Chatbox

New York


Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Fri Apr 27, 2018 5:49 pm

First topic message reminder :

[sparkofficloc][loc first="https://i62.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny110.png" second="https://i62.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny210.png" third="https://i62.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny310.jpg"]
Centrální město Ameriky a hlavní město státu New York v USA. Tato betonová džungle, též známá jako „město, které nikdy nespí“, je jedno z nejslavnějších amerických měst, které do svého centra každoročně přiláká nespočet turistů z celého světa. Veškeré dění v Severní Americe se točí hlavně v oblasti kolem New Yorku a přilehlého okolí, kvůli čemuž zde také naleznete sídla všech významných organizací a nejen jich. New York, podobně jako Praha, má velice teplá léta a v zimě zde můžete nalézt i sníh. Budovy v New Yorku mají typickou architekturu, i když zde naleznete i velice významné architektonické kousky. Ačkoli se jedná o betonovou džungli, v samém srdci New Yorku můžete nalézt jeden z největších městských parků, který je zelenou dominantou města.

New York je centrálním městem, nachází se zde hlavní sídla Rex Deus a Illuminati pro celou Ameriku. V New Yorku lze používat městské hashtagy založené na vaší aktuální poloze v nějaké specifické části či oblasti v New Yorku. Veškeré městské hashtagy naleznete vypsané, společně s popiskem daných lokalit, níže.[/sparkofficloc][sparkofficloc][/sparkofficloc]


Naposledy upravil BLVCK.SPVRK dne Thu Jun 28, 2018 6:17 pm, celkově upraveno 1 krát



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon Jun 18, 2018 9:18 pm

[sparkname]EACHANN SHAHON[/sparkname]

Situácia v ktorej som sa práve nachádzal.. úprimne išla tak trocha mimo. Keďže som bol stále zahľadený do iPodu a slúchatká som mal na ušiach, nepočul som v podstate nič, až na nejaké mumlanie, ktorému som nedával veľký zmysel a nevenoval príliš veľa pozornosti. Jediné čo ma trápilo bolo tých 10% baterky, ktoré na elektronickom prístroji zostávalo.  Zamračil som sa. Síce som mal túto vecičku no kábel od nej nie. Ani som nevedel, do čoho to mám zapojiť.. bola tu nejaká stanica ? alebo zásuvka? Možno do nejakého compu. Keď som konečne podvihol pohľad od malej obrazovky, až ma udivilo, ako sa situácia okolo mňa zmenila... a koľko nových tvári sa tu nachádzalo. [dirspeech]Heh? Čo sa deje?[/dirspeech] Spýtal som sa prekvapene. S vyvalenými očami som sledoval maníka, ktorý držal nejakú.. ženskú? Sakra kto to bol? Poškrabal som sa vo vlasoch a bez nejakej extra emotívnej reakcie som pohľad obrátil k trom.. asi útočníkom. Jedna sa držala za čelo, asi ju bolela hlava. Vybral som si jedno slúchatko v ušiach práve v momente, keď niekto vedľa mňa povedal niečo v latine. Teda asi to bola latina. Do toho ten hluk. [dirspeech]3 % .. well.. shit.. [/dirspeech]Zamrmlal som si popod nos. Skonštatoval som to po ďalšom nakuknutí do iPodu, ktorý som nakoniec predsa len vypol. Ako som si iPod odložil do vrecka, prechytil som si do voľnej ruky jednu z katán a pomaly som ju vytiahol z púzdra. Nemohol som povedať, že to bola úchvatná práca a meč hodný nejakého veľkého samuraia. Predsa len som o katanách vedel kulové. No z jedného Anime som si pamätal celkom slušnú hlášku, ktorú raz použili animované postavičky pri rozbehnutí sa na svojich nepriateľov. Namieril som hrot na troch votrelcov, na ktorých útočili ostatný.. teda asi to boli votrelci.  Zhlboka som sa nadýchol a na tvári sa mi objavil pomerne pobavený úškrn. Vedel som, že to zas všetko bude bolieť ako k*rva. Zas skončím rozstrieľaný.. dorezaný.. dobodaný. Ale hej, čo už. [dirspeech]Totsugeki!![/dirspeech] Zakričal som, na čo som sa naklonil dopredu, prechytil som katanu do oboch rúk a spravil som pózičku z Kill Bill, kedy si človek katanu priložil k tvári, s hrotom mieriacim na svojich súperov. Následne som sa rozbehol.. v dosť jednoduchom priamom útoku. Nutno podotknúť, že sa v tejto pozícií bežalo naozaj hrozne. Takmer som sa potkol ale.. našťastie len takmer.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue Jun 19, 2018 8:35 pm

[sparkname]MADDIE[/sparkname]

