace k projektu a vypracování prezentace z videí z tréninků těchto dětí. Nezapomněla si k této práci udělat i svůj oblíbený zelený čaj. Někdy ve 3 hodiny ráno už cítila únavu, a tak si šla znovu lehnout do postele. Usnula celkem rychle. Těšila se na setkání s tajemným sponzorem. Snad to nebude nějaký náfuka. Viděla teď momentálně velkou naději ve svém projektu a nehodlala si ji nechat vzít. Proto se tentokrát nechtěla vzdát tak lehce a pořádně se na toto připravila.

Na druhý den vstala a se stejným rituálem jako předešlý den si šla zaběhat. Měla v sobě tolik energie, že netušila, kde se to v ní vzalo. Holt hnací motor snů se ozval. Vzala si na sebe béžové elegantní šaty se stejnobarevným sáčkem a s taškou s notebookem se vydala na místo schůzky. Strašně moc se těšila.

[sparkname]Maddie[/sparkname]

Všetci prítomní hostia začali padať ako domček z karát pod náporom vetra. Inštinktívne som sa otočila na Caleba, no zbadala som len jeho nehybné telo na studenej dĺžke. Zohla som sa k nemu a zistila, či dýcha. Hrudník sa mu dvíhal a z pootvorených úst vychádzal vzduch. Tá zvláštna energia pôsobila ako prívalová vlna, ktorá zloží každého, kto sa jej pripletie do cesty. Začala sa ma zmocňovať panika, nevnímala som nič okolo, ani mužov, ani zbrane, ani tiene, ani svetlá. Ztemnel mi obraz pred očami a začala som zrýchlene dýchať, natoľko, že som mohla počuť aj cítiť všetok vzduch, ktorý sa mi hrnul do pľúc. Bola som tu sama, bez Caleba. [thinking]Kto ma teraz ochráni?[/thinking] Nastala situácia, kedy som sa musela naozaj spoľahnúť sama na seba, no zároveň som sa nedokázala pohnúť od Cabela a nechať ho tu. Bolo mi však nad slnko jasnejšie, že tu nemôžem ostať. Zhlboka som sa nadýchla na plnú kapacitu, zadržala dych, napočítala do 7 a vydýchla na doraz počítajúc do 8. To ma dokázalo upokojiť natoľko, že som za sebou podvedome vnímala akýsi jemný pohyb. Otočila som sa a zbadala Nathanove oči, ktoré vo mne vyvolali dvojakú reakciu. Ako nežný oceán ponárajúc sa doň ma utíšili, no zároveň znervózňovali, pretože jeho pohľad čosi znamenal, no nedokázala som dešifrovať čo. [dirspeech]Musíme odtiaľto vypadnúť[/dirspeech], šepol a uprel na mňa ešte výraznejší pohľad. Bol chladný a rozvážny a ja som si pri ňom pripadala ako malé dieťa, čo sa  nevie kontrolovať a racionálne uvažovať. Moja emocionálna stránka vždy prevažovala nad racionálnou. Porážala ju každý deň znova a znova. Nedokázala som zo seba vydať ani hláska, a tak som len poslušne prikývla. Vyrazili sme rýchlym tempom k dverám núdzového východu. O nádej k úteku sme však prišli, keď som sa chcela chytiť kľučky, modrá energetická bariéra nás nepustila von a držala v zajatí. Keď som sa obzrela, len pár metrov od nás stáli traja muži.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Cassie pomalu šla směrem k restaurace, ve které měla sraz s jejím tajemným sponzorem. Netušila moc, jak ho má vůbec najít, nakolik netušila, jak ten muž či žena vypadá. A tak pouze šla směrem k restauraci, všimla si, že celá restaurace byla úplně prázdná, byl tam pouze jediný stůl uprostřed, u kterého seděl muž tmavé pleti v obleku. Jakmile Cassie vešla do restaurace, jeho pohled ihned spadl na ní. Lehkým mávnutím ruky jejím směrem ji měl poukázat na to, že na ní již čeká. Pomalu a nejistě přišla ke stolu a posadila se k muži. Ten lehce luskl prsty a v tu chvíli dorazil číšník s jedním z nejlepších vín, než tato restaurace nabízela. [dirspeech]Nuže, dozvěděl jsem se o vašem projektu slečno Moonroe a zaujalo mne to,[/dirspeech] začal muž, [dirspeech]hádám, že zde určitě máte s sebou nějaké materiály, které mi můžete ukázat.[/dirspeech] dokončil větu a lehce se napil z nově doneseného vína. Jeho tvář byla tajemná, taková chladná, téměř jako kdyby postrádal snad všechny mimické svaly. Jeho oči však mluvily za něj, ten pohled byl tak pronikavý a hluboký, skoro jako kdyby se v Cassie snažil cosi vyčíst. Nebýt toho, že se nacházejí v restauraci by se pravděpodobně necítila dobře, nakolik upřené zíraní od muže nepůsobilo příliš profesionálně. Položil sklenici s vínem a lehce natáhl ruku směrem k materiálům, které Cassie právě vytahovala ze své tašky.


