Chatbox

Vincent Malachai Duke


Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Mon May 07, 2018 10:38 pm

Vincent Malachai Duke„Omnia mutantur, nihil interit (everything changes, nothing perishes)“

jméno:
Vincent Malachai Duke
přezdívka:
Kayn

věk:
21
pohlaví:
Muž
krevní skupina:
AB+
datum narození:
04 / 06 / 1997

místo původu:
Málaga, Španělsko

rodová linie:
Rex Deus
významný předek:
Leonardo da Vinci
přirozený talent:
Vrozená schopnost
vrozená schopnost:
Telekineze




• obecné informace •

Stručný popis
Kayn je na první pohled jen normálním chlapcem v zástupu miliónů. Nikdo však netuší, že temnota, jež ho ovívá navenek je skryta i hluboko v něm. Jeho delší, uhlově černé vlasy a oči ho činí lehce zapamatovatelným, možná i kvůli pohledu, kterým jako kdyby doslova zíral do vaší duše. Moc toho nenamluví, což někteří považují za nepřátelské či arogantní gesto, tak tomu však není. Ačkoli na první pohled působí jako posel smrti, je velice přátelský a zbytečně nevyvolává konflikt. Nemá moc přátel, protože si málokoho pouští k tělu, ale pokud už někoho považuje za přítele, byl by ochotný pro něj obětovat i svůj život. Lidem příliš nevěří, a lehce ztratí důvěru v někoho, kdo si ji dlouho budoval. Je velice citlivý, dalo by se říct, že emocionální část jeho mozku převažuje nad tou racionální, což ho činí relativně emocionálně nestabilním. Pokud Kayna někde potkáte, pravděpodobně bude mít buď sluchátka anebo knihu, popřípadě obojí, ignorujíc svět kolem sebe.

Sen & Cíle
Když byl ještě Kayn dítětem, stejně jako většina dětí jeho věku měl celou řadu bláznivých, zdánlivě nesplnitelných snů, které se postupem času vytratili společně s tím, jak Kayn získával jiné hodnoty a priority. Před smrtí svého bratra chtěl jít ve stopách svého otce, stát se univerzitním profesorem historie a učit na světově známé univerzitě. Se svým bratrem tou dobou plánovali, že on bude profesorem a jeho bratr bude archeologem, hledajícím dávno ztracené poklady, o nichž jim vždy vyprávěl otec před spaním. Po smrti jeho bratra se však Kaynův sen, stejně jako i zbytek jeho světa, vytratil jako pouhý obraz z dávného snu. Jeho snem se stalo objasnění vraždy jeho bratra a dopadení toho, kdo o tehdy udělal. Nikdy neztratil naději, že jednoho dne se mu tento sen splní, a mezitím se rozhodl docílit toho, aby ukázal lidem kolem sebe, co je ve skutečnosti důležité, a to je čas s jejich milovanými. Chce všem ukázat, že svět není jen o slepém honu za kariérou, penězi nebo slávou, a že jednoho dne, až ztratíte ty, na kterých vám záleží se to všechno stane jen bolestivou upomínkou na promarněný čas.

Fobie, Choroby & Zranění

Kayn byl vždycky dokonale zdravé dítě, které nemělo sebemenší zdravotní problémy. Jeho rozverná povaha mu však do dospělosti zanechala nemalé množství jizev či menších šrámů, které mu budou navždy připomínat bláznivá léta. Pravděpodobně nejvýraznější jizvou, kterou Kayn má však nepochází z žádného dětského dovádění, ale je vzpomínkou na slib, který neměl být nikdy porušený. Zhruba 5 centrimetrů dlouhá, ne příliš široká jizva táhnoucí se přes téměř celou pravou dlaň je pozůstatek pokrevního slibu, který si Kayn dal se svým bratrem v jejich 8 letech: „Navždy a napořád.“, jednoduchá slova, která v té době pro chlapce znamenala mnohem víc, než kdy bude schopen kdokoli pochopit. Slib krve, který je zavazoval, že tu vždy budou jeden pro druhého a nikdy nenechají druhého za sebou.



