Chatbox

New York


Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Fri Apr 27, 2018 5:49 pm

First topic message reminder :

[sparkofficloc][loc first="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny110.png" second="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny210.png" third="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny310.jpg"]
Centrální město Ameriky a hlavní město státu New York v USA. Tato betonová džungle, též známá jako „město, které nikdy nespí“, je jedno z nejslavnějších amerických měst, které do svého centra každoročně přiláká nespočet turistů z celého světa. Veškeré dění v Severní Americe se točí hlavně v oblasti kolem New Yorku a přilehlého okolí, kvůli čemuž zde také naleznete sídla všech významných organizací a nejen jich. New York, podobně jako Praha, má velice teplá léta a v zimě zde můžete nalézt i sníh. Budovy v New Yorku mají typickou architekturu, i když zde naleznete i velice významné architektonické kousky. Ačkoli se jedná o betonovou džungli, v samém srdci New Yorku můžete nalézt jeden z největších městských parků, který je zelenou dominantou města.

New York je centrálním městem, nachází se zde hlavní sídla Rex Deus a Illuminati pro celou Ameriku. V New Yorku lze používat městské hashtagy založené na vaší aktuální poloze v nějaké specifické části či oblasti v New Yorku. Veškeré městské hashtagy naleznete vypsané, společně s popiskem daných lokalit, níže.[/sparkofficloc][sparkofficloc][/sparkofficloc]


Naposledy upravil BLVCK.SPVRK dne Thu Jun 28, 2018 6:17 pm, celkově upraveno 1 krát



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Fri Jul 13, 2018 3:20 pm

[sparkname]Kayn[/sparkname]

[thinking]Hmmm,[/thinking] pomyslel si Kayn a pouze následoval Michaela směrem do dalšího z mnoha pater. Pomalu se mu zdálo, že tahle budova musí sahat bůh ví jak hluboko do hloubky, a o to víc ho zajímalo, co může potencionálně ještě skrývat za tajemství kromě oddělené části archivu, která mu stále ležela tak nějak v hlavě. Když se výtahem dostali až do patra kam směřovali, musel uznat, že mu ten celkový pohled doslova vyrazil dech, připadalo mu to jako z nějakého sci-fi filmu, vypadalo to doslova jako laboratoř budoucnosti. Došli až do kanceláře kde proběhla nutná výměna informací. Byl rád, že člověk, který na ně bude dohlížet je vlastně i tím, kdo tenhle prazvláštní stroj vytvořil, nakolik nebyl zrovna fanoušek toho být napojený na jakékoli přístroje. [dirspeech]Znamená to, že se v jedné krevní linii nese vždy jen jedna schopnost kterou má každý z dané linie?[/dirspeech] optal se, [dirspeech]já jsem totiž četl, že jeden člověk může v sobě nést i víc jak jen jeden gen, ačkoli je to velice vzácné,[/dirspeech] dodal ještě, načež si mohl všimnout Magnusova překvapeného pohledu. Z toho, co jim tu řekl mu přišlo, že celá tahle věc se simulací bude jako jedna velká videohra, což se mu i celkem líbilo. Navíc to bylo něco, co mu mohlo ukázat skutečnou sílu jeho schopnosti, a to ho zaujalo snad ze všeho nejvíc.
[dirspeech]Mimochodem, jmenuji se Malachai, ale preferuji Kayn,[/dirspeech] prohodil ještě mimoděk zatímco jeho pohled spadl na celé podlaží plné menších prosklených místností s množstvím již zmíněných animů uprostřed. [dirspeech]Myslím, že můžeme začít.[/dirspeech]