[sparkname]Mezitím
Na technologické konferenci...[/sparkname]

Jeho pohled spadl na dvojici, co stále nedaleko od mužů. Chlapec a dívka. Nechápal to, jak mohli ustát energetický výboj? To muselo znamenat pouze jednu věc. [dirspeech]K zemi![/dirspeech] vykřikl na chlapce s dívkou a jeho pohled se na chvíli přesunul na ně, to však byla chyba, protože trojice mužů vytáhla cosi co vypadalo jako obrovské kovové hřeby, které hodily směrem na muže. Ten nestihl reagovat a síť zformovaná z čisté energie, jež se utvořila mezi hřeby ho doslova připevnila k zemi, přičemž mu zároveň do těla dávala malé elektrické šoky. [dirspeech]Tak něco dělej- ksakru,[/dirspeech] syčel muž v síti na jeho o poznání menšího přítele, ten cosi ťukal do holografického rozhraní, které se zformovalo z náramku, který měl na ruce. [dirspeech]Vydrž sekundu kalibrace té sítě není tak lehká,[/dirspeech] koktal ze sebe. Muž na zemi zatím mohl pozorovat, jak se trojice jeho nepřátel snaží dostat skrze bariéru a utéct i se zmíněnou technologií.


[note]hřeby jsou z magnetického materiálu a efekt jablka (efekt, který knocknul zbytek místnosti) by měl jak v nathanovi, tak i v isabel probudit jejich dormantní geny vrozené schopnosti[/note]

[sparkname]Cassiopea Monroe[/sparkname]

Bylo to velmi zvláštní, už se necítila tak nadšeně jako předtím. Popravdě v ní začala kvést nervozita a nejistota. Nicméně vytáhla ze své tašky notebook a otevřela ho. Hned na prvním snímku bylo vidět 5 malých holčiček tančí v kostýmu kočiček. [dirspeech]No ehm, ráda bych Vám představila projekt, který by otevřel možnosti pro děti znevýhodněných sociálních skupin. Naše studio nemá dostatečné finance na oblečení těchto skupin a zaplacení jejich startovného na soutěže. Děti jsou velmi talentované, kostýmky zatím půjčujeme z našich zdrojů, ale pro soutěž to chce něco nového. Startovné na soutěže je za každého člena týmu i sólistu, jsme schopni v rámci mezí jim toto zaplatit, ale už je nelze obléknout. Jeden kostým přijde až na 95 dolarů a při obléknutí až 20 dětí je to pro mě finančně náročné. Proto hledáme jistého sponzora. Pravidelně se účastníme různých přehlídek a vystupujeme na dobročinných akcí. Vám jako investorovi mohu nabídnout, pokud máte doma děti tak lekce zdarma či nějaké to vystoupení. Samozřejmě o propagaci nemluvě jako jsou loga a tak dále.[/dirspeech] pronesla jsem svou řeč a až teď se mu podívala do očí. Nevím, proč ale nechtělo se mi na něj koukat.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