Nate sa kdesi rozbehol a ja príliš inštinktívne za ním. Možno by som nemala byť taká impulzívna, ale čo už. Zrazu sa predo mnou zjavil naozaj neobyčajný výjav. Traja akýsi zvláštny ľudia stáli pri stene, z ktorej trčali poškodené trúbky a dráty. Boli to dvaja muži a v strede žena, ktorá sa držala za hlavu. [thinking]Žeby mala migrénu?[/thinking] pomyslela som si zo žartu. Je zvláštne, že aj v takejto, očividne napätej, situácií ma napadali kraviny. Oproti nim stálo zopár tmavovlasých chlapov a uprostred ležala akási žena a ďalší muž. Nepopierateľne išlo o nerušenie bezpečnosti, ktoré spomínal doktor. [thinking]Mimochodom, kde je?[/thinking] Vŕtalo mi v hlave. V tom moju pozornosť vyrušili malé plamienky ohňa jemne tlejúce na šatách našich nepriateľov. Aj keď som tu pomaly nikoho, vlastne asi vôbec nikoho nepoznala, už som sa cítila súčasťou týmu, súčasťou čohosi väčšieho ako som ja sama. Oči mi takmer vypadli z jamiek, keď zrazu chlapec stojaci neďaleko vytiahol katanu a chystal sa na útok. [thinking]WTF?! Katana?[/thinking] Nedokázala som uveriť vlastným očiam a s jemne pootvorenými ústami čakala, čo sa bude diať. Nemohla som tam však len tak stáť ako soľný stĺp. Stĺpy sú síce pekné, ale neužitočné. Teda sú aj užitočné slúžia ako podpora. To som mohla byť v tejto chvíli vlastne aj ja. Strategická podpora. Pohľad mi spadol dole na lodičky a červené dlhé obtiahnuté šaty s odhaleným chrbtom, ktoré som ešte stále mala na sebe. [thinking]Okey, v tomto budem asi ťažko niekomu užitočná...[/thinking] Vyzula som si topánky, odtrhla opätok, chytila šaty v rozparku vo výške stehien a odtrhla celú spodnú časť. Na to, že som väčšinou dosť nemotorná, toto sa mi podarilo a ešte to aj celkom štýlovo vyzeralo. Následne som si látku roztrhla na dva ruky a omotala si ich okolo rúk. Na červenej aspoň nevidno krv. Ak bude toto na dennom poriadku, asi budem musieť nosiť zbraň alebo čo. [thinking]Tak, teraz som redy![/thinking] Obzrela som sa za seba a hľadala Nata, aby nás mohla v prípade núdze teleportovať, možno dokonca aj zaútočiť.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue Jun 26, 2018 12:52 pm

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Cassie přemýšlela na lavičce když v tom ze složky, kterou nyní měla jen tak položenou v klíně, vypadl malý papírek. Naklonila se k zemi a zvedla papírek, když ho otočila, uviděla na něm logo společnosti Invitech a v rohu bylo propiskou napsáno 'rex deus' pro ní již známým písmem pana Rikkina. Tak nějak nevěděla, co má pořádně dělat, ale tušila, že to nejlepší, co může aktuálně udělat je pravděpodobně přece jen navštívit onu společnost, nakolik se to zdálo jako dobrá věc a též to bylo poslední přání pana Rikkina. Neměla tušení, co jsou tihle lidé zač anebo oč přesně v celém tomhle 'sporu' jde, ale když si vzpomněla na finanční prostředky Absterga, došlo ji tak nějak, že tahle celá 'válka' bude pravděpodobně na úplně jiné úrovni, než jenom nějaká plytká šarvátka. Když viděla své jméno napsané na složce společně s dokresleným srdcem, možná se ji i trošku vehnaly slzy do očí, nakolik neměla tušení, jestli vůbec ještě někdy pana Rikkina uvidí.
Rozhodnutí bylo na ní, a ať už udělá cokoli, musí se rozhodnout rychle, protože tihle lidé neplýtvají časem, a podle toho co viděla předtím ho nemají příliš, takže budou určitě jednat ve stejný okamžik, ve který přijdou na to, že celá tahle akce z jejich strany nevyšla.


[sparkname]Mezitím
Na vyhlídce na Brooklyn Bridge...[/sparkname]
[sparkmusic]-eZAaXYpD40[/sparkmusic]
Ve chvíli z keřů kolem nich vystoupila dvojice můžu, byli oblečeni v obleku, na jejich tváři byl úsměv doslova od ucha k uchu. [dirspeech]Když nebudete vzdorovat, celá situace bude mnohem jednodušší slečno McGolden,[/dirspeech] řekl jeden z mužů a napřáhl ruku směrem k nim. V tu chvíli se výraz v Thomasovo tváři změnil v lehký děs, nakolik neměl tušení kdo tihle muži jsou a též se trošku obával aby si Lucy nemyslela, že je tohle nějak spojené s ním. [dirspeech]Předem říkám, že nemám tušení kdo tihle chlápci jsou, ale vůbec se mi tohle nelíbí![/dirspeech] Řekl směrem k Lucy, to už však reagoval jeden z mužů: [dirspeech]S tebou tohle nemá nic společného, obávám se ale, že si nemůžeme dovolit žádné svědky.[/dirspeech]
V tu chvíli z pasu vytáhl zbraň, nápadně podobnou klasickému revolveru, ačkoli tam bylo několik prvků, které Lucy snad nikdy předtím neviděla, hlavně zářivě modrá tekutina nacházející se v oblasti zásobníku, tedy nábojů, působila velice zvláštně.


[sparkname]Mezitím
V podzemí Invitechu...[/sparkname]

Muž stojící vedle Rose pouze kývl na znamení souhlasu ke skupině nováčků za sebou, nyní to bylo na nich. Když spatřil jednoho z nich utíkajícího směrem pryč, moc to nechápal, ale věřil, že v tom bude určitě skryta nějaká bližší strategie. Podle toho co cítil se ten chlapec nacházel za stěnou která byla přímo vedle trojice jejich nepřátel. Všechno se dělo hrozně rychle a on se musel soustředit na mysl Rose, ale stihl zpozorovat, že každý z nich se snaží, alespoň určitým způsobem.
Když spatřil Eachanna, který se rozeběhl směrem proti nim, jen se lehce pousmál, tenhle střemhlav přístup musel být snad dědičný pro každého s jeho geny, nakolik už zažil několik generací lidí se schopností totožnou s tou Eachannovou. Jeho snaha však byla zmařena jedním máchnutím ruky muže napravo, ve kterém Eachann doslova zastavil jako kdyby naboural o neviditelnou stěnu a něco jako kdyby ho doslova strčilo o několik metrů dozadu. Při pohledu na oheň, jež vznikl na jejich plášti se muž nalevo jen lehce pousmál [dirspeech]Ves Matos Repulsa[/dirspeech] prohlásil a oheň se začal jako kdyby po zemi sunout směrem ke skupince našich mladých hrdinů. [dirspeech]Musíte spolupracovat, stejně jako oni. Jinak je nikdy neporazíte a vaše návštěva bude kratší než by kdokoli z nás čekal. Musíte se naučit, že dodnes vám stačilo žít, ale teď se musíte naučit přežít.[/dirspeech] Řekl muž.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue Jun 26, 2018 2:17 pm