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon Jul 16, 2018 12:24 pm

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Magnus se zadíval na všechny tři přítomné a potom se jeho pohled zaměřil na Kayna, protože položil velice zvláštní otázku. [dirspeech]Napříč jednou pokrevní linií se vskutku předává pouze jedna schopnost, která se dědí z generace na generaci. ISU genom je dominantní nad ostatními a proto i při spojení někoho kdo má ISU genom s normálním člověkem zůstává stále stejně silný a neslábne,[/dirspeech] začal vysvětlovat, [dirspeech]a vskutku. je možné, že jeden člověk v sobě nese dvě schopnosti, ale to je velice vzácné, a pravděpodobnost je něco kolem 0.0004%, takže vskutku malá, nutno podotknout. Takový člověk by musel být génius, aby dokázal ovládnout alespoň jednu ze schopností, natož obě. Představ si to tak, že máš v sobě tu schopnost a též něco jako návod, podle kterého jsi schopen ji používat a ovládat. Pokud by jsi měl v sobě dvě schopnosti, je to jako mít od každé schopnosti jen polovinu toho návodu.[/dirspeech]
To už však mířil směrem z kanceláře společně se skupinkou tří chlapců. [dirspeech]Animus funguje na bázi jedince, a za normálních podmínek nelze propojit dvě sekvence do jedné či napojit dva uživatele do vzpomínek jednoho. Proto každý z vás bude v oddělené místnosti s vlastním animem. Myslete na to, že čím více času v něm strávíte, tím více začne splývat projekce s realitou a začnete ztrácet pojem o tom, že se vlastně jedná o projekci. To jako samotné nevadí, je to přirozený efekt, něco jako když jste ve snu a nedojde vám, že to je sen. Jen kvůli tomu nesmíte do animu nikdy sami, protože hrozí, že v něm následkem tohoto efektu poté strávíte příliš mnoho času což bude mít negativní dopad na váš organismus a charakter,[/dirspeech] dodal ještě jak procházel dlouhou chodbou. Poté vešel do první prosklené místnosti a zadíval se na chlapce. [dirspeech]Takže, kdo z vás chce jít první?[/dirspeech]

Mezitím do kanceláře vešla již odpočatá Cassie, jejíž rozhodnutí muži vykouzlilo na obličeji víc jak spokojený pohled. [dirspeech]Očekával jsem, že se tak rozhodneš, Cassie,[/dirspeech] reagoval na její rozhodnutí a lehce se pousmál, načež se zvedl z židle. [dirspeech]Bude lepší, když teď opustíš naše sídlo a půjdeš se rozloučit se všemi, s kým se rozloučit chceš. Dokončit své resty a celkově uzavřít tuhle kapitolu tvého života. Jakmile se jednou ponoříš do našeho světa, je lepší nemít neuzavřené věci v tom reálném, tak to prostě je,[/dirspeech] dodal ještě, načež podal Cassie ze svého stolu náramek jako všem ostatním předtím. [dirspeech]Tohle zařízení tě udrží ve spojení s námi ať jsi kdekoli a dovolí nám to sledovat tvou aktuální polohu. Je toho ještě mnoho, co ti musím vysvětlit, ale pro teď bych využil toho, že se tvé schopnosti ještě neprobudily a vážně bych šel dokončit vše, co jsem začal, být na tvém místě,[/dirspeech] dodal ještě, načež rukou lehce ukázal směrem ke dveřím. [dirspeech]Před naším sídlem najdeš řidiče, stačí mu ukázat náramek a on tě odveze kam budeš potřebovat. I když se tvé schopnosti ještě neprobudily, Abstergo už o tobě ví, takže bude lepší nechat zbytečný sentiment stranou, nakolik se tím vystavuješ akorát většímu nebezpečí,[/dirspeech] dodal ještě nakonec.


[sparkname]Mezitím...
V hotelu Grand[/sparkname]