[dirspeech]Naše společnost má široké portfolio služeb, ale co se týče dobročinných akcí, jsme na tom ještě bídně a váš projekt nás zaujal, takže bychom byli rádi jeho součástí. Není potřeba vaší propagace či výhod, řekněme, že to děláme jen z,[/dirspeech] nedokončil, [dirspeech]dobroty v srdci.[/dirspeech] dodal a lehce se pousmál. [dirspeech]Ještě jsem se vám vlastně nepředstavil. Jmenuji se Alan Rikkin, a jsem generálním ředitelem v Abstergu.[/dirspeech] dodal, načež podal dívce jeho vizitku, ačkoli věřil, že to nebude potřeba, nakolik Abstergo bylo nadnárodním konglomerátem, který měl prsty téměř v každém odvětví, kde byly peníze. [dirspeech]Rádi bychom se dozvěděli více o vás, ještě před tím, než začneme s nutnou administrativou,[/dirspeech] dodal ještě, načež si opět upil ze svého vína. V jeho tváři se zjevil lehký úsměv, když viděl, že dívka jeví očividný zájem o jeho služby.
[dirspeech]Takže,[/dirspeech] začal a otevřel své desky, [dirspeech]mohli bychom začít vaší historií. Samozřejmě je to dohledatelné, ale přímo od vás mohu mít jistotu, že žádné informace nebudou zapomenuty. Naše společnost by možná měla zájem zaměstnat přímo vás,[/dirspeech] dodal ještě s lehkým úsměvem a zapisoval si cosi do papírů před sebou.[entry]Byl vytvořen nový zápis v encyklopedii![/entry]

[sparkname]Cassiopea Monroe[/sparkname]

Zarazila jsem se. Stále jsem si zachovávala noblesní chování, i když jsem byla velmi překvapená, že člověk, jako je pan Rikkin, se vláčel sem kvůli mě a mému projektu. Oprava, podle něj hlavně kvůli mě. To by vysvětlovalo tu prázdnou restauraci. Rozhlédla jsem se kolem, a pak se na něj opět podívala. Nervózně jsem si přehodila vlasy přes rameno a spojila ruce před sebou na stole.[thinking] Jak jen to říct, abych ho neurazila. [/thinking] Společnost Absterg byla velká společnost. Trošku mi začínalo být divné, proč mě oslovili kvůli projektu, když je vlastně vůbec nezajímal? Alespoň tak to na mě působilo. Dala jsem si nohu přes nohu.
[dirspeech]Omlouvám se, pane Rikkine, já takovéto informace neříkám lidem na potkání, zvláště, když je neznám. Vše, co potřebujete o mě vědět, si můžete klidně vygooglit. Obávám se, že Vaší firmě kromě kondičních cvičení pro sekretářky, nebudu zrovna moc platná. [/dirspeech]opřela jsem se o židli a stále se na něj dívala. Co měl za lubem?
[dirspeech]Proč bych zrovna já měla pracovat pro Vás? [/dirspeech]

[sparkname]EACHANN SHAHON[/sparkname]

Toto bol celkom divný shit. Na chvíľku som úplne stuhol. Len som sa pozeral na muža, ktorý mi bohvie odkedy čítal myšlienky. Teda dúfal som, že nie od auta. V tom som totiž myslel na také kraviny, na aké iba chalan môjho veku počas ľahkej nudy môže myslieť. Hlavne keď sa pozerá von oknom na zadky NY-slečien. Aspoň tých, čo nevyzerajú ako chodiaca reklama na McDonald.[thinking]  Sakra..[/thinking] povzdychol som si. Pošúchal som si oči a len som sa na muža usmial, až ospravedlňujúco. Snažil som sa sústrediť na niečo podstatné. Ak mi však vedel čítať myšlienky tak pochopil, že mi to ide veľmi ťažko. Svojim spôsobom som bol veľmi roztržitý a moju pozornosť zaujalo toľko vecí, že som sa nedokázal sústrediť len na jednu. Navyše keď nahodil ten profesorský tón, myseľ som mal úplne mimo. Naozaj som nevedel, čo sú to tie trio-géno-spády.. a zrazu som sa cítil ako na hodine biológie. Len o dosť pokročilej. Pár krát som zamrkal. Moja pozornosť na dobrých desať sekúnd klesla na bod mrazu a ja som sa ho pokúsil rázne prerušiť mávnutím oboch rúk. [dirspeech]Pardon! Ale ja tomu vôbec nechápem.[/dirspeech] Vyhlásil som popravde, no nenechal som ho pokračovať. [dirspeech]Zoberiem to v skratke. Tamtí ľudia po mne strieľali, vy ste mi namiesto toho ponúkli prácu. Všetko okolo okej, časom.. možno. Ale dnes nie. Nepoberiem to. Som jednoduchý človek.[/dirspeech] Vysvetlil som Xavierovi. [dirspeech]Mám schopnosti o ktorým som nevedel že existujú. Mágia existuje a vy mi viete čítať myšlienky.[/dirspeech] Odmlčal som sa. Zapozeral som sa mužovi priamo do očí a zrazu sa mi v hlave utvorila predstava nahej Emmy Watson. Nie že by som ju niekedy nahú videl ale, predstavivosti sa medze neklamú. Naozaj som sa na to sústredil. Bola to taká skúška. Naozaj to vedel? Čakal som na jeho reakciu. Kto vie, možno na mňa pred tým iba nahral nejaký trik a prinútil ma rozmýšľať nad autom, alebo ma odpočúval. Ževraj existovalo mnoho rádoby psychikov, ktorí také veci robili a po tom otŕčali nosy nad ich prapodivnými a hlavne falošnými schopnosťami.