[sparkname]Theodor Raincrow[/sparkname]

V chodbě, která se nacházela za zdí, byl klid. Aspoň mu to tak připadalo z toho co slyšel. Nebo spíš neslyšel. Dolehl k němu jeden nesrozumitelný výkřik a v jednu chvíli měl pocit, že zaslechl někoho mluvit, ale to bylo celé.
[thinking]Ale no tak,[/thinking] snažil se myšlenkami popohnat skupinku v chodbě. Co tam dělali? Bylo jich tam až až, čekal, že vytvořit rozptýlení by neměl být problém. Ale zatím se zdálo, že se vůbec nic nedělo.
Chvíli mu trvalo, než se dostal do soustředění, protože byl k pozorování za podobných situací zvyklý používat primárně zrak. Jeho mysl ale brzo proměnila hlasitý zvuk nejasného zdroje v pouhé pozadí, na kterém bylo potřeba hledat vodítka. Jen kdyby nějaké byly.
Potřeboval moment překvapení na své straně. Nehodlal konec konců střílet, ale přímo se fyzicky vrhnout do akce. Se vším svým neumětelstvím, kterého měl v této oblasti na rozdávání.
Nemohl se spoléhat na zbraně a jediné řešení, se kterým dokázal na místě přijít, bylo zahrát si na kulku sám. Což znamenalo, že byla ještě víc než kdy jindy důležitá priorizace cíle a stisknutí spouště ve správný  okamžik. A že si musel být jistý, že ostatní budou reagovat.
[thinking]No tak.[/thinking]
Stisk jeho víček o něco zesílil a jeho čelo se o něco víc nakrabatilo, jakoby snad díky tomu dokázal slyšet líp, nebo popohnat skupinku v chodbě k akci.
Trpělivost byla rozhodně jedna z jeho ctností, ale pokud by to takhle pokračovalo dál, musel by začít zvažovat návrat za účelem zjištění, co se to tam venku vůbec děje.


Naposledy upravil Viselec dne Wed Jun 27, 2018 10:25 am, celkově upraveno 1 krát



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue Jun 26, 2018 5:52 pm

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Michael sa len zamračil keď kúzlo bolo otočené proti nemu. Jeho myšlienka vôbec nefungovala tak ako si to prial, a zároveň ho pobúril komentár muža ktorý tam očividne pôsobil ako nejaká morálna podpora vzhľadom na to že z Michaelovho pohľadu nič nerobil. Bolo pre neho ťažké, vlastne až nemožné spolupracovať so skupinkou ľudí, ktorých ani nepoznal a vlastne asi ani spoznať moc nechcel. [thinking]Samozrejme, klišé. [/thinking] Zareagoval na poznámku o prežití, keď si začal spomínať na všetko čo si doteraz vytrpel. [thinking]To je vlastne ono![/thinking] V hlave sa mu vynoril nádherný nápad, kedy si uvedomil že fakt že je mág už prekvapivý nie je, ale o Cainovom znamení snáď nevedeli. A kúzlo, ktoré proti nemu ten človek poslal mu pripomínalo až moc nápadne scénku, ktorú zažil v knihovne s niekoľkými lovcami. Michael sa nachádzal v dosť nepríjemnej situácii, pretože netušil či to zaberie, ale asi nemal moc na výber, pritom dúfal že aspoň nezhorí. [thinking]Ale to by sa nemalo stať....[/thinking] Bol presvedčený svojou analýzou situácie. [thinking]Je to nepriateľské útočné kúzlo, je namierené aj proti mne .... [/thinking] Pri tejto myšlienke sa už zúrivo rozbehol oproti ohňu a dúfal že sa Cainovo znamenie aktivuje a zaútočí proti danému útočníkovi. Stále tam bol nepríjemný pocit, pretože aj keby to vyšlo tak sa nepriatelia dozvedia o Cainovom znamení a tým pádom si pridá len ďalšie problémy. Nemal však inú možnosť - v mágii by asi daného človeka neporazil, respektíve by asi neporazil nikoho pretože vlastne nič útočné neovláda. Teraz už mohol dúfať že oheň sa obráti proti nepriateľovi a že nezapáli Michaela.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue Jun 26, 2018 8:17 pm

[sparkname]Cassiopea Moonroe[/sparkname]