• vzhled & charakter •

Vzhled
Kayn měří 187 centimetrů a váží kolem 70 kilogramů. Je spíše hubené postavy, ačkoli můžeme na jeho trupu či rukách jednoduše rozeznat rýsující se svaly. Na těle má celou řadu menších šrámů či jizev, nejvýraznější je ale jizva na jeho pravé dlani. Jeho pokožka je přirozeně lehce do bronzova, a pokud je na slunci, velice jednoduše se opaluje. Má velice výrazné rysy v obličeji, a to hlavně lícní kosti a čelist. Je jasným příkladem typického Španěla, má tmavě černé, hluboké oči a delší, uhlově černé vlasy, jejichž jasná dominance naznačuje, že je nechává volně růst. Podél jeho výrazné čelisti mu rostou nápadně tmavší vousy, jež lemují celý obličej. Kayn většinou nosí tmavé barvy, hlavně černou a všechny možné její variace. Neklade moc velký důraz na styl, obléká se spíše podle svého vlastního vkusu a nestará se o aktuální trendy. Většinu času preferuje pohodlné a funkční oblečení před tím stylovým, pokud to však situace vyžaduje, můžete ho potkat i v obleku. V létě ho prakticky nezahlédne bez tmavých zrcadlových brýlí, které sundavá pouze v těch nejkrajnějších situacích. Kayna též nikdy nenajdete bez jeho amuletu; černého náramku z kůže, na kterém je kovový přívěsek se znakem yin.

Povaha & Vlastnosti
Na počátku byl Kayn jako jakékoli jiné dítě. Užíval si svého dětství, vymýšlel si nesplnitelné sny a tropil spoustu problémů. Už od mala byl tím, kdo inicioval všechny bláznivé nápady a dělal naschvály, a jak rostl, tak se to akorát stupňovalo. Tou dobou byl jediný člověk, který ho dokázal ovlivnit jeho o několik sekund mladší bratr, ačkoli to Kayn nedal nikdy navenek znát. Dá se říci, že byl tím deviantem, se kterým byly neustále problémy, i přes to měl však srdce ze zlata a nikdy nechtěl nikomu ublížit. Dokázal trápit svého malého brášku třeba celý den, ale jakmile se někdo cizí pokusil byť i jen prst na něj vztáhnout, Kayn byl jako nepříčetný. I když byl odjakživa spíše tím problematickým dítětem, nikdy nelhal, protože lži považoval za formu disrespektu, kterou nechtěl projevit. Jeho povaha byla velice zvláštní, protože ačkoli vyhledával problémy a nikdy nenechal nic stát, vždycky disponoval dokonalým racionálním myšlením. Jeho charakteristickým rysem bylo, že všude chodil pozdě, nezáleželo na tom, jestli šel na poslední chvíli anebo se připravoval hodinu předem, prostě přišel pozdě, a rodiče ho vždy káraly za tuto vlastnost. Jeho povaha byla zvláštní kombinací rysů snad ze všech známých povah, dá se říct, že byl prakticky flegmatik, ale v určitých situacích dokázal vybouchnout jako ten největší cholerik. I přes tohle všechno se ale vždycky usmíval, a ačkoli rád dělal lidem těžko, pokud viděl, že někdo potřebuje pomoc, nikdy se vůči němu neotočil zády. Jeho povahu vlastně nikdo nechápal, včetně jeho rodičů. Jediným jeho spojencem byl vždycky jeho malý bráška, ten na něj nedal nikdy dopustit.