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

[thinking]To ten prístroj[/thinking] pomyslel a spätne si vybavil, ako ten veľký chlap hodil na okná nejaké miniatúrne zariadenie. Modrá energetická bariéra ho odmietala pustiť ďalej aj potom, čo do nej poriadne zo dvakrát udrel svojou päsťou, ale okrem paralyzujúcej bolesti v ruke a návalu strachu zmiešaným s hnevom z bezbrannosti necitil nič iné. Obrátil sa smerom od energetického poľa a spolu s ním sa začala otriasať celá miestnosť, aspoň tak to vyzeralo z jeho pohľadu. V skutočnosti začal v okolí desiatich metrov okolo neho vibrovať okolitý kovový materiál, ktorého väčšina ležala v sklenených vitrinách plných technologických zariadení a noviniek všemožného druhu. V hlave mu pulzovala silná bolesť. Na mieste by to v tomto momente opísal najskôr ako preplnený pohár, ktorý sa pod náporom neviditeľnej sily chystá prasknúť. Nathan sa chytil jednou rukou za hlavu a pohľadom sa zameral na troch mužov utekajúcich k bariére. V momente bolesť začala ustupovať, predmety v okolí sa prestali otriasať, až na jeden z nich. Jeden z kovových klincov, ktorý predtým odhodili sa uvoľnil zo zeme a vypálil skrz celú miestnosť poháňaný nezastaviteľnou vlnou energie, ktorej trajektóriu mohol pozorovať vo svojej mysli.

[sparkname]Maddie[/sparkname]

Ešte stále sme stáli blízko pri dverách, keď tu zrazu sa začal všetok vystavený exponát neuveriteľnou rýchlosťou chvieť. Po pár sekundách sa jeden klinec odlepil od zeme a vyletel do vzduchu, konečne som dokázala kontrolovať svoje telo aj myseľ a začala logicky uvažovať. [thinking]Mysli, Isabel, mysli. Čo by spravil Caleb?[/thinking] Pozrela som sa na jeho telo ležiace bezvládne na dlážke neďaleko dverí. Poriadne sa obzrela okolo seba, vôbec nikto si ma nevšímal, všetci boli zaujatý trochu egocentricky sami sebou a svojou misiou, čo sa mi teraz neuveriteľne hodilo. Občas dokážem byť aj šedá myška, keď veľmi chcem. Nenápadne som spravila tri kroky, prikradla sa ku Calebovi a zohla sa po jeho zbraň. [thinking]Minimálne budem mať čosi na obranu,[/thinking] pomyslela som si.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Bola to nepríjemná situácia a Michaela strach o jeho život celkom poháňal. Nevedel ako nenápadne prejsť cez miestnosť, keď si na strope chodby všimol hlásič požiaru. Nebolo to asi úplne ideálne a nechcel vyvolať požiar v celom hoteli, preto sa začal ešte viacej pozerať po celej chodbe. Nakoniec sa rozhodol neurobiť to tak nápadne a na dal si dolu bundu, ktorú položil skoro na začiatok chodby. Potom sa pozrel na Kayna. [dirspeech]Tak ja ich vylákam a potom sa spolieham na teba že zariadiš cestu cez tu miestnosť. Keby sa to dalo, nemusíme ich zabíjať. Ja ich uspím a zoberieme im zbrane. Čo na to hovoríš?[/dirspeech] Pod rúškom neviditeľnosti prišiel k bunde na zemi a dotkol sa jej. [dirspeech]Ves Matos Incendia[/dirspeech] Pošeptal a bunda pomaly začala horieť, nečakal však kým sa spustí alarm a rýchlo prebehol k dverám kde pár krát násilne zabúchal. Spoliehal sa na ich neviditeľnosť a fakt že na začiatku chodby sa tvorí už celkom solídny oheň - dúfal že budú chcieť zabrániť spusteniu alarmu a že nezačnú len tak bezcieľne strieľať. Mal však v pláne ich hneď uspať, chcel zabrániť zbytočným smrtiam. Pozeral sa na Kayna a dúfal že ho jeho schopnosť nesklame.