Setřela jsem si koutky očí, do kterých se mi vehnaly slzy. Řekněme, že jsem byla cíťa a ani jsem nechtěla pomyslet na to, co udělají s panem Rikkinem, až zjistí, co udělal. Zvedla jsem se, oprášila si kostým. Bylo mi úplně jedno kolik je hodin. Respektive jsem mohla mít tak přinejmenším pár hodin, než na to přijdou a půjdou si pro mě. Neměla jsem jinou možnost, Tak jak jsem byla, v kostýmu a nalíčená, jsem se sebrala a vyjela autem do Invitechu. Nechápala jsem, co se to tady hraje za hru, byla jsem skutečně hodně zmatená, ale jestli jsem se měla skrývat, tak to půjde velice těžko. Mám angažmá, jsem veřejně známá osobnost. Já se neskryju. Dodalo mi trochu odvahy ta možnost, že by snad Absterg nebyl tak hloupý a nešel po někom, kdo má na každém rohu přátele a co víc, po někom jehož otec má známosti po celém světě a též všechny zásobuje zbraněmi. Invitech našla navigace celkem rychle. Neváhala jsem a zaparkovala před budovou, zdálo se, že tam nikdo není. Aby taky ne, byla 1 hodina ráno. Ale tak sakra, někdo tam být musí, třeba ochranka. Vzala jsem si do ruky desky od pana Rikkina i kartičku s Invitechem a jakým si slovním spojení "Rex deus" a vyšla kvapným krokem k hlavnímu vchodu. Stále jsem se kolem sebe rozhlížela. Měla jsem strach, kdokoli po mě může jít. Dveře firmy se ale neotevřely a tak jsem začala naléhavě klepat, třeba mě někdo uslyší.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Wed Jun 27, 2018 12:39 am

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

Po hromovej rane ako z kanónu, ktorá sa rozľahla celou budovou nebolo pochýb, ktorým smerom sa vydať. Centrum udalosti bolo len zopár desiatok metrov od miesta kam nás Maddie dokázala dostať. Dobehol som tam len pár sekúnd pred ňou a pridal sa ku skupinke rovesníkov na čele so ženou menom Rose a mužom, ktorý ju chránil. Celá tá situácia vyzerala dosť zle, pokiaľ na tom boli ostatní rovnako ako ja, nemali zrovna príliš skúseností so svojimi schopnosťami, naproti tomu naši nepriatelia vyzerali viac pobavene než v strehu… [thinking]podceňujú nás[/thinking], preblesklo mi hlavou aj keď bolo treba uznať, že k tomu mali určite svoje dôvody.

Následnej smršti akcie som sa venoval len ako pozorovateľ. Zatiaľčo jeden z ľudí na našej strane zmizol v stene, ten ďalší len mumlal niečo v latinčine vďaka čomu som mu nerozumel ani slovo. Najzmysluplnejšiu a zároveň najdementnejšiu možnosť si z môjho pohľadu vybral chalan, ktorý sa rozbehol oproti nepriateľom akoby ho nedokázalo nič ohroziť, než som ho stihol zastaviť v unáhlenom útoku na troch nebezpečných súperov bol dávno napoly cesty k nim. Situácia v ktorej sme boli mala mnoho variant riešení, ale uvažovať nad každou z nich by zabralo príliš času a ten sme už nemali.

Svoje sústredenie som vložil do vnútorného hlasu smerujúcemu k telepatovi na našej strane a keď sa nakrátko môj pohľad stretol s tým jeho bolo mi jasné, že ma už počujú všetci. V hlave mi však žiadne slová pre prítomních na mojej strane neodzneli, nepoznal som mená týchto ľudí, nevedel som čo dokážu ani ako sa zachovajú, no dúfal som v to, že až príde k správnej chvíľi, každý z nich sa chopí svojej príležitosti v ten správny moment. Zatiaľčo sa na nás rútil oheň, preblyskol mi hlavou prostý, ale vcelku schopný plán.

V mysliach Michaela, Eachanna, Maddie a Theodora sa vyrojili obrazce reprezentované skrz telepatického prostredníka opatrujúceho Rose. Boli to obrázky vymodelované na základe mojich predstáv, boli trochu zvláštne, rovnako ako spôsob ktorým som sa na veci okolo seba pozeral, ale dostatočne pochopiteľné pre každého z nich, ako komiks s jasne definovaným rozdelením obrázkov do panelov s postupnosťou, ktoré vyjadrovali podstatu príbehu. Na prvom z nich bežal Michael oproti trom nepriateľom, tak ako sme to zrovna v prítomnosti mohli sledovať, zatiaľčo druhý obrázok reprezentoval Maddie, ktorá sa dlaňou dotýkala Eachanna zatlačeného neviditeľnou stenou nepriateľov späť odkiaľ sa predtým rozbehol. V treťom obrázku bola nakreslená katana okolo ktorej bola znázornená vlna energie a rovnako aj vyzobrazená trhlina v zemi, kde predtým boli Eachann s Maddie. Štvrtý, predposledný obrázok znázorňoval prudký pohyb Eachannovej ruky zarážajúcej hrot katany do nepriateľa, presne v ten samí moment, ktorý bol už Michael na krátky dosah našich protívníkov. Preniesť všetky tieto obrazy do hláv ostatních netrvalo dlhšie než sekundu a vzápätí, čo som zodvihol ruku pred seba so zámerom pritiahnuť k sebe Eachannov meč, v rovnaký moment sa dotkla Maddie samotného Eachanna a tí sa spoločne teleportovali priamo za chrbát ženy a jej spoločníkov, katana preťala vzduch priťahovaná mojou schopnosťou načo sa mohol rozbehnúť sled udalostí, ktorý som už nijako nedokázal ovplyvniť.

