New York

First topic message reminder :

[sparkofficloc][loc first="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny110.png" second="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny210.png" third="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny310.jpg"]
Centrální město Ameriky a hlavní město státu New York v USA. Tato betonová džungle, též známá jako „město, které nikdy nespí“, je jedno z nejslavnějších amerických měst, které do svého centra každoročně přiláká nespočet turistů z celého světa. Veškeré dění v Severní Americe se točí hlavně v oblasti kolem New Yorku a přilehlého okolí, kvůli čemuž zde také naleznete sídla všech významných organizací a nejen jich. New York, podobně jako Praha, má velice teplá léta a v zimě zde můžete nalézt i sníh. Budovy v New Yorku mají typickou architekturu, i když zde naleznete i velice významné architektonické kousky. Ačkoli se jedná o betonovou džungli, v samém srdci New Yorku můžete nalézt jeden z největších městských parků, který je zelenou dominantou města.

New York je centrálním městem, nachází se zde hlavní sídla Rex Deus a Illuminati pro celou Ameriku. V New Yorku lze používat městské hashtagy založené na vaší aktuální poloze v nějaké specifické části či oblasti v New Yorku. Veškeré městské hashtagy naleznete vypsané, společně s popiskem daných lokalit, níže.[/sparkofficloc][sparkofficloc][/sparkofficloc]

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Na mužově tváři se objevil mírný úsměv když zastavil u okraje silnice. Po celém dni by nečekal, že zrovna žaludeční potíže Michaela budou tím, co jim ulehčí celý den, i přes to byl ale rád, že se atmosféra celkově tak nějak uvolnila. Ukázal lehce na přední skříňku, ze které Michael následně vyndal žvýkačku. Cesta byla klidná a k jeho překvapení nebyla vůbec zácpa, ba naopak, už nějakou dobu nepotkal vůbec žádné auto, za což byl rád, nakolik zácpa by bylo to poslední, co v tuhle chvíli potřeboval. [dirspeech]Možná bys mohl zkusit nějaký čistící kouzlo,[/dirspeech] poznamenal lehce uštěpačně a na jeho tváři se zjevil úsměv. Cítil, jak všechno napětí pomalu mizí, byl rád, že už to Michael ví, a zároveň byl rád, že z toho všeho udržel svou ženu a tím pádem ji neohrozil. Pomalu se chystal konečně vyjet z té hrozné čtvrti, když v tom najednou zahlédl prapodivnou trojici lidí v kápích v dálce. Snažil se zastavit, ale již bylo příliš pozdě, z ničeho nic ztratil kontrolu nad autem a to narazilo do jedné z lamp u silnice. Ačkoli rychlost nebyla nějaká výrazná, náraz byl až podezřele silný. Najednou už chlapec pouze slyšel pískání v uších a další co viděl byl airbag, který mu měl zachránit život.
Probral se až o několik sekund později, když u místa byla záchranná služba. Akorát ho upoutávali na nosítka, jen letmým pohledem svého oka viděl, jak odváží jeho otce v sanitce předtím. Kde je kniha? Hledal knihu, viděl, že tašku nese jeden ze saniťáků do stejného auta, do kterého vezli jeho nosítka. Chtěl křičet, chtěl něco udělat, než však stihl vydat jedinou hlásku, kapačka v jeho ruce začala účinkovat a on upadl do hlubokého spánku.
Probudil se až v nemocnici, jeden z mnoha ošetřovatelů před sebou zuřivě tlačil nosítka, na kterých byl. Dojel do místnosti, pravděpodobně do sálu, kde je otec? Přejížděl místnost očima až konečně jeho pohled spočinul na stole uprostřed místnosti, kde ležel jeho otec. Nic pořádně neviděl, pouze slyšel. [dirspeech]Ztrácíme ho, ztrácíme ho![/dirspeech] nechápal, najednou začala jeho hlavou procházet silná bolest.