[sparkname]Lucius Le Doux[/sparkname]

Nemusím ani zmiňovat že vůně špaget, které se právě připravovali byla famózní. Kombinace česneku, papriček, petrželky a olivového oleje byla taková nádhera, až mi to vehnalo slzy do očí. [thinking]Ach jídlo! jediná věc na světě, na kterou nedám dopustit[/thinking] a bylo tomu vskutku tak. Jakmile mi na stul položil číšník talíř, tak si vezmu vidličku s lžící, které jsou provizorně omotané ubrousky. Potěšilo mě že dle čichu, zkušeného a hlavně samozvaného gurmána nešel cítit žádný parmazán. Tohle vypovídá mnoho o kvalitě restaurace vedenou italem. Zatím co jsem si do pusy rval jednu lžící špaget za druhou tak už přemýšlím co si dám k večeři. Následně z večeře se vrátím zpátky v časem do předešlého měsíce, kdy jsem vodu ve vaně zkoušel naposled. [thinking]Doufám že už seštelovali teplotu vody[/thinking]. Neměl ani ponětí že se nejedná o chybu dodavatele, nýbrž o něco jiného. Tyto myšlenky se mi honili hlavou, zároveň s hromadou filozofických otázek. Bylo až zarážející jak dokážu přeskakovat z jedné myšlenky na druhou. Mé hluboké zamyšlení přerušil až číšník s otázkou jestli si dám něco k pití.[dirspeech]Dám si jedno velké Crodino[/dirspeech]. Jednalo se o poměrně typický drink, který se prodával v mnoha variantách alkoholického i nealkoholického typu s výraznou příchutí pomeranče. Jediná věc která mě trochu štvala bylo šizení zákazníku. Když jsem tu začal chodit, tak používali kvalitnější potraviny a personál. Kdysi tu led ve skleničce vydržel desetkrát tolik než v současné kvalitě. K tomu se váže i teplota drinku, které tu začali podávat. Před rokem se ještě prodával ledově studený a teď skoro vlažný. Všechny tito připomínky jsem si ale pokaždé nechal pro sebe. Konec koncu jsem měl tuto restauraci velmi rád. Drink Crodino jsem tu objednával velmi často, proto číšník už věděl, že nezáleží jestli to bude alkoholická nebo nealkoholická verze. Obě stojí kupodivu stejně, tak nač řešit pár procent líhu navíc.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

[dirspeech]Nuže, slečno Moonroová, divila by jste se, jaké by naše společnost měla pro vaše,[/dirspeech] odmlčel se na chvíli, [dirspeech]schopnosti využití. Ale určitě chápu, že je nabídka relativně složitá a důležitá. Takže pokud si přejete více času, určitě není problém. Mou vizitku máte, můžete mne kontaktovat kdykoli v časech, které jsou na ní vypsané. Rádi s vámi budeme spolupracovat, slečno. A nemusíte se bát, jsme seriózní firma, která bere věci velice, velice vážně a profesionálně,[/dirspeech] dodal ještě, nakolik byl muž a nechtěl, aby to vypadalo, že ji nabízí sponzoring za nějaké sexuální či tomu podobné služby. Ne to ne, jeho hlava byla někde úplně jinde, a ačkoli o tom dívka ještě nevěděla, rozhodl se zkusit mírnější způsob, jak naverbovat lidi do Absterga, nakolik se dosavadní agresivní způsob projevil jako velice neúčinný u většiny posledních potencionálních subjektů.
Pomalu se zvedl z židle a s lehkým úsměvem zavřel svůj kufřík. [dirspeech]Účet je již zaplacený, takže můžete kdykoli odejít,[/dirspeech] dodal ještě, načež se pomalu sbalil a začal pomalým krokem vycházet z restaurace. Nechtěl dívku příliš děsit, ale i přes to na ní připojil dvojici agentů, kteří měli za úkol ji sledovat všude, kam půjde, samozřejmě z diskrétní vzdálenosti. Nechtěl přijít o tuto šanci, a to za žádnou cenu.