Lucy popíjela whiskey a snažila se tak nějak vstřebat to, co se za posledních několik hodin stalo. Byla sice vlastně určitým způsobem cvičená na takové věci, ale tohle bylo moc i na ní, nakolik nikdy nic podobného neviděla. Seděla v křesle a čekala, až to její otec zvedne, z telefonu však slyšela pouze pravidelné pípání značící vyzvánění telefonu na druhé straně. Najednou Lucy zazvonil pokojový telefon, takový ten, přes který si můžete třeba i objednat pokojovou službu. Chtěla to ignorovat, ale neustálé zvonění ji zrovna na koncentraci nepřidávalo a její otec to stejně nezvedal, takže nakonec ukončila hovor a vložila si mobil do kapsy, načež se přesunula k telefonu, který následně zvedla. Na druhé straně se ozval již známý hlas onoho recepčního, který jí našel tento pokoj. Příliš nevnímala to, co jí vlastně říkal, dolehlo k ní pouze několik těch nejpodstatnějších informací [dirspeech]...technik dorazí do několika minut. Nemělo by to zabrat příliš dlouho, a omlouváme se za vzniklé potíže.[/dirspeech]
Skvělé, to ji zrovna tak chybělo. Jakýsi defekt v jejím pokoji, který musí být v dobrém jménu hotelu opraven co nejdříve. Nasupila se, nechtěla kolem sebe teď žádnou společnost, o to víc ne žádného technika, který bude v pokoji bůh ví jak dlouho, na druhou stranu ji bylo řečeno, že se ji snažila recepce kontaktovat v době její nepřítomnosti a že už to je skutečně naléhavé, takže i když moc nerozuměla tomu, oč vlastně šlo, nechtěla být zároveň v pokoji, ve kterém hrozí potencionální nebezpečí z nějaké závady. Než stihla vůbec dokončit svou myšlenku, už se ozýval pokojový zvonek a lehké klepání, technik stál za dveřmi.


[sparkname]Mezitím...
kdesi v New Yorku[/sparkname]

Trojice v autě stále jela vstříc své cestě. Pomalu i zapomněli na čas, nakolik se neustále bavili o tom, jak se jejich život zvládl za posledních několik hodin doslova otočit o 180°, bylo to téměř až neuvěřitelné, ale i přes to tomu bylo tak. Cesta plynula celkem rychle, a než se stihl Anny vůbec nadát, už Nathan zastavoval před jedním z mnoha obchodních center v New Yorku, kde si Anny vystoupil. Manhattan Mall, jeden z větších obchodních center nacházejících se v samém centru obchodu v New Yorku, zde si Anny určitě vybere to, co potřebuje.


Naposledy upravil BLVCK.SPVRK dne Mon Jul 16, 2018 1:01 pm, celkově upraveno 2 krát (Reason for editing : edit pro LUCY a CASSIOPEU)



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon Jul 16, 2018 12:38 pm

[sparkname]EACHANN SHAHON[/sparkname]

Nakoniec som sa z auta predsa len dostal. Počas rozhovoru sa o mne pravdepodobne dozvedeli úplne všetko. To odkiaľ som, čo som tu robil a aj to, že som v podstate nesmrteľný. Aspoň podľa mojich slov. No predsa len som vystúpil a sám som sa ocitol pri jednom z obchodných centier, kde som si plánoval kúpiť nejaké handry. Neuvedomil som si však jednu vec, ktorá mi na um zišla, až keď som si v kabínke prezliekal kúpené oblečenie z jedného z obchodov. To moje staré.. bolo celé od krvi. Malo to aj svoju výhodu. Nikto sa mi nestaval do cesty a ľudia sa mi vyhýbali. Nevýhodu to malo tiež. Napríklad som teraz započul búchanie na dvere kabínky a to, čo mi toľko krát zaznelo z telky. [dirspeech]NYPD, pane otvorte dvere a vylezte s rukami nad hlavou.[/dirspeech]
Po týchto slovách mi nebolo všetko jedno. [dirspeech] Už to bude..[/dirspeech] Zamrmlal som tak, aby ma bolo počuť, zatiaľ čo som si balil katany do ďalśích handier. Aby ich nebolo tak na oko vidieť. Prevesil som si ich cez chrbát a s povzdychom som si upravil šiltovku na hlave. Okuliare tiež nesmeli chýbať. Trocha mi to pripomína Hanckocka.. ale ja neviem lietať.. Prebehlo mi hlavou, keď sa polícia do bunky začala po opakovanom neoposlúchnutí rozkazu dobíjať. Až dvere vyrazila a ja som schmatol prvého, ktorý sem vpadol. do rúk. Nohou som sa zaprel o jeho bedrá a prehodil som ho za seba. Z otočky som tomu čo na mňa chcel skočiť pridrbal lakťom niekam do hlavy a v momente som vyrazil von. Ich problém, že všade chodili tak maximálne dvaja. Rozbehol som as von z predajne, kde mi chcel cestu skrížiť sekuriťák no.. povedzme si to úprimne. Sekuriťáci v obchodných centrách boli príliš pomalý a tlstý na to, aby ich jednoducho nestačilo obehnúť. Ja som si ho obehol cez regál, sklenenú vitrínu a už som si to trielil k únikovému východu, kde spravidla nikdy nebolo moc ľudí.[thinking] Čo som komu spravil? Sakra..[/thinking]