[sparkspoiler=Note]Napísať reakciu (teleportovanie)
za postavu Maddie mám dovolené od autora.[/sparkspoiler]



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Wed Jun 27, 2018 9:59 am

[sparkname]Kayn[/sparkname]

Sled událostí kolem byl úplně jiný, než na jaký byl Kayn normálně zvyklý, to se mu ale líbilo. Ihned se zaměřil na trojici nepřátel stojící přímo před jejich malou skupinkou. Snažil se použít své schopnosti tak jako kdysi, z nějakého důvodu však jeho telekinetické schopnosti nefungovali na ani jednoho z nich tak lehce jako předtím na toho ubožáka od mafiánů. Celkem ho to překvapilo, ale nemohl marnit čas, protože v tu chvíli už jeden z těch kluků, ten co je zachránil, běžel doslova střemhlav naproti nepřátelům a Michael, což byl pravděpodobně jediný člověk, kterého zde pořádně znal, už se vrhal naproti ohni. Kayn chtěl instinktivně odsunout alespoň oheň, ale poté si vzpomněl na zvláštní znamení, které má na sobě Michael a ihned pochopil, oč mu jde. Najednou všechno proběhlo tak hrozně rychle, a už viděl toho kluka, jak se pomocí té dívky nějakým způsobem teleportoval přímo za ně. Chtěl pomoct, tak si řekl, že když je nemůže ovlivnit přímo, alespoň jim zabrání se tomu všemu vyhnout, zformoval proto ruce do tvaru jakési krychle a v tu chvíli se kolem trojice ze všech stran utvořila neviditelná krychle, která měla volná pouze záda, ze kterých v tuhle chvíli mířila jasná rána od Eachanna společně s Maddie.
Doufal, že když už nemohl ovlivnit je, tak se mu povede alespoň zajistit, že ona rána zasáhne přesně svůj cíl. A ve chvíli, kdy Michaelovo znamení odrazí oheň mířící na ně měl v plánu otevřít i přední stranu krychle, aby je popřípadě oheň ve chvíli nejistoty zasáhl když se budou snažit utéct z nevyhnutelné kolize s čepelí Eachanna.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Wed Jun 27, 2018 10:56 am

[sparkname]Theodor Raincrow[/sparkname]

Z usilovného soustředění a temnoty vlastních víček ho najednou vytrhl sled obrázků, které se prohnaly jeho myslí. Celá nečekaná událost zabrala jenom vteřinu, ale další dvě nebo tři mu trvalo se probrat z šoku, který sebou tahle náhlá záplava informací manifestujících se v jeho hlavě přinesla. Na řešení toho, co se právě stalo nebyl čas. Ne ve chvíli, kdy si uvědomil, že má informace o tom co se děje v chodbě. Jestli tohle nebylo znamení, na které čekal, tak už nevěděl, co by chtěl.
Otevřel prudce oči. Zaměřil se na část zdi, za kterou odhadoval polohu muže, který k němu byl blíž. Rychle se sehnul k zemi. Zaujal sprinterskou pozici. A vystartoval.
Bez problému proletěl zdí. A druhou, neviditelnou, aniž by si to uvědomil. Poupravit dráhu, vystřelit ruce a zbytek už byl na hybnosti.
Vší silou, kterou měl se po proběhnutí zdí vrhl proti nejbližšímu muži. Jediné, co pořádně vnímal byl jeho krk. K němu mířili jeho ruce.
Jeho záměrem bylo vložit veškerou sílu pohybu do nárazu obou jeho rukou na hrdlo muže a snad ho i za něj přirazit k protější zdi chodby. Doufal, že se mu s jeho silou podaří mu pořádně vyrazit dech, když ne ho rovnou vyřadit z boje. To byl plán, který zformuloval v hlavě v předchozích chvílích. Teď ale na nějaké obsáhlejší přemýšlení už nebyl čas. Jediné, na co se teď soustředil byl jeho pohyb kupředu a cíl, ke kterému se snažil dorazit.



[sparkspoiler=note]Změna pořadí postování předjednaná.[/sparkspoiler]



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Wed Jun 27, 2018 4:41 pm

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Místností se rozlehlo hlasité tleskání, v mžiku oka najednou jak masivní díra ve zdi, tak i trojice nepřátel stojící před ní zmizela z dohledu a za zády se zjevil muž, kterého jste předtím viděli v kanceláři. [dirspeech]Well, well, well...[/dirspeech] začal, [dirspeech]kdo by to kdy čekal, že ze skupinky dětí, kteří ještě před pár hodinami neměli tušení o existenci Rex Deus bude takový tým,[/dirspeech] dokončil, načež luskl prsty a všichni přítomní se objevili v kanceláři, odkud před ne příliš dlouhou dobu seběhli dolu. [dirspeech]Omlouvám se vám za tenhle malý test, ale když jsem viděl uskupení jako to vaše, neodolal jsem,[/dirspeech] řekl s tím, jak se zvedal z židle, [dirspeech]je mi jasné, že se tato malá iluze setká s nutnou dávkou nesouhlasu,[/dirspeech] dořekl, načež jeho pohled spadl na Kayna s Michaelem, [dirspeech]ale musíte se naučit, že v tomhle světě i to, co se zdá jako zdánlivá realita může být pouhým přeludem a naopak. Bude toho hodně, co se musíte ještě naučit, ale každý z vás ukázal v boji něco, co
z něj dělá nadějného válečníka, ať už je to zápal do boje,[/dirspeech] mrkl směrem k Eachannovi, [dirspeech]smysl pro strategii,[/dirspeech] řekl načež jeho pohled spadl směrem na Nathana s Isabel, [dirspeech]anebo prostě a jednoduše vaše bojové schopnosti,[/dirspeech] dořekl konečně, načež pohledem sjel zbytek skupinky.
[dirspeech]Chápu, že ne každý z vás tohle chtěl anebo se tu cítí příjemně,[/dirspeech] podotkl, načež narážel na Michaela, [dirspeech]ale tohle je vaše dědictví. A lhal bych, kdybych vám řekl, že vše bude jako předtím. Jakmile se jednou vaše schopnosti probudí, již není způsob, jak to vrátit. A jakmile se tak jednou stane, už nikdo vás neuvidí stejně jako předtím, a tím nemluvím jen o lovcích čarodějů anebo členů Illuminati, kteří by z vás udělali trofej anebo laboratorní krysy,[/dirspeech] dokončil monolog. [dirspeech]Mám za vás zodpovědnost, ať se vám to líbí či nikoli. Nebudu vás tu držet, a nebudu se snažit vás vést svou cestou, protože doufám, že sami poznáte, která cesta je ta nejlepší - pro vás i pro lidi kolem, kteří stojí za záchranu. Ale myslete na to, že ať už se rozhodnete jakkoli, ať už se stane cokoli, vždycky tu budu jako váš mentor, minimálně do té doby, dokud se o sebe nedokážete postarat sami,[/dirspeech] dokončil, načež očekával reakce všech přítomných, které vesměs podle jeho odhadů nebudou dobré. Nemohl si ale tenhle malý testík odepřít, o to víc ne, když viděl jak neuvěřitelně bohatá variace schopností se v této ne příliš velké skupince nacházela. Dalo by se snad i říct, že byl ohromen stávající generací.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Wed Jun 27, 2018 5:50 pm