[sparkname]Mezitím
V pozemí Invitechu...[/sparkname]

[dirspeech]Nepotřebuji, aby jste to dokonale chápal, jsem rád, že si rozumíme,[/dirspeech] odpověděl muž s lehkým úsměvem na jeho tváři. Moc dobře věděl, že množství a složitost informací, které právě vychrlil na Annyho pro něj bylo moc, o to víc, když se jednalo o kluka, co by po večerech  zrovna neležel v knížkách biologie. [dirspeech]Budeš takovej Deadpool našeho týmu, jenom nebudeš mít xicht jako výsledek sexu avokáda s ošklivějším avokádem,[/dirspeech] řekl s úplně chladným a vážným hlasem, protože se snažil odlehčit celou atmosféru. [dirspeech]Naši nepřátelé začali v průběhu posledních let unášet z našich řad ještě předtím, než jsou schopni se bránit. A jen hrstka z nich se povede zachránit, proto je důležité, aby jsi chápal to, jak moc podstatná celá tahle mise je. Nechceme po tobě záchranu světa, tu nech na nás,[/dirspeech] dodal ještě a místnost se opět změnila do své původní podoby. [dirspeech]Dokážeme ti splnit jakékoli přání, můžeme obstarat cokoli, dostat tvé přátelé z chudoby i se postarat o ty, kteří to sami nezvládnout. Na oplátku chceme jen tvoji loajalitu, a za to tě naučíme, jak to, co sám nechápeš, proměnit v dar, který ti změní život.[/dirspeech] dokončil a jeho tón zvážněl. [dirspeech]Aktuálně se tam venku nachází desítka dalších jako jsi ty. Každý z nich je v ohrožení, že se jim stane to stejné co tobě, naneštěstí Illuminati jen často chybují jako s tebou, a tak musíme zakročit první. A tvůj první úkol bude spočívat přesně v tomhle. Vydáš se s několika našimi agenty, kteří tě zasvětí do toho, jak vše funguje 'vyzvednout' potencionální cíle.[/dirspeech] dokončil, načež ukázal prstem směrem ke dveřím, u kterých již čekal muž v obleku.


[sparkname]Mezitím
Na technologické konferenci...[/sparkname]

Když uviděl, co se stalo, trošku se zarazil, ale alespoň vše dávalo smysl. [thinking]Nečekal bych, že narazím rovnou na dva zrovna tady. Vypadá to ale, že to ani oni,[/thinking] pomyslel si muž, načež s obrovským výkřikem zatlačil vší silou a zbytky hřebů, které držely síť se rozletěly do všech stran. Na jeho tváři se zjevil hluboký úsměv. [dirspeech]Zničili jste mi další kvádro, to mi staroch už neproplatí,[/dirspeech] řekl a lehce protočil oči, sledoval, jak se trojice mužů bezcílně snaží zničit bariéru zatímco pomalým krokem mířil směrem k nim. V sekundě se otočil a kývl hlavou na svého přítele, který ihned pochopil a rozeběhl se směrem k dvojici, jež stála opodál. Opatrně k nim přišel se znamením, že je to přítel. [dirspeech]Zůstaňte prosím v bezpečí, za chvíli bude všemu konec,[/dirspeech] pošeptal jim, zatímco pozoroval muže, který se blížil s nabitou zbraní směrem k trojici, která nevěděla, kam utéct. [dirspeech]Jak mohli poslat takový tři tupý hlavy, to snad není ani možný,[/dirspeech] poznamenal muž zatímco se blížil k trojici mužů, ti už vzdali svůj pokus o zničení bariéry a postavily se přímo naproti jejich blížící se hrozbě, na jejich tváři se najednou zjevil úsměv, všichni tři pevně skousli a po několika sekundách padli na zem v křečích, zatímco jim z úst tekla bílá pěna. [thinking]Kyanidová pilule? To jsme v druhý světový?[/thinking] problesklo mu hlavou a protočil opět očima. Věděl, že členové Illuminati jsou extrémně loajální a že raději než aby informace padly do špatných rukou zemřou. Přišel k nim a prohledal jejich těla, odebral ukradené informace a prototyp nanitů a mávnul rukou směrem k muži, jež 'chránil' dvojici. [dirspeech]Vemem je s sebou, viděl jsi to sám. A zavolej o úklid, než se tihle lidi probudí, musí to tu být tip ťop,[/dirspeech] dodal ještě muž, jeho přítel pouze kývl hlavou. [dirspeech]Poslyšte, zde nejste v bezpečí, dovolte nám vás eskortovat do bezpečí, kde vám všechno vysvětlíme,[/dirspeech] koktal ze sebe menší muž, zatímco se snažil vysvětlit celou situaci.