V nemocnici najednou nastal chaos, a Kayn toho chtěl zneužít. Policejní jednotka před jeho dveřmi zmizela, v nemocnici nastal očividný chaos, pravděpodobně nějaká velká nehoda či něco podobného. [dirspeech]Promiň Liz, ozvu se, slibuju. Ale teď musím být sám, a přemýšlet. O všem,[/dirspeech] vyhrkl ze sebe a hodil na sebe koženou černou bundu. Neváhal ani sekundu a vyběhl směrem k předtím hlídaného pokoje.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Vždy keď si na niečo začne zvykať, všetko sa pokazí. Po sledu udalostí, ktoré sa práve stali mu vlastne vynútený spánok mu padol veľmi vhod. Keď sa prebudil v nemocnici trocha ho zmrazil pohľad na umierajúceho otca. [thinking]To sa nesmie stať, nie teraz. Nie kvôli mne.[/thinking] Bolo to zaujímavé, pretože viacej ako faktor že jeho otec umiera mu z nejakého sebeckého dôvodu vadilo, že umiera práve kvôli nemu. Vďaka zmätku ktorý nastal a vďaka pozornosti ktorá bola uvalená na jeho otcovi rýchlo vstal z lehátka (rýchlo sa mu to len zdalo ale bolo to vlastne dosť komické, pretože bol ešte omámený zo sedatív ktorých účinok pomaly vyprchával. Začal myslieť na to ako ho môže zachrániť. Začal sa rýchlo pozerať po miestnosti, kde nebolo nič iné okrem doktorov a náradia. [thinking]Tá kniha![/thinking] Začal ju hľadať po miestnosti, až kým si uvedomil že je pravdepodobne niekde inde. Fakt že práve strácal otca mu vo všetkom vôbec nepomáhal a snažil sa nájsť tú knihu. V momente kedy začal byť viac než zúfalý a skoro zmierený s tým, že ju nenájde, že ju možno stratil na vždy - spolu s jeho otcom ho úplne vydesil. [dirspeech]Aha...[/dirspeech] Povedal pekne zmätene, keď si všimol ako sa pred ním začala samotná kniha formovať. Nemal čas zamýšľať sa nad tým ako sa to stalo, rýchlo a odvážne ju chytil do rúk a začal listovať. Bolo tam toho všetkého tak moc, hľadal heslá, nejaký register, ten však nenašiel. Kniha začala sama od seba listovať až sa zastavila na určitej stránke. [dirspeech]Healing Spell.[/dirspeech] Zašeptal nahlas a začal to veľmi rýchlo čítať. Vypadalo to tak jednoducho, možno až tak že tomu Michael sám neveril. Nemal však na výber. Knihu upustil a rozbehol sa k otcovi, ktorý na stole umieral. Na jeho tele videl rôzne rany, rýchlym pohybom naznačil lekárom aby mu ustúpili, aj keď bolo prirodzené že tak neurobili a preto sa ich rozhodol ignorovať a položil na otcovu odhalenú hruď svoje dlane. [dirspeech]Cuplas Sino Liberos[/dirspeech]  Začal veršovať hex, pričom sa na neho napäto pozeral. Zaklínadlo stále opakoval, až si nakoniec zavrel oči a s roztrasenými rukami neustále opakoval. [dirspeech]Cuplas Sino Liberos[/dirspeech]

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Doktoři se již chystali odhodit chlapce stranou, když v tom se stalo něco neuvěřitelného. Rány se začaly pomalu zacelovat a kolem rukou chlapce se formovala zvláštní zlatavá energie. Většina z doktorů se rozutekla nechápajíc, co se děje. Jen jeden jediný zůstal v místnosti, jeho zásady i přes jeho strach mu nedovolovaly utéct. Ignoroval chlapce a soustředil se spíš na to, jak mu může pomoci. Srdce muže nebilo, ačkoli jeho rány se hojili, rozhodl se proto, že se pokusí starým dobrým způsobem alespoň donutit srdce zase bít, třeba to chlapci pomůže, ať už dělá cokoli. Nabil elektrody a tělem muže projel proud, nic. Zopakoval to ještě jednou a na monitor vedle najednou začal rytmicky pípat, srdce začalo zase bít. Na jeho tváři se zjevil jasný úsměv, chtěl něco říct, když v tom najednou přelétl celou místnost a zády rozbil skříňku se skleněnými dvířky. Michael nechápal, dokud jeho pohled nespal na dveře, byla to ona trojice lidí v kápích, skrze jejich ústa procházela prazvláštní slova, v jeden okamžik zvedli ruce a Michael se začal vznášet do vzduchu, věděli, že na něj nemohou útočit, ale též věděli, že život jeho otce je pro něj nyní prioritou [dirspeech]Vydej nám knihu a vrátíme ti otce a necháme tě být. Pokud tak neuděláš, zemře,[/dirspeech] řekli synchronizovaně přičemž jejich ruce stále byly ve vzduchu. Michael zpoza nich pouze viděl skrze malá kruhová okýnka ve dveřích nehybná těla doktorů, kteří předtím utekli z místnosti. Musel něco udělat, v jeho hlavě však nyní nebyl jediný nápad.

[sparkname]Kayn[/sparkname]