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon Jul 16, 2018 1:09 pm

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Anny se rozeběhl směrem k únikovém východu. Jedna z výhod takových obrovských obchodních center jako bylo toto bylo právě to, že kvůli jejich obrovské velikosti tam bylo nesčetné množství různých únikových východů. Otevřel dveře a v chodbě se ozvala siréna značící jakýsi problém, nakolik dveře byly upravené tak, že při jejich otevření se spustí onen poplach. Vyběhl rychle ze dveří do ulic New Yorku a poplach utichl. Jen lehce se podíval za sebe a spatřil, jak se kolem hlavního vchodu do onoho centra shromažďuje množství aut náležících new yorské policii. On už tou dobou však dávno procházel davem lidí v ulici nepozorován.
Bylo to skoro až vtipné, nakolik procházel ulicemi s dvojicí katan připevněnou na batohu a každý to doslova ignoroval. Je pravda, že v New Yorku může člověk vidět ledascos, ale to, jak lidé zde byli zvyklí na všechny různé druhy divnolidí bylo téměř až komické, nakolik svalnatý týpek s žlutým batohem na kterém má dvojici katan není zrovna typickým kolemjdoucím v New Yorku. Poprvé za dlouhou dobu se Anny cítil příjemně. Věděl, že je svobodný, a fakt, že je prakticky nesmrtelný mu na sebevědomí zrovna neubíral, cítil se, jako kdyby měl celý svět na dlani. Už mu chybělo jen něco, čeho by se chytil, nějaký cíl anebo vidina toho, co vlastně chce.


Naposledy upravil BLVCK.SPVRK dne Mon Jul 16, 2018 1:21 pm, celkově upraveno 1 krát



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon Jul 16, 2018 1:17 pm

[sparkname]Theodor Raincrow[/sparkname]

Většinu času se spokojil s tím, že stál v pozadí a poslouchal. Díky Malachaiovi či Kainovi, se dozvěděl pár dalších nových informací. Včetně jeho jména. Magnus neplýtval časem a dobu strávenou odpovídáním na otázky a poskytováním dalších potřebných informací využil k přesunu do jedné z prosklených místností, ve které se nacházel jeden z přístrojů - animů.
Chápal upozornění, kterého se mu dostalo, nehledě na to, že si dokázal představit, jak by asi vypadalo, kdyby se do animu pokoušel dostat sám na vlastní pěst. To by potřeboval aspoň párkrát vidět, jak se něco takového dělá. Bůhví co by se mu s tím povedlo udělat a používat metodu pokusu a omylu na něco, co se mu dokáže dostat do hlavy, rozhodně nehodlal. Přesto shledával velmi příhodným, že celý proces mohl podstoupit jen pod dozorem. Na důvěryhodnosti mu to rozhodně nepřidávalo.
Svojí roli tichého pozadí prolomil teprve ve chvíli, kdy se vstupem do místnosti padla důležitá otázka.
[dirspeech]Jestli to nebude, nikomu vadit,[/dirspeech] udělal krok vpřed a rozhlédl se po dvou zbylých přítomných. Možná trochu pokoušel štěstí vzhledem k tomu, že on byl taky jediným, koho nikdo neposlal. Ale právě proto se rozhodl, že je potřeba být trochu víc proaktivní. Chtěl do toho skočit po hlavě, než ho třeba stihne někdo zastavit. Kromě toho, trik byl v tom tvářit se sebevědomě a jakože člověk věděl, co dělá.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon Jul 16, 2018 2:56 pm