Kayn se ale změnil. Jak on sám říká: „Vše se mění, ale nic nezmizí.“, a pro Kayna se tato latinská fráze z Proměn stala jeho životním mottem. Po smrti jeho bratra se změnil, a to hodně. Přestal komunikovat se svým okolím a uzavřel se hodně do sebe, přes jednu noc jako kdyby najednou ten šťastný a bláznivý Kayn zmizel, schoval se někde hluboko uvnitř v naději, že se skryje před bolestí, docílil tím ale pouze toho, že se všechen hněv a smutek začal odpíráním stupňovat někde hluboko v něm, a přetvářka, kterou ukazoval světu navenek byla jen dočasnou maskou, jejíž sundání způsobovalo divoké výbuchy vzteku či smutku. Stal se emocionálně velice nestabilním, a stále přetrvávající fakt, že vrah jeho bratra je na svobodě pouze umocňoval všechnu negativní energii, co v sobě měl. I přes tohle všechno si však zachovával úsměv na tváři a snažil se lidem kolem sebe pomáhat, dokonce si našel i přítele, který se brzy stal jeho nejlepším přítelem a člověkem, kterému mohl říct cokoli.
Koníčky

Kayn odjakživa miloval historii. Už jako malý běhával kolem města a prohledával opuštěné budovy, a pokud nedělal to, trávil čas s jeho otcem v pracovně a poslouchal jeho příběhy z dob, kdy ještě cestoval napříč světem. To, co v jeho dětství začalo jako pouhý zájem se společně s tím, jak stárnul změnilo v koníček a následně v posedlost. Dokázal trávit celé hodiny nad historickými knihami, a pokud zrovna někde netropil nějakou neplechu, pravděpodobně si hrál se svým bratrem na archeology anebo plánoval, jak bude tím nejznámějším učitelem historie na světě. Tenhle jeho koníček je pravděpodobně jedinou věcí, která Kaynovi zůstala i po smrti jeho bratra, možná proto, že si to s ním spojoval a možná proto, že knihy byly jedním ze způsobů, jak utéct z kruté reality a ponořit se do světa, kde ho nemuselo nic trápit. Kromě knih a historie našel po smrti svého bratra zálibu ve cvičení, a to hlavně v běhání, které považoval jako další způsob, jak si pročistit hlavu a zároveň něco udělat pro své tělo.



• rodina & vztahy •

rodina & vztahy
Kayn pochází z relativně malé rodiny, měl pouze jednoho bratra, dvojče. Jeho matka je původem Američanka, potom, co otěhotněla se však přestěhovala do Španělska, do rodného města svého manžela a Kaynova otce. Dalo by se říct, že už odjakživa mezi sebou měli všichni skvělé vztahy, ačkoli byli Kaynovi rodiče velice striktní a přísní, nikdy netrestali jak Kayna, tak jeho bratra násilnou cestou a vždy nakonec malému nezbedovi prominuli. Kaynův otec pracoval jako univerzitní profesor historie na místní univerzitě v Málaze zatímco Kaynova matka byla vystudovanou, avšak již nečinnou, archeoložkou. Tato zvláštní kombinace vlastně byla i příčinou jejich setkání a možná i důvodem, proč si tak hrozně rozuměli. Po smrti Kaynova bratra netrvalo dlouho a Kayn, viníc se ze smrti svého bratra, se vrátil zpět do států doufaje, že zapomene a začne od znova. Jeho rodiče ho nikdy nevinily ze smrti jeho bratra, on i přes to ale cítil pomyslné břemeno na svých bedrech a pohled do uplakaných očí jeho rodičů mu v tom jakkoli nepomáhal. Bál se toho, že by mohli vidět jeden z jeho výbuchů, a už nechtěl jít znovu k psychologovi. Po jeho odstěhování ze Španělska však zůstal s rodiči v kontaktu, ačkoli pouze skrze telefon, nakolik se nehodlal vrátit zpět, dokud si nesrovná vše ve svém životě.