Rozloučil se s Liz a vyběhl z místnosti, musel využít aktuálního chaosu k tomu, aby utekl. Namířil si to přímo k východu, což by se mu i povedlo, kdyby najednou neucítil prazvláštní tlak na svém těle a neodletěl o několik metrů dozadu. Zády se praštil o stěnu a na několik sekund si vyrazil dech, jinak byl ale v pořádku. Hned si vzpomněl na to, co se stalo u něj doma, tušil, že to s ním musí mít něco společného. Hledal zdroj zvláštního pulsu a jeho pohled ihned spadl na trojici zvláštně oděných lidí v dlouhých kápích. [dirspeech]Alternativní,[/dirspeech] řekl si pro sebe a rozeběhl se směrem k nim, zašli do jedné z mnoha místností. Rozrazil dveře a rozhlédl se kolem, to, co uviděl však nebylo zrovna to, co očekával, trojice před ním opakovala pro něj neznámá slova a očividně určitým způsobem držela ve vzduchu chlapce. Do toho všeho tam bylo nehybné tělo muže, o které kluk jevil až prazvláštní zájem. [dirspeech]Co se to tu děje?[/dirspeech] vykřikl, načež se jeden z trojice otočil a podíval se na něj, mávnul rukou směrem k němu a následně směrem ke stěně což způsobilo, že se Kayn rozletěl a opět se rozplácl o cílovou stěnu. [dirspeech]Tohle už mě nebaví,[/dirspeech] zamumlal si opět pod nos.

[sparkname]Maddie[/sparkname]

Miestnosť sa hemžila ľuďmi a odtiaľto zhora vyzerali ako mravce, ktoré chodia po mravenisku a čosi hľadajú, až na to, že tieto mravce mali na sebe Armaniho, Pradu či Diora, popíjali najdrahšie vína a pchali do seba hory jedla. Mňa však dnes čaká menšia bojová úloha. [thinking]Ešteže v Amerike môžem niečo robiť bez toho, aby sa o tom môj otec dozvedel[/thinking]. Po ceste do VIP salónika som sa snažila pôsobiť príjemne, ako to len šlo. Každému som sa zdravila, príjemne s nimi podebatovala, no nie príliš dlho, dochádzal mi totiž čas. Synovi Amerického veľvyslanca som len kývla na pozdrav a ponáhľala sa k salóniku. Položila som nedočkavo ruku na kľučku dverí, napodobnila Calebov poker face, ktorý mne pri často používa a ladne vstúpila do miestnosti. Pri takýchto situáciách je ohromujúci príchod všetko. [dirspeech]Isabel, zlatko, veľmi rád ťa vidím.[/dirspeech] Povedal postarší muž v nehorázne drahom fraku s cigarou v ruke. Vlasy mal už šedivé, tvár bledú, kruhy pod očami, napriek tomu, bol dohladka oholený, pestoval si iba sivé fúzy. Postavil sa, objal ma a pobozkal na obe líca pričom ma pichol manžetovými gombíkmi s ornamentom ruže. [dirspeech]Aj ja vás. Máte pre mňa darček?[/dirspeech] Široko som sa usmiala a jemne naňho žmurkla. Muž mi podal papierik s adresou. [dirspeech]Tu je tvoj darček.[/dirspeech] tentokrát na mňa žmurkol on. V okamihu, ako to dopovedal, k nemu pristúpil ďalší muž a čosi mu pošepkal. [dirspeech]Iz, veľmi ma to mrzí, ale mám ešte akési povinnosti, choď sa pekne baviť.[/dirspeech] dopovedal a odišiel do vedľajšej izby, počula som odtiaľ slabý vzdych, no to už ma jeho spoločník odprevádzal z dverí.

Pri vychádzaní na chodbu som však do kohosi vrazila a spadla na zem. Ten človek mi podal ruku a pomohol vstať. Po chvíli som si uvedomila, že ho poznám. [thinking]Je to ten chlapec z autodieľne![/thinking]. Upravila som si vlasy a šaty a spoza dlhých mihalníc jemne zažmurkala.  [dirspeech]Ahoj. Teba by som tu naozaj nečakala. Zablúdil si? [/dirspeech] [thinking]No čo? trošku si ho podoberám. Aspoň sa zabavím. Pekne na mňa pozerá.[/thinking].

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Veľkú radosť z úspechu jeho prvého kúzla ihneď vystriedal trpký hnev, keď do miestnosti vstúpili traja neznámi muži. Tento samotný okamih bol predzvesťou jeho celého následujúceho života. Navždy bude lovený. Táto pozícia sa mu vôbec nepáčila. Spútaný vo vzduchu nemal vôbec na výber. Nechcel im tú knihu dať ale zároveň nemôže prísť o otca ktorého len pred malou chvíľou zachránil. Mŕtve tela doktorov ho paralyzovali ešte viac. Keď do miestnosti vtrhol ďalší chlapec Michaela to vlastne nejak moc neovplyvnilo. Dúfal len že to nebude ďalšia zbytočná smrť spôsobená ním. [dirspeech]Uteč.[/dirspeech] Povedal to rýchlo pričom sa snažil pozerať na Kayna, ktorý v tom momente ležal na zemi, ale nevypadal tak prekvapený ako by Mike čakal. Jediné na čo teraz dokázal myslieť bola odveta. Chcel sa dostať preč zo vzdušného zovretia a vybiť si svoj hnev na troch mužov. Nevedel však ako. Ľutoval, že knihu už predtým trocha nenaštudoval. Možno by našiel nejaké zaklínadlo, ktoré by mu pomohlo. Oči sa mu pomaly zatvárali, bolo jasné že je vyčerpaný už z predchádzajúceho kúzla. Myslel len na to ako by tí muži horeli ako v knižnici. Bolo to až nevídané, pretože nikdy v živote si smrť inej ľudskej bytosti neprial. Tu však bol ohrozený život jeho otca, ktorý v tom všetkom bol skoro nevinne. [dirspeech]Tá kniha Vám patriť nikdy nebude. [/dirspeech] Na jeho súčasnú pozíciu to povedal dosť odvážne, ako by mal nejaký plán. Bolo to však len krajné vyčerpanie, ktoré ho nútilo takto reagovať.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
[sparkname]Na technologické konferenci...[/sparkname]