[sparkname]Lucia McGolden[/sparkname]

Opravdu jsem nehodlala mít u sebe momentálně společnost, která mi tu bude šramotit, zatímco já jsem se snažila pobrat tu hromadu věcí. Možná že jsem byla cvičená, tedy rozhodně ano, málo věcí mě takto vykolejili, ale toto byla věc, která naprosto předčila veškeré moje chápání a vnímání reality kterou známe. Stále jsem přemýšlela, jestli jsem já jediná viděla tuto zbraň, tu energii která dokázala dokonale eliminovat život, aniž by zanechala stopy. Děsilo mě to a zároveň neskutečným způsobem fascinovalo. Zvonek, pokud zazvonil jednou jsem ignorovala, zatímco jsem se snažila dát trošku do pucu před zrcadlem které bylo pár kroků od dveří. Jakmile muž zazvonil podruhé, s hlubokým nádechem jsem sepla pěsti a všimla si žílky, která mi vždy nastoupla na čele, když jsem byla naštvaná. Měla jsem to po matce, jediná výhoda co na tom byla je ta, že lidi z tohoto mají trošku respekt, poznají když jsem naštvaná a že už pohár trpělivosti začíná být zcela plný. Upravila jsem si zbraň, kterou jsem si dala na bok a ještě chvíli se dívala na svůj obličej. [thinking]Technik skrz závadu...vždyť jsem tu vůbec nebyla, jak se tu mohla vyskytnout závada, to bych jí snad musela sama nahlásit...[/thinking] Navíc jsem byla v pokoji kde bych o služby měla zažádat já sama, jinak sem neměli oprávněný přístup ani uklízečky, proto se s technikem počkalo až do této chvíle. Jenom jsem se podívala okolo sebe a jednu z židliček jsem mírně posunula a otočila jí do uhlu, který se mi...zkrátka líbil. Stála jsem před dveřmi a dívala se na kliku. Opravdu jsem nechtěla otevřít, ale zároveň jsem ani nechtěla být v tomto pokoji. I přes to jsem se rozhodla chovat se naprosto normálně. Jako kdybych veškeré emoce přepla na autopilotní režim. I přes to mi tato situace přišla divná, ale...divné věci se teď dějí neustále. Při chůzi ke dveřím jsem si ještě upravila vestu pod svým oblečením, také nohavici a boty, než jsem opravdu chytla za kliku a dveře jsem otevřela. Můj pohled vyzařoval pouze chlad. Milá dívka měla teď před svými dveřmi nápis CLOSE. Už mě unavovalo být neustále sociálně přívětivá. Na toto jsem měla někoho jiného, rozhodla jsem se s touto hrou na milou dívku už přestat a proto ve chvíli kdy jsem otevřela dveře, byla jsem opět ve své kůži. [dirspeech]Žádné závady jsem si nevšimla, vy snad ano?[/dirspeech] Kliku jsem ani nedržela, dveře pouze lehce narazili o gumovou zarážku, která byla přidělaná na podlaze. Netřískla jsem s nimi, jen můj postoj naprosto dokonale vyjadřoval mojí nespokojenost z této situace, že jsem se ani nerozhodla dveře podržet. Ať to bylo cokoliv za chlapa, rozhodně jsem netoužila po žádné společnosti.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue Jul 17, 2018 11:40 am

[sparkname]Cassiopea Moonroe[/sparkname]