Thomas Abraham Duke
Thomas byl mladší bratr Kayna, ačkoli Kayn ho neoslovil jinak jak Abe, nakolik i on sám slyšel spíše na své druhé jméno. Abe byl Kaynovo dvojče, o několik sekund mladší jak Kayn sám, z těch dvou byl vždy spíše ten klidnější a ten, co se snažil nedostat do žádných problémů. Už od mala ho Kayn vždycky trápil a popichoval, i přes to však jejich vztah pouze rostl a sílil, a oba bratři věděli, že tu budou jeden pro druhého, navždy a napořád. I přes to, že se Kayn vždy snažil tvářit jako drsňák, Abe věděl moc dobře, že se může na svého staršího bratra vždy spolehnout, a že ho vždy poslechne, pokud tomu je třeba. Jejich vztah byl něčím unikátním, co ani jejich rodiče dodnes nepochopili. Bylo to jako dvě poloviny jednoho celku. Hádali se, samozřejmě; kvůli hloupostem i kvůli vážnějším věcem, na konci dne však vždy skončili ruku v ruce a nestalo se, že by byť jeden z nich pochyboval o tom druhém. Abe s Kaynem byli prakticky nerozdělitelní, trávili spolu volný čas a dokonce spolu i plánovali budoucnost, aby nikdy neztratili kontakt. Jen málokdy se stalo, že byste viděli jedno z dvojčat bez toho druhého, to se však mělo jednoho večera navždy změnit.

Elizabeth Anwell
Elizabeth, nebo Liz, jak jí Kayn říká, je nejlepší kamarádka Kayna a pravděpodobně jediný člověk, který ví o Kaynovi skutečně vše. Poprvé Kayn potkal Liz vlastně krátce poté, co se nastěhoval do New Yorku, ačkoli tou dobou ještě ani jeden z nich netušil, že se stanou nejlepšími přáteli. Byl to jen letmý pohled těch dvou, ale od té chvíle na sebe narazili ještě tolikrát, až se to jednoho dne zlomilo. Poprvé spolu promluvili v baru, kam Kayn chodil utišit své myšlenky, když už se to stávalo nesnesitelným. Tehdy k němu Liz, ke Kaynovo nevědomí, přišla s příslibem výhry v sázce s její kamarádkou. To, co začalo jako hloupý vtip se však změnilo v dlouhou konverzaci až do zavírací doby. Tehdy Kayn nechápal, v čem byla tak moc jiná, proč s ní se cítil příjemně a dokázal s ní mluvit jako by jí znal celá léta, čím víc se ale scházeli, tím víc nechápal, jak to mohl nevidět na první pohled. Netrvalo to dlouho, a Liz se stala nepostradatelnou součástí Kaynova života, se kterou mohl sdílet jakékoli pocity anebo strasti a nemusel se bát odsouzení. Navenek nikdo nechápal a všichni věřili, že spolu randí, oni ale věděli, co znamenají jeden pro druhého, a to pro ně bylo víc jak celý svět. Liz se stala jedním z hlavních důvodů, proč začal Kayn pomalu spět ke svému procitnutí a začínal opět vnímat svět kolem sebe i jinak jak pouhé místo, které mu přineslo jen bolest a smutek.




• schopnosti •

Základní schopnosti
Kayn, jak již bylo řečeno, má relativně dobrou výdrž. Je zvyklý běhat klidně i 15 kilometrů denně bez větších obtíží. Má průměrnou fyzickou sílu a dalo by se říct, že ví, jak se prát, ačkoli nikdy nestudoval hlouběji jakékoli bojové umění nebo techniku boje. Jeho skutečné schopnosti přicházejí spíše s inteligencí. Kayn již od mala miloval historii a její studium, a to ve velice širokém spektru. Zná historická fakta a velice se zajímá o konspirační teorie napříč historií i nyní. Kromě toho již od dětství projevoval přirozené nadání na učení jazyků, kterého si všiml prvně skrze studium knih jeho otce ve španělštině. Kayn dokonale ovládá španělštinu, angličtinu, němčinu a dokonce zvládá i základy latiny a některých mrtvých jazyků. Navíc je schopen se velice rychle jazyky učit a porozumět jim na úrovni někoho, pro koho je to jazyk rodný. Též disponuje velice dobrou pamětí, nejen, že si vše zapamatuje s relativní jednoduchostí, ale též si informace dokáže udržet v hlavě bez větších problémů po relativně dlouhou dobu. Celkově je pro něj proces učení mnohem jednodušší jak pro většinu jeho vrstevníků.