Ve skupině mnoha lidí očekávající nejnovější technologie, které měli přijít na trh procházel i statný, na první pohled svalnatý muž. Mohl mít tak dva metry něco, jeho výška činila skutečně téměř nemožné, aby ho někdo přehlédl. Procházel místností a porozhlížel se po vystavených kusech ve skleněných vitrínách, které měly být opatřené tou nejnovější obrannou technologií na trhu. [dirspeech]Nah, řekněte mi ještě jednou proč sem každý rok chodíme šéfe. Máte pocit, že snad tyhle pazourky můžou nějak obohatit naši technologii?[/dirspeech] ozvalo se zpoza muže, chlapík, sotva poloviny velikosti onoho muže na něj mluvil. [dirspeech]Drahý příteli. Víš moc dobře, že občas jejich méně sofistikované myšlení může vyřešit problémy, na které my hledáme řešení celá léta,[/dirspeech] odpověděl muž, načež byl přerušen, [dirspeech]takže vlastně říkáš, že občas potřebujeme někoho hloupějšího jak my?[/dirspeech] přerušil ho, jako odpověď dostal pouze sarkastický pohled.
Statný muž pokračoval v prohlížení technologií, to, proč sem přišel však ještě bylo skryto za oponou tajemna. Nejnovější průlom ve zkoumání kontroverzní nanotechnologie a jejích možných dopadů. Lidským vědcům to zabralo celá desetiletí, a i přes to pouze narazili na vrchol ledovce, jehož masivní základ držel neuvěřitelnou moc. [dirspeech]Dávej si radši pozor na ně,[/dirspeech] poznamenal muž, na což jeho podstatně menší následovník reagoval protočením očí. Věděl, že měl kontrolovat, že se na konferenci nenachází žádní členové Illuminati, kteří by mohli ohrozit průběh konference a životy těch, kteří se podíleli na vývoji těchto technologií.


[sparkname]V nemocnici...[/sparkname]
Kayn si dozajista užíval létání po celé místnosti. Vložil se do něčeho, čemu nerozuměl, a to dost možná byla velká chyba, nakolik o jeho schopnostech prakticky vůbec nic nevěděl, věděl jen to, že je aktivuje vztek anebo strach. A ačkoli jeho oblíbené létání po místnosti k radosti nepřidalo, rozhodně to nebyl dostatek k tomu, aby dokázal to, co předtím. Na chvíli si řekl, že by vážně měl jen utéct, to jeho mysl ale zavrhla. Nebyl zrovna ten typ, co se vrhá na záchranu všech, ale potom, co se stalo Liz změnil pohled na věc, a navíc si řekl, že mu to třeba jednou karma vrátí a on se přece jen vrátí do normálního života. Bez létání napříč celou místností, mafiánů anebo snad zvláštních schopností, které zdemolovali jeho pronajatý byt. Netušil moc, co má dělat, věděl ale jedno, očividně to byla trojice lidí, kteří přebírali stranu záporáka, a z nějakého důvodu chtěli knihu, která se nacházela na zemi pod tím chlapcem. Michael vše jen pozoroval a navzdory jeho překvapení tak nějak cítil, že v Kaynovi nic magického není, minimálně určitě ne nic výrazně magického. Jeho mysl se nyní dostala spíše do místa, ve kterém se snaží najít skulinku nebo cokoli, co by dokázalo nějakým způsobem zachránit jeho otce aniž by vydal onu knihu na pospas neznámé trojici mužů.

[note]jak telekineze, tak magie jsou schopnosti, které pod velkým tlakem či stresem mohou exponenciálně navýšit potenciál i přes hranice uživatele (něco jako adrenalinový šok).[/note]

[sparkname]Kayn[/sparkname]