Kývla jsem, nebylo třeba cokoli říkat, všechno totiž uzavírat nebudu. Byla jsem si téměř jistá, že až se naučím svoje schopnosti, budu dále spravovat to co mám, pro teď to musí udělat má asistentka. Vezmu si od něj ochotně náramek a připnu si ho na zápěstí.
[dirspeech]Dobrá až si vše vyřídím, vrátím se. [/dirspeech]a se mnou evidentně i tuna oblečení a věcí na posilování a protahování. Žádný úsměv nenahrávám, obtěžuje mě, co se mi teď v nejbližší době stalo, ale co nadělám. Musím to brát trochu jinak. Otočila jsem se a vyšla z místnosti a také následně z budovy. Zamířila jsem k autu u vchodu. Řidiči jsem dle instrukcí ukázala náramek a sedla si dozadu. Udala jsem mu nejdříve adresu mé taneční školy. Řidiči jsem pokynula, aby zde počkal. Vstoupím do školy a hned vyhledávám svou asistentku, vysvětlila jsem jí, že jsem dostala stáž na Islandu a jsem nucena odcestovat. A aby to školu nepoužila zůstávám vlastníkem, ale ředitelkou bude právě ona a může jednat o veškerém chodu. Najímat lektory, připravovat rozvrhy, trénovat atd. Jen o větších informacích ať mi volá, ale jen opravdu když to bude životně důležité. Vyřídili jsme rychle veškeé papíry. Hodlala jsem se dnes ještě rozloučit se svými studenty, ale ještě mi toho zbývá hodně na vyřízení. Musela jsem obvolat všechny objednatele vystoupení a zrušit je nebo je nahradit někým jiným. Poté mě čekal ten nejhorší a nejobávanější telefonát a to s mým otcem.
[dirspeech]Tati? mám takovou ne zrovna lichotivou zprávu. I když tebe možná potěší. Víš jak si mě nutil do té stáže na Islandu ohledně těch pilotských zkoušek? Jo to. No přijali mě. Budu muset odjet. Na delší dobu. Já jen jestli ti to neva... věděla jsem, že budeš rád, řekneš to mámě? Je to přísně tajná základna, nevím jestli tam budu moci používat telefon a tak. Jasně , občas napíšu neboj. Mám tě ráda, tati i mámu. [/dirspeech]plakala jsem. Lhala jsem jim, ale pro jejich bezpečnost. Tohle pro mě bylo opravdu těžké. Svým přátelům jsem řekla to samé. Na Island se na honem nikdo nevypraví. Řidiči tam venku jsem poslala oběd a sama jsem si ještě dost věcí vyřizovala. Oběd jsem strávila se sestrou a též ji řekla stejnou lež. Byla na mě naštvaná, ale nic s tím nenadělá. Ale přála mi to. Odpoledne jsem měla poslední taneční kurzy. Se všemi dětmi jsem se rozloučila. Udělala jsem si s nimi hodně fotek, abych měla na co vzpomínat. Ty mi budou opravdu chybět. Poté jsem jela k večeru domů. Cestou z oběda jsem si totiž koupila barvu na vlasy. Potřebuju změnu. Tmavě fialová barva by to měla zlepšit. Dopřála jsem si pořádnou koupel a vlasy si nabarvila. Tím jak jsem je měla tmavě hnědé, tak barva chytla tak jak měla a házela fialové odlesky, ale stále jsem měla tmavé vlasy. Líbilo se mi to. Poté jsem si sbalila všechny své věci, o kterých jsem si myslela, že je budu potřebovat. Nějaké ty knížky a notebook. Paní domácí jsem řekla, že jí budu nájem stále platit, jen tam teď nebudu a je možné, že mi bude chodit zalévat květiny moje sestra, která má klíče od mého bytu. Naposledy jsem se podívala na výhled ze svého bytu. Milovala jsem to. Svoje soukromí a tanec. A můj život. Co bude teď? Za celý den jsem byla zase unavená. Nechápu to nic moc jsem nedělala. Sbalila jsem si věci a šla zase do auta. Řidič mě odvezl zpět do Invitechu.
No vítej nový živote. pronesu skepticky a vejdu dovnitř. Řidič měl moje kufry a říkal, že mi s nimi pomůže. Já zamířila zase za tím týpkem. Zaťukala jsem na jeho kancelář a čekala na vyzvání. Hned poté, pokud mi mě pustil dovnitř jsem vstoupila.
[dirspeech]Vše vyřízeno. Co teď? [/dirspeech]


Sponsored content






    This forum was created by a multicultural team of various faiths and beliefs.