[sparkname]Mezitím
V podzemí hotelu...[/sparkname]

Bunda začala hořet a masivní kouř spojený s boucháním na dveře způsobil poprask všude kolem. Dveře se rozletěly a do místnosti vtrhly dvě gorily. Ihned běželi směrem k bundě a hodili přes ní deku, na kterou začali v rychlosti dupat, načež oheň zastavili. Jejich pohled následně spadl na muže spícího v budce, ani jeden z nich příliš nechápal, co se děje, protože celá situace byla až přepříliš divná. [dirspeech]Hej ty, nespouštěj oči z těch dveří,[/dirspeech] řekl jeden z těch, který vyběhl směrem do chodby na jednoho z dvojice, jež strážila dveře do kanceláře. Zbytek goril stál nedaleko nich s připravenými samopaly v alarmovaném stavu. Každý z nich se divoce rozhlížel a snažil se zjistit, co se tu vlastně děje. Dvojice, jež uhasila bundu ještě pokárala toho, co hlídal dveře, když ale zjistili, že prostě asi usnul, vrátili se zpět a dveře za sebou zavřeli. [dirspeech]Buďte ve střehu idioti, nezapomeňte, co nám šéf řekl. Dokud nepřijde, musíme hlídat ten kancl jako oko v hlavě. Takže jestli nechcete přijít o prsty si dejte majzla,[/dirspeech] řekl opět ten stejný muž, již pomalu vůdčím tónem, načež se začal každý z mužů procházet skrze místnosti a prohledávat každé jedno místo, a to i přes nepřílišnou velikost místnosti jako celku, zdálo se, že prostě a jednoduše byli rozhodnutí něco najít, i když vlastně pořádně ani nevěděli, co hledají.


[sparkname]Mezitím
V italské restauraci...[/sparkname]

Číšník přinesl Crodino směrem k Luciovi a s lehkým úsměvem, jak se sluší a patří, ho položil na stůl. Ten se radostně ihned napil, aby potlačil výraznou chuť ve své puse, a ke své, pravděpodobně, radosti poznal, že je drink alkoholický. Na jeho tváři se zjevil výrazný úsměv, od ucha k uchu, jak by někdo řekl, nakolik jídlo bylo posledních pár dní snad jeho jediným skutečným požitkem, který mu dělal radost. Pomalu už dojídal špagety a chtěl si akorát vzít sklenici se svým nápojem, který byl již téměř do poloviny prázdný, když v tom se povrch tekutiny začal zahřívat, což poznal skrze miniaturní bublinky, které se tam začaly dělat a najednou se objevil na klidné hladině alkoholického drinku menší plamen, jen tak z ničeho nic jako kdyby jeho drink začal hořet. Trošku zpanikařil a snažil se to skrýt, jakmile se však dotkl sklenice, oheň zmizel jako pára nad hrncem. V jeho mysli najednou začalo probíhat na stovku různých, divných, nutno podotknout, myšlenek. Chytl sklenici s tím, že dopije drink a rychle odejde, jakmile tak však udělal, teplota překročila hranici, která je vhodná pro toto tenké sklo a sklenice praskla a pořezala mu ruku, a ačkoli to nebylo nějak extra hluboké či vážné, bylo na dost blbém místě, které způsobovalo větší bolest, než na kterou byl mladík zvyklí. Jeho tělem projela pulzující vlna energie, která jakoby směřovala přímo od toho zranění. Chtěl si tu ránu hned obmotat ubrouskem, jež dostal před chvílí k jídlu, jakmile ho však chytil, ten ihned chytil plamenem. Lidi kolem něj si už začali všímat divných okolností, a to mu moc na klidu nepřidalo, cítil jejich pohledy, cítil pohled každého jednoho z nich, jako kdyby procházel přímo skrze něj společně se všemi špatnými myšlenkami, které ti lidé měli. Než stihl číšník přijít v rychlosti hodil na stůl bankovku v hodnotě 20$ a utekl z restaurace prvním směrem, který viděl.