[thinking]Ksakru blbče, možná bys měl příště myslet než se rozeběhneš k lidem co rukama hází s ostatníma,[/thinking] pomyslel si Kayn. Ještě před několika hodinami byl jeho největším problémem následující nájem a rozhodnutí, jestli bude radši hladovět anebo prodá ledvinu, a teď jeho menším problémem bylo, jak zastavit trojici neznámých chlapáků, kteří hází s lidmi po místnosti. [dirspeech]Zamysli se. Odhoď všechny předsudky. Telekineze je schopnost, která dokáže manipulovat s předmětem i na velké vzdálenosti. Předtím jsem dokázal zastavit ty kulky, a prohodit televizi stěnou, když šlo o Liz. Možná, že kdyby to bylo jen něco menšího, tak by to šlo,[/dirspeech] řekl si pro sebe a zatímco se zvedl zaslechl konverzaci o knize. Moc nevěděl, co dělá, ale věděl, že z nějakého důvodu je ta kniha důležitá. [thinking]Tak jo, soustřeď se Vincente... soustřeď se. Kniha,[/thinking] opakoval si v hlavě. Na setinu sekundy zavřel oči až ho začaly bolet a potom je otevřel, nastavil ruku směrem ke knize a potom máchnul směrem k chlapci, kniha se však nepohla ani o milimetr. [thinking]Fail,[/thinking] pomyslel si, chtěl to zkusit ještě jednou, než to však stihl, jeho zvláštní pokusy spatřil jeden z trojice a pohybem ruky přitlačil Kayna ke stěně. Začal se k němu přibližovat, přičemž Kayn cítil stále se zvyšující tlak na jeho tělo. Jeho srdce najednou začalo bít mnohem rychleji, najednou ucítil zas ten známý tlak, vztek a strach se začaly kombinovat v jeho těle a on společně s mohutným výkřikem odhodil vlnou neviditelné energie k němu se blížícího se muže až se zády praštil o stěnu a upadl do bezvědomí. To pravděpodobně narušilo koncentraci trojice a vír, který držel chlapce ve vzduchu se pomalu rozpadl, což způsobilo, že chlapec dopadl na zem přímo vedle bezvládného těla jeho otce. Kayn spadl na kolena, dvojice se najednou zaměřila na něj.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Akcia, ktorú Kayn vyvolal Michaela veľmi prekvapila. Bolo to divné, nebol to mág, ale videl ako jedného z dotyčných hodil o stenu. Pripomínalo mu to efekt bariéry, do ktorej narazil jeho otec pri návšteve toho hrozného domu. Vďaka Kaynovi spadol na zem, vedľa otca ktorý umieral. Bol mierne napumpovaný zo všetkej akcie, ktorá sa okolo neho odohrávala. Pozrel sa na knihu, ktorá sa za malú chvíľu objavila pred ním. Automaticky sa otvorila na stránke, ktorú Michael potreboval. [dirspeech]Ves Matos Incendia![/dirspeech] Zakričal a v tom momente sa na plášti jedného z lovcov spustil menší plameň, ktorý sa ani najmenej nepodobal tomu ohni ktorý pár z lovcov zabil predtým. Druhý lovec však zostal nezasiahnutý a preto sa Michael znova pozrel na knihu. Vďaka adrenalínu a tiež aj jemnej pýche že sa mu podarilo praktikovať už dve kúzla si bol už celkom sebavedomý svojimi novo-nájdenými schopnosťami. Kniha sa otočila na stránke kúzla neviditeľnosti. Vďaka rýchlemu čítaniu, ktoré bolo Michaelovou vlastnosťou už od detstva sa len sústredene pozrel na Kayna. [dirspeech]Invisique[/dirspeech] Skôr pošeptal, ale nevedel či to niečo urobilo, vzhľadom na to že on ho stále videl. Nebol však už čas sústrediť sa na nič iné, otec mu umieral pred očami. Znova na neho priložil ruky a začal opakovať. [dirspeech]Cuplas Sino Liberos![/dirspeech] Opakoval to neustále, oči mal zavreté. Bola to veľmi nepríjemná situácia, nechcel vedieť čo sa deje okolo neho. Snažil sa ignorovať fakt, že pokiaľ mu kúzlo neviditeľnosti vyšlo, uvalil na seba hlavný cieľ. Nemyslel ani na to, ako Kayn niekoho práve hodil o stenu. Záležalo mu len na tom aby kúzlo ktoré momentálne používa fungovalo.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