[sparkname]Theodor Raincrow[/sparkname]

Jeho ruce už téměř dosáhli cíle, když se najednou krk před ním rozplynul do vzduchoprázdna.A nebylo to to jediné, co se rozplynulo. Sotva vnímal, že už během letu se rozlehlo chodbou tleskání a proslov a nyní najednou stál v kanceláři, o které ani netušil, jak se do ní dostal. Když se zmateně rozhlédl kolem neomylně ale poznal dveře, na jejichž druhé straně stál před tím, než se rozběhl kolotoč posledních událostí. Snažil se rychle zmapovat nové prostředí, ve kterém se nacházel. Počáteční zmatení začalo ustupovat a spolu se slovy, která k němu stále doléhala, mu začalo docházet, čeho byl právě účastníkem.
Říct, že byl naštvaný by nebyl dostatečně výstižný popis. Nebyl člověkem, který měl ve zvyku jednat bezhlavě na základě svých pocitů, ale právě mu dávalo dost práce se vůbec ovládat, aby neudělal něco, čeho by zpětně litoval. Poznat to mohl každý, kdo by se mu podíval do obličeje, ve kterém jeho rysy ztvrdly vztekem a soustředěním na snahu ho udržet na uzdě.  Založil si ruce na hrudi a dlaně pevně přitiskl do podpaží, jakoby jim chtěl zabránit v jakékoliv nepovolené akci. Kousek proslovu, který ještě zbýval, a malou chvíli po něm strávil hlubokým dýcháním, jímž se snažil aspoň trochu uklidnit ze svého stávajícího stavu.
Teprve když si byl alespoň o trochu víc jistější tím, že má kontrolu sám nad sebou, si dovolil promluvit.
[dirspeech]Hodlá mi tady někdo dát nějaké informace a nejenom prázdné motivační kecy?![/dirspeech] nijak nesnažil skrývat nepřátelský tón a jeho pohled se zabodl do muže, který stál za stolem.
[dirspeech]Nebo kdyby mě někdo mohl aspoň nasměrovat k nějakému zdroji objektivních informací, to by bylo pěkné.[/dirspeech]
Měl toho všeho akorát tak po krk.
[dirspeech]Existují vůbec ty další patra? A je za tou stěnou skutečně systém kanalizací?[/dirspeech] nebyl si naprosto jistý, čemu má věřit.
Ač byly vysloveny se stejnou dávkou nepřátelskosti v hlase, mohly se zdát tyto poslední otázky naprosto z cesty. Pokud si ovšem člověk nebyl vědomý Theových myšlenkových pochodů. Jediným, na co se byl v dané době schopný skrz svůj spalující vztek a vše co se ho týkalo soustředit, byl důvod, proč tu vůbec byl a nutkání se odsud v co nejbližší době dostat.


Naposledy upravil Viselec dne Thu Jun 28, 2018 9:24 am, celkově upraveno 1 krát (Reason for editing : Oprava chyb)



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Thu Jun 28, 2018 8:29 am

[sparkname]EACHANN SHAHON[/sparkname]

Bolo to snáď prvý krát v živote, kedy som naozaj nemal kontrolu nad svojim telom. Teda stalo sa to už par krát ale.. prirodzeným spôsobom.. napríklad keď naše opancierované auto v IDF spravilo flip po tom, čo narazilo na mínu. Ale tak čo.. v duchu som si hovoril, že sa mi tak či tak moc toho nemôže stať hm? Samozrejme by som z opaska mohol vytiahnuť pištol a začať strieľať. Strelec som bol lepší než sebevrah. No skôr než som to spravil, do hlavy sa mi dostali ďalšie čary a nápady a obrazy.. a ja som presne z nejakého dôvodu vedel od koho. Pozrel som sa na chalana s havraními vlasmi a bledou pokožkou. Mojou odpoveďou na jeho plán bol vztýčený prostredník, ktorý som ale ani nestihol vztýčiť a už som pocítil dotyk ruky na mojom chrbte .. a následne "blink". Ako som sa objavil pri nepriateľoch, zbledol som ako stena. Bol som vystrašený? Asi hej. Na zlomok sekundy som sa predsa len nenachádzal "nikde". Nebol som zvyknutý na nejakú blbú teleportáciu, alebo čo to bolo vôbec zač. Zatočila sa mi hlava tak, že som sa uvedomil až v momente, keď som započul tlieskanie. Zaškrípal som zubami. Vyzeralo to ako nejaká skúška od profesora Xaviera. Moje oči ale prebodávali čiernovlasáka.[dirspeech] Ďalšia osoba, ktorá sa mi bude hrabať v hlave.. príde o ruku.[/dirspeech] Poťukal som si na spánok. Ťažko povedať, či mi vadilo viac to, alebo to premiestnenie. Ignoroval som mrmlanie masívneho.. odkiaľ bol ?Hawai? A pohľad som uprel na profesora X. To naozaj celý čas, čo som na sebe mal slúchadlá, mlel podobné veci? Teda toto bol snáď už tretí briefing, ktorý sa mi snažili dať do hlavy. A tak som len zodvihol ruku, predsa len som sa chcel niečo spýtať.
[dirspeech]Kedy budeme mať voľno?[/dirspeech] Nadhodil som s celkom viditeľnou nedočkavosťou v hlase.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Thu Jun 28, 2018 4:58 pm