[sparkname]Cassiopea Monroe[/sparkname]

Pozorně jsem ho poslouchala a ať jsem se snažila sebevíc, stále jsem nedostávala odpověď na svou otázku. [thinking]No to mi toho teda řekl.[/thinking]Když se náhle postavil a odcházel tak jsem překvapeně zamrkala.
[dirspeech]Počkat![/dirspeech] prudce se postavím a otočím se na něj.
[dirspeech]Neřekl jste mi nic, co by mě donutilo vzdát se postavení své vlastní paní a též jsme nevyřešili můj projekt[/dirspeech]. zatnu pěsti. Opravdu mi šlo o odpovědi. Nedozvěděla jsem se vlastně nic nového, jen to, kdo je, čeho je šéfem a že by chtěl zaměstnat mě.[thinking] Uvědomuje si vůbec, že já jsem vystudovaná tanečnice a nic jiného prakticky neumím?[/thinking] Opravdu jsem si připadala dost zmateně. Na jednu stranu mi mohlo být jedno, co nabízel, protože mám svou práci snů, ale na druhou stranu zvědavost je typická ženská vlastnost a já prostě chtěla vědět více.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

[thinking]Sakra[/thinking] Pomyslel si Michael keď jeho plán úplne nevyšiel a mafiáni sa rozhodli prehľadávať celé priestory. Rýchlejším krokom sa rozbehol naspäť ku schodisku, kde začal trocha panikáriť a rýchlo vytiahol z batohu nejaký papier, kde rýchlo napísal. Šéf vás čaká pred hotelom, je naštvaný - horiaca látka bol len kúsok jeho hnevu. Ihneď sa dostavte na recepciu. Keď to napísal papier zmuchlal a začal veršovať hex. [dirspeech]Touve mon se kavo. Touve mon se kavo.[/dirspeech] V tom vyhodil kus papiera a ten zhorel a objavil sa pred jedným z mafiánov. Keď Michael videl, že kúzlo fungovalo, len zavrel oči a stále si opakoval. [dirspeech]Invisique, invisique....[/dirspeech] Tajne dúfal že rúško neviditeľnosti nepominulo počas tohto všetkého ale chcel mať istotu že jeho ani Kayna neuvidia. Nevedel moc ale čo ďalej, pokiaľ by na to neskočili nezostávalo by mu nič iné než ich všetkých začať podpaľovať ale to vôbec nechcel urobiť. Snažil sa spomenúť si na nejaké iné kúzla, ktoré by mu mohli pomôcť, ale nič ho nenapadalo. Bolo to celkom vtipné, trocha ľutoval že sa s toľkým elánom rozhodol pomôcť Kaynovi, aj keď ešte skoro nič nevedel. Netušil vlastne ani ako tieto kúzla fungujú, či vôbec fungujú. [thinking]Budem si musieť zájsť do Nekropolisu - tam snáď budú nejaké odpovede. [/thinking] Snažil sa upokojiť sám seba a začal myslieť na niečo iné ako na paľbu nekonečných nábojov, ktoré do neho mohli každú chvíľu napáliť.

[sparkname]Lucius Le Doux[/sparkname]

Při útěku z restaurace to vezmu podél hlavní silnice. Jakmile se blížím k čínské ulici v New Yorku tak si zvolím cestu mezi baráky. Poté seběhnu schody a ocitnu se uprostřed tržnice. Takhle pokračuji nějakou chvilku a zastaví mě až nedostatečná fyzička. Proto zabočím do slepé uličky hned vedle tržnice, kde se opřu o nejbližší kontejner. Pevně si držím zranění, které mi udělalo horké sklo. Vskutku to bylo na špatném místě a krom bolesti to krvácelo. Pokud by mě lidé z restauraci chtěli najít, tak stačí jít po krvavé stopě. Jakmile se trochu uklidním, klesne mi adrenalin a začnu opět rozumně uvažovat. S klesajícím adrenalinem začnu pociťovat bolest na ruce. Byl jsem dosti zmaten a nevěřil vlastním očím. [thinking]To vzplanutí!mohu za tuto reakci skla a ubrousku snad já.[/thinking] přemýšlím usilovně. Nedávalo to žádnou logiku, ale vypadalo to že to tak vskutku je. Musel to být opravdu veliký šok, když vezmu v potaz že na stole zůstalo 20$. Kdybych totiž nebyl v tom náhlém šoku, tak má lakota by nikdy nedovolila tolik peněz dát z ruky. Přesto že to nedává žádný smysl se to rozhodnu odzkoušet. Otevřu kontejner o který se opírám a snažím se vytáhnout nejbližší papírovou krabici, která je plná odpadku. Nebylo mi příjemné sahat na odpadky, ale v rámci experimentu to udělám. Krom toho nikdo se zrovna nedívá, nebo si to aspoň myslím.