[dirspeech]On je jeden z nich,[/dirspeech] ozvalo se téměř mrtvolným hlasem od jednoho z trojice, než však stihl cokoli udělat, jeho plášť začal hořet a co začalo jako malý plamínek se postupně rozhořelo v obrovský a silný oheň, který v sekundě přešel na celé tělo. [dirspeech]Suctus Incendia![/dirspeech] vykřikl druhý muž a oheň najednou začal pomalu mizet, když se však otočil zpět na Kayna, ten nebyl nikde k nalezení. Otočil se tedy zpět na Michaela. [dirspeech]Už mám dost těchhle her![/dirspeech] vykřikl a natáhl ruku směrem k Michaelovi [dirspeech]Avox Addellum![/dirspeech] ozvalo se hlasitě, opakoval to stále dokola. V tu chvíli mohl Michael cítit obrovskou bolest v hlavě, jako kdyby každá tepna v jeho hlavě praskala, regenerovala se a potom zase praskala. Muž stále dokola opakoval hex a přibližoval se k chlapci, když však stál těsně před ním a chtěl ho chytit pod krkem, jako kdyby před ním byla neviditelná stěna. Michael mohl pozorovat, jak se muž snaží rukama rozbít něco, co tam ani nebylo. [dirspeech]Avoxuj si tohle, idiote,[/dirspeech] procedil mezi zuby nyní již viditelný Kayn a dal pěstí do břicha muže. Nebyla to však pouze normální rána, kinetická energie v té ráně se rovnala síle zápasníka z klece, a poslala muže napříč celou místností až dokud se nezastavil o stěnu, kde rozbil několik kachliček a následně upadl do bezvědomí. Na Kaynovo obličeji se zjevil úsměv jasného zadostiučinění, konečně se mu to povedlo. Ve stejnou chvíli se s ním však zamotal celý svět a on upadl na zem přímo vedle bezvládného těla Michaelovo otce.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Dnešným dňom cítil Michael omnoho viacej bolesti ako za celý svoj život. Bol to pre neho obrovský nezvyk, ale vďaka včasnej reakcii Kayna tá asi najhoršia bolesť ktorú cítil prestala. Zvláštnym spôsobom sa im dvom podarilo prekonať troch lovcov, aj keď toho chalana Michael nepoznal cítil voči nemu veľkú vďačnosť. Keď sa všetko skončilo a Kayn spadol na zem, Michael už znova liečil svojho otca. Bolo mu jasné, že Kayn prežije a preto mu nevenoval moc veľkú pozornosť, aj keď stále pozoroval či sa mu hýbe hrudník. Nevedel, či ho tu má len tak nechať, keď tu niekto príde uvidí veľmi zvláštnu scénu a mdlého Kayna. [thinking]Prebuď sa, musíme utiecť.[/thinking] Behalo mu to hlavou popri tom ako sledoval otcovo telo, ktoré sa pomaly ale iste liečilo. Potreboval by to urýchliť a hlavne by sa potreboval dostať už na dávno spomínanú adresu, kde by bol už v bezpečí. Všetko sa komplikovalo, avšak dokiaľ sa jeho otec neprebral nechcel nikam ísť. Sledoval knihu a dúfal že mu niečo napovie. Potom si však predstavil čo všetko už dneska vyčaroval a prišlo mu to veľmi absurdné, preto od nej odvrátil zrak. Započul silné fučanie, bol to jeho otec, ktorý sa už konečne prebral. Michael sa usmial, nechcel však zbytočne strácať čas, preto rýchlo popadol tužku a náhodný papier, ktorý v rozbombardovanej miestnosti našiel až moc ľahko a začal písať. [thinking]Ďakujem, zachránil si mňa aj môjho otca. Michael.[/thinking] Napísal to dosť škaredo a možno aj trocha nezrozumiteľne. Pod touto správou nechal aj svoje telefónne číslo, pretože mal pocit že tí dvaja by sa mali o čom rozprávať. To čo robil Kayn bolo asi tak neprirodzené ako jeho kúzla. Rýchle zobral svoj batoh a knihu, pozrel sa na preberajúceho sa otca. [dirspeech]Musíme ísť, nie sme tu v bezpečí.[/dirspeech] Povedal to už úplne iným tónom akým by to povedal pred pol dňom. Bol odhodlaný a vlastne na Michaela dosť nezvyčajný.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Michaelům otec pomalu otevřel oči, vůbec nechápal, co se dělo. Poslední, co si pamatoval byla obrovská autonehoda, která se stala. Zadíval se na své rozstříhané triko a jeho hlavou projelo na tucet myšlenek, co se mohlo stát. Nestihl se ani na nic zeptat, a Michael už ho táhl za ruku směrem ve se slovy, že zde není bezpečno. Společně vyběhli ven, auto, kterým přijeli nepřipadalo v úvahu, a tak je nenapadlo nic lepšího, jak si stopnout taxi až do cílové adresy, v tu chvíli však nastal zmatek. Když totiž nastoupili do taxiku a přečetli adresu z lístečku, taxikář na ně zůstal podivně koukat. [dirspeech]Takové číslo není, to by muselo být leda mezi budovami, haha,[/dirspeech] řekl taxikář a pousmál se, [dirspeech]ale zavezu vás co nejblíže to půjde,[/dirspeech] dodal v naději, že neztratí svůj výdělek a vydal se směrem ke zmiňované adrese.
Když po několika málo minutách dojeli k adrese, zkasíroval dvojici a odjel. Michael s jeho otcem pouze zůstali stát, nevěřícně koukali na lístek a nechápali, číslo domu, které bylo na lístku skutečně neodpovídalo. Stáli před dvěma domy, které byly rozděleny jen malým kouskem trávy, na kterém vyrůstal obrovský strom sahající až do výšky samotného domu. První dům měl číslo 10 a druhý měl číslo 12, a na lístku bylo číslo 11, které nebylo nikde, dokonce ani na protější ulici, k nalezení. Michael stál teda před složitou situací, musel totiž přijít na to, kam se to vlastně vydal.