[sparkname]Maddie[/sparkname]

Ako sa mi tak pred očami začali rozprestierať rôzne obrazy, chvíľu mi trvalo, až mi došlo, ktorá bije. Neznášam, keď mi niekto lezie do hlavy! Pre tentokrát som to ale musela nechať plávať a sústrediť sa na veci, ktoré mi boli, týmto naozaj zvláštnym spôsobom, povedané. Položila som ruku na chalana stojaceho predo mnou a s odbitím ďalšej sekundy sme už stáli v tesnej blízkosti našich nepriateľov, v strategickej pozícií na útok. Niekedy je útok predsa len najlepšia obrana. Aj keď chalan, ktorého som sem teleportovala príliš na útok nevyzeral, akosi zbledol a netváril sa nadšene. Chápem, že nie každý je zvyknutý skákať z jedného miesta na druhé, ale Nateovi to príliš veľký problém nerobilo. Aspoň som z neho mala taký pocit. Nebolo však potrebné sa tým akosi trápiť, pretože naši nepriatelia v okamihu zmizli a akonáhle som započula potlesk, bolo mi to celkom jasné. Bol to iba test a slová nášho skúšajúceho to v momente potvrdili. Nikto z nás nevyzeral príliš natešene z takejto formy testu. Svoje emócie väčšinou na uzde nedržím, ale na takéto testy som už bola trošku zvyknutá. Otec ma toľkokrát vystavil akože nebezpečenstvu, aby zistil, či som schopná sa ubrániť v prípade, že by ma chcel niekto uniesť a vymeniť za výkupné alebo čosi podobné. Jeho paranoja bola naozaj otrasná, no jeho testy neboli nič v porovnaní s tým, čomu sme čelili pred chvíľou. Bola to iba ilúzia podobná tej, ktorú sme videli ako plán útoku alebo to bolo čiastočne skutočné? Testy mi nevadia, ale naozaj neznášam, keď sa mi niekto hrabe v mysli. Rovnaký názor mal očividne aj tmavovlasý chalan, ktorého som teleportovala. [dirspeech]Na čo to vôbec bolo dobré? Len aby ste zistili, či sa vôbec na niečo zmôžeme?[/dirspeech]



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Thu Jun 28, 2018 8:22 pm

[sparkname]Lucia McGolden[/sparkname]

Jakmile vyšli dva muži v obleku s tím přiblblým úsměvem, který jsem na lidech naprosto nesnášela, moje ruka která byla celou dobu pod mikinou u pasu se napřáhla směrem k nim v tu samou chvíli. Vytáhla jsem směrem k muži jehož zbraň mířila na Thomase svůj Glock, zatímco druhá ruka se napřáhla k druhému muži s Coltem 1911. Byli dva což byl pro mě podstatný problém. Určitě bych ze stoje a v takovouto přepadovou situaci nestřelila přesně oba dva naráz, to bylo zkrátka nemožné, což jsem si uvědomovala. [thinking]Shit...[/thinking]. Vůbec jsem neposlouchala Thomase, ten, i přes to že byl v roli jistého svědka šel naprosto mimo mě. Byla jsem sobecká, což jsem o sobě věděla. Opravdu se mi líbil, ale toto už nebyl ten svět ve kterém jsme ještě před chvílí byli.
Samozřejmě jsem si nemohla nevšimnout toho co měl ten muž v ruce. Znala jsem téměř všechny druhy střelných zbraní, ale toto jsem viděla naprosto poprvé, což mě celkem děsilo. Ať už to bylo cokoliv, nebyla to jen tak obyčejná zbraň. Byla jsem momentálně v nevědomosti o tom jakou ráži má a jak působí při styku s cílem. Což bylo celkem špatné, protože jsem si v tuto chvíli až trošku přála aby na Thomase vystřelil, opravdu mě následky střelby zajímaly. Samozřejmě jsem se ale opět dostala zpět do své lidské, citově založené stránky, takže jsem to naprosto vymazala z hlavy. [dirspeech]Kdo jste, co chcete. Jestli jde o mou rodinu, budu vás muset zklamat pánové.[/dirspeech] Pousmála jsem se. Nechtěla jsem působit až příliš sebevědomě, ale nikdy bych nemohla dát znát to že tato situace je pro mě značnou nevýhodou, obzvlášť když tu nebyla Wendy. [thinking]Jeden drží zbraň o které nemám žádné informace, ten druhý jen tak postává a kouká s tím že určitě má u sebe buď to samé, nebo taky nějakou zvláštní zbraň. Netrefím je oba dva ani za mák, takže se musím zaměřit na...[/thinking] Mírně mi cukl koutek úst nahoru a moje ruka s Glockem se nepatrně pohla na stranu, do zvláštního úhlu, zatímco moje oči přejížděli z jednoho na druhého. Toto bylo kdo z koho, kdyby chtěli komunikovat, nevytasili by zbraň. Jen jsem čekala na první krok, který by se hodlali učinit. Pořád byl totiž v přítomnosti Thomas, který je jak na mrchu novinářem, tato informace by byla venku velice rychle, což jsem si nesměla dovolit. Rodiče jsou v tomto oboru sice velice schopní, ohledně utajování informací, ale pro mě samotnou by to bylo ale velice nepříjemné a nebudu lhát, domácí vězení by mě čekalo se vší parádou. Každopádně jsem byla více než připravena zareagovat, jeho prst na spoušti mluvil za celý vývoj této situace.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Fri Jun 29, 2018 11:13 am