[sparkname]Mezitím[/sparkname]
[sparkname]V nemocnici...[/sparkname]

Kayn ležel na zemi. Tou dobou, kdy se probudil již chlapec dávno byl společně s jeho otcem daleko od nemocnice. Chvíli mu trvalo, než se zorientoval, ale poté mu hned do hlavy skočila jedna věc - Liz. Rozeběhl se směrem do jejího pokoje, procházel kolem nehybných těl a v hlavě doufal, že nejsou mrtví, neměl však odvahu zkontrolovat jejich puls. Bylo toho na něj příliš, přál si jen někam utéct od toho všeho. Když přišel do místnosti, Liz nikde neviděl, najednou zpanikařil. Rozkřičel se po celé místnosti, ačkoli nedoufal, že by dostal odpověď, k jeho překvapení se však z koupelny ozval jemu známý hlas. Otevřel dveře a tam spatřil Liz, jak sedí na zemi schoulená v klubíčku, očividně byla vystrašená. [dirspeech]To bude dobrý, všechno bude dobrý,[/dirspeech] uklidňoval ji.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Keď zastali pred údajným miestom Michael sa len zúfalo pozeral po okolí. Následujúca situácia ho už tak moc neprekvapovala, stále bol dosť otrasený zo stretnutia v nemocnici. Začal sa prechádzať medzi domami, ktoré tam boli. Mohlo ho napadnúť že to miesto bude skryté. [thinking]Kde to vlastne idem?[/thinking] Vôbec netušil kam sa vlastne má dostať a fakt že len stál na ulici bol pre neho nepríjemný, vzhľadom na to že lovci ich mohli len tak ľahko nájsť. Prišiel k obrovskému stromu, ktorý možno najviac odpovedal danej adrese. Skúmal ho a vypadal úplne normálne. Uvažoval nad grimmoire, ktorý by mu asi mohol pomôcť. Mal však pocit že dneska ho používal až moc. Dlaňou sa len kľudne dotkol stromu a prešiel po jeho drsnej kôre. Následne sa otočil na otca, bol trocha zúfalý a trocha mu vadilo že otca ťahá v tomto všetkom so sebou. Následne sa vrátil k nemu a pri sklopenom pohľade do zeme len potichu povedal. [dirspeech]Myslím že sme tu správne, je to len schované. Pravdepodobne nejakým kúzlom.[/dirspeech] Poslednú vetu povedal už trocha ironicky, vzhľadom na to že mu celá táto situácia prišla ako z Harryho Pottera čo sa mu vôbec nepáčilo. Sadol si trocha unavene na zem a pozrel sa na otca. Potom si začal listovať v knihe, s tým že trocha dúfal že tam niečo nájde.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

Michael jen bezcílně bloudil sem a tam po těch několika málo metrech, které tvořily prostředek mezi domy. Tohle nečekal, normálně bývají čísla domů naproti sobě, to by ale nebylo ono, kdyby to bylo příliš jednoduché. Když přišel blíže ke stromu a rozhlédl se kolem, jediné, co ho logicky napadlo bylo to, že právě strom byl nějakým způsobem klíčovým objektem v celé téhle hádance. Na dotek však byl pevný a vypadal jako úplně normální strom, i když musel být pravděpodobně pořádně starý. Poté si však Michael něčeho všiml, jak přejel prstem po kůře stromu, podobně jako když se poprvé dotkl knihy, od místa, kde se ho dotkl se rozjela jemná vlna oranžové energie, která postupně projela téměř celým masivním kmenem stromu. Jakmile se tak stalo, tak se předtím očividně drsná a pevná struktura stromu změnila, najednou se začal 'vlnit'. Za zkoušku nic nedal, zkusil se ho ještě jednou dotknout, ale k jeho překvapení jeho ruka prošla skrz, očividně se jednalo jen o jakousi iluzi, která se otevřela pouze v případě, že jí otevíral někdo, kdo v sobě měl magickou energii či něco podobného. Tak jako tak, jeho pohled ihned spadl směrem k jeho otci, nechtěl ho tu potom všem nechat, bál se o něj, a tak nějak měl pocit, že ho do toho celého namočil vlastně on sám. Ukázal rukou aby přišel k němu a chytl ho za rameno, společně prošli skrze strom. Portál se za nimi zavřel a oni se objevili v podzemní chodbě, byla lemovaná kamennými deskami s prazvláštními symboly, na stěnách byly zapálené pochodně, které byly jediným zdrojem světlo. Pro někoho by to možná mohlo působit relativně klaustrofobně, ale Michael se cítil paradoxně ve větším bezpečí. Když se otočil, spatřil za sebou propletené kořeny stromu, jediná cesta tedy byla přímo dopředu, a vypadalo to, že bude pěkně dlouhá, konečně si mohl vklidu vše říct se svým otcem.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