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Keď to všetko skončilo, Michaela vlastne dosť potešilo že sa žiadna interakcia s ohňom nestala. V momente ako bol priamo proti ohni si uvedomil že silu toho znamenia reálne využiť nechce. Asi na neho doliehala už motivácia ostatných a preto sa chcel tiež trocha pričiniť, hlavne keď mal pocit že na nich ten oheň ide kvôli nemu. Ilúzia zmizla a Michael zostal trocha prekvapene stáť v priestore. Prišlo mu fascinujúce ako reálne to všetko fungovalo. Fakt, že sa mu niekto hrabal v hlave mu asi vadil menej než ostatným - bol si istý že tieto situácie ešte mnohokrát nastanú. Keď už naproti nim stál ten muž a oni sa objavili v kancelárii tak na Michaela prišli už mdloby - tak rýchla zmena prostredia mu vôbec nebola príjemná. A u ďalšieho monológu toho človeka mu bolo jasné že nemá na výber a je odsúdený tu byť. Aspoň to tej doby, ako to povedal daný človek, kým sa o seba nebude môcť postarať on sám. [thinking]Ako sa vlastne volá? [/thinking] Snažil zaloviť v pamäti ale nenapadalo ho to a prišlo mu nevhodné sa to v tomto momente pýtať keď sa od ostatných spustila určitá vlna nesúhlasu s týmto všetkým. Cítil sa dosť vtipne, vzhľadom na to že frázy ktoré od ostatných padali si prežil tak pred dňom. Potom sa len skľúčene pozrel na človeka. [dirspeech]A čo bude teraz? Aké máme možnosti tréningu?[/dirspeech] Z tónu hlasu bolo poznať že má za lubom zosilnieť na toľko, aby odtiaľto mohol odísť. Aj tak mu toto všetko prišlo nepríjemné, obrovský korporát, všetko čisté divní ľudia hovoriaci divným slangom. Ak tu mal naozaj patriť tak sa mu to stále moc nepozdávalo ale veril že tu nájde nejaké príjemné miesto ktoré nebude tak sterilné. Dúfal že tu aspoň nájde nejaké informácie o Opus Dei - keď už poznal nové slovíčko tak ho chcel aj používať aj keď sa mu slovo mág páčilo asi o niečo viacej. Zaujímala ho kolektívna pamäť, chcel vedieť všetko o histórii a nekonečných možnostiach mágie. [thinking]Ale asi to tu nakoniec nebude tak hrozné. [/thinking] Pomyslel si, keď si uvedomil ako jeho záujem o mágiu a všetko okolo nej exponencionálne rástol. Uvedomoval si že prameňov tu bude omnoho viac ako niekde v normálnej knihovne. Stále ho lákala cesta do Nekropolisu, len si bol zároveň istý že by sa tam len tak bez problémov nedostal. Preto už len čakal na odpoveď daného muža a na rozpustenie tejto pestrej skupinky. Na jeho tvári prevládal spokojný úsmev.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Fri Jun 29, 2018 1:34 pm

[sparkname]Kayn[/sparkname]

Najednou všechno utichlo a netrvalo to příliš dlouho a Kayn se objevil opět v místnosti, kde byl předtím. Po chvilce mu došlo, že to celou dobu byla jen jakási hra, která se odehrávala v jeho hlavě. Před nimi se opět zjevil ten chlap, který je celou dobu v podstatě určitým způsobem verboval. Moc neposlouchal jeho slova, v tuhle chvíli byl doslova v opojení moci. Byl fascinován tím, jak precizní ta iluze byla a jeho mysl na chvíli sklouzla k myšlence, že ať už je ten muž, jehož jméno vlastně doteď ani neznal, kdokoli, musí být pravděpodobně neuvěřitelně silný. Z celého toho dlouhého projevu k němu došla jen slova o tom, že musí zesílit, to se mu líbilo, byl to pravděpodobně jediný důvod, proč stále zůstával v bandě těch lidí. Četl hodně komixů, knih a příběhů a viděl hodně filmů, a vždycky si představoval, že kdyby někdy měl snad nějaké schopnosti, určitě by byl superhrdinou, ale nyní jako kdyby ho sžírala touha po pomstě, kterou nedokázal přebírat, toužil jen po větší moci, která by mu dovolila zjistit okolnosti týkající se kolem jeho bratra.
Ze všech těch lidí znal vlastně jen Michaela, a pak toho nesmrtelného, jehož jméno ale zapomněl, protože bylo relativně dost exotické, takové, které snad v Americe ani ještě neslyšel. Přemýšlel nad tím, jaké schopnosti asi tak mají ostatní, věděl, že ten kluk je nesmrtelný a tu dívku viděl používat jakousi formu teleportace. Ta škála schopností ho doslova fascinovala, a zajímalo ho, jaké všechny schopnosti asi tak mohou existovat. Když slyšel promluvit Michaela, jeho koutky se lehce nadzvedly a zformovaly zvláštní, trošku vyšinutý úsměv. [dirspeech]Taky by mě zajímalo, kde můžeme trénovat. Tady to určitě bude lepší jak v obecný knihovně. Chtěl bych se dozvědět víc o tom, jak celý tohle vlastně začalo, a víc pochopit rozsah mých schopností,[/dirspeech] prohlásil směrem k muži, přičemž zvedl lehce pravou ruku a muž mohl sledovat, jak se malá, pravděpodobně kovová, soška na jeho stole pomalu zvedá.


Sponsored content






    This forum was created by a multicultural team of various faiths and beliefs.