Temnota bola veľmi príjemná, videl to aj na otcovi. Aj keď sa mu nepáčila temnota v ktorej sa nachádzali. Po dlhšej chvíli, kedy jediný zvuk bol Michaelov nespokojný žalúdok sa pozrel na otca a popri chôdzi začal nejak rozprávať. [dirspeech]Očividne som ťa vyliečil. Ľudia, ktorí nás napadli v knižnici sa vrátili aby získali knihu.[/dirspeech] Pozrel sa na knihu, ktorú momentálne objímal a držal si ju pevne pri hrudi. [dirspeech]Keď sme sa dostali do nemocnice, tak si umieral. Podarilo sa mi ťa s pomocou doktorov oživiť. Bolo to vlastne moje prvé kúzlo.[/dirspeech] Povedal to celkom pyšne, potom však trocha zvážnel a pokračoval. [dirspeech]V operačnom sále mi však niekto pomohol. Bol to mladý chalan, možno tak starý ako ja. Ale mágiu som v ňom necítil, dokázal však odhadzovať lovcov, ako keby boli len nejaký prach.[/dirspeech] Následne si začal v hlave prehrávať všetko, čo sa tam udialo. Bolo to zvláštne, netušil kto ten človek bol ale nejak na neho nedokázal myslieť. Možno trochu očakával od otca, že mu to vysvetlí, ale predpokladal že ten bude ešte viacej mimo. [dirspeech]Použil som už aj ďalšie tri kúzla.... Tá žena, za ktorou si ma doviezol... Kto to bol?[/dirspeech] Opýtal sa, keď si konečne v trocha kľudnej chvíli mohol zrekapitulovať celý deň. V hlave sa mu vytvárali ďalšie a ďalšie otázky. Fakt, že táto chodba pôsobila nekonečne mu v tomto momente vlastne vyhovoval. Prišlo mu to tu ako bezpečné miesto.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]

V hlavě jeho otce právě teď prolétala vzpomínka na to, jak zvláštně se cítil, když ho jeho syn léčil. Věděl, že nebyl mrtvý, bylo to jako kdyby byl v úplné prázdnotě a temnotě, ale zároveň mohl slyšet hlas svého syna jako kdyby z neuvěřitelné dálky. [thinking]Takhle vypadá umírání?[/thinking] pomyslel si, načež myšlenku ihned zahodil, nakolik nechtěl teď přemýšlet nad smrtí, když ji o vlásek unikl jen o několik desítek minut dozadu. [dirspeech]Odhazoval lovce?[/dirspeech] zopakoval s tázavým podtónem Michaelův otec a jeho pohled se snad ještě více prohloubil. Dotkl se pouze vrcholku obrovského ledovce, kterému jeho prapraprababička říkala magie, takže by se nedivil, kdyby v tomhle světě bylo i mnohem víc tajemnějších věcí, ale aktuálně, ačkoli moc chtěl, nedokázal svému synovi říct, o co šlo, protože to sám nevěděl. [dirspeech]Rád bych ti pomohl, ale já sem jsem na tohle malý pán. I to málo, co vím o magii zabralo několik let neustálého výzkumu a nezlomné vůle. Na tohle budeš asi muset přijít sám,[/dirspeech] řekl a na konci se lehce pousmál, když Michael přivedl ženu z rozbité chajdy jako téma, jeho úsměv se trošku rozšířil. [dirspeech]Starý přítel, dalo by se říct. Já jsem jí znal jen jako 'tetu', když jsem byl ve stejných letech jako ty, tou dobou samozřejmě mladší. Víš, mágové od dob lovců drží dost nízký profil, a nezasahují do lidských záležitostí, nakolik jim to nepřísluší. Pokud by jednoho dne magie ovládla svět, i kdyby zničila vše zlé, bylo by jen otázkou času, než by se sama magie stala tím zlem. Proto jsou lovci tak obrovskou hrozbou. Ona tehdy porušila pravidla jejího Covenu, kouzlo, které použila totiž emituje tak obrovskou magickou energii, že to mohou cítit dokonce i normální lidé jako to, čemu oni říkají 'cítím to ve svých kostech',[/dirspeech] začal, [dirspeech]a to se samozřejmě Covenu nelíbilo, a proto byla zapovězena a stala se v podstatě jen kořistí pro lovce. Anya je ale silná, ačkoli se nezdá, její magie stačí i na lovce,[/dirspeech] dokončil větu. To už však došli ke konci dlouhé kamenné chodby, na které mohli spatřit obrovskou podzemní jeskyni, bylo to něco neuvěřitelného, kdyby Michael jen před několika málo sekundami neviděl, že je uprostřed města, přísahal by, že ta jeskyně musela být minimálně kilometr na délku a strop, na němž se nacházely masivní krápníky se tyčil ve výšce několika stovek metrů též.