---

                                                                       

• Příběh •

Dlouhá cesta domů
Příjemná vlhkost byla cítit ve vzduchu široko daleko, společně se zvukem dopadajících kapek. Zrovna dnes večer muselo pršet, začalo to jako lehký jarní deštík a skončilo jako pořádný slejvák.Už byli téměř u domu, když se to najednou stalo, autem se rozlehl slabý výkřik následovaný zděšením v očích muže když viděl, že jeho ženě právě praskla voda. V mžiku oka se otočil a zamířil si to přímo do nemocnice, konečně, už to mělo být dva týdny a konečně je to tady, bude táta! Mohlo to trvat pouze několik minut, nemocnice byla téměř za rohem, pro ženu, která seděla na sedadle spolujezdce to však bylo jako celá věčnost. Až konečně záře světel, ze které se po přiblížení zformoval nápis "hospital" značila cíl.

Trvalo to celé hodiny, už dávno ztratil vlastně pojem o čase a soustředil se jen na tu jednu věc. Až konečně 4.6.1997 přesně v 3:27 přišla na svět zdravá dvojčata, oba chlapečci, téměř totožní, rozdělení pouze několika sekundami. Pojmenovali je Vincent a Thomas, později však budou známí už pouze jako Kayn a Abe.

Yin & Yang
Čas utíkal jako voda. Již od jejich narození byl Kayn vždy tím, který trápil Aba a dělal mu naschvály, i přes to však dvojčata rostla blíž jeden k druhému a jak čas plynul se jejich vztah pouze více prohluboval. Kayn byl zpravidla tím, který se vždycky dostal do průšvihu a Abe byl tím, který se do toho nechal uvrtat, aby v tom nenechal bráchu samotného. Kayn se postupem času stával divočejším a divočejším, prakticky nikdo ho nedokázal zkrotit a jediné slovo, které se vždy vzal k srdci bylo to od jeho bratra, ten byl jediným, kdo dokázal Kayna usměrnit, protože Kayn věděl, že pokud už jeho bratr nesouhlasí, je to špatný nápad. I přes jejich nezlomitelné pouto mezi dvojčaty byla přirozená rivalita, nikdy však nepřesáhla sílu jejich bratrského pouta a když bylo dvojčatům 8 let, slíbili si, že spolu zůstanou navždy a napořád, jak oni rádi říkali. V průběhu jejich života se mezi nimi ocitlo mnoho hádek a sporů, ať už o dívku anebo o přízeň rodičů, na konci dne však bratři vždy spojili dlaně, navždy a napořád.

Kayn byl z těch dvou vždy více fyzicky zdatný a byl přirozeně nadaný na učení, naopak Abe se musel těžce snažit, aby dosáhl výsledků, kterých dosahoval jeho bratr. Jeden by očekával, že to jejich pouto oslabí, opak byl však pravdou, a bratři stali ještě bližšími než kdy předtím. Kayn věnoval Abovi hodně času, pomáhal mu s učením, a když šlo o fyzické úkony, tak se jednoduše prohodili, nakolik nebyl nikdo až na jejich rodiče schopen je mezi sebou rozeznat. Takhle to fungovalo prakticky až do jejich 17 let, poté však nastalo něco, co navždy Kayna změnilo.

Sbohem, bratře
Měl to být den jako jakýkoli jiný, stal se z toho však den, který změnil život obou bratrů navždy. Slunce ten den pražilo jako dlouho předtím ne, a Kayn měl zaběhnout za Aba 1400m, zatímco Abe byl ve třídě místo Kayna a po skončení školy se měli sejít jako vždy na lesní cestě která byla zkratkou do jejich domu. Ten den se však Kayn zdržel a když přišel na lesní cestu, nenašel nic, jen svůj batoh ležící na zemi. V tu chvíli začal panikařit, věděl, že jeho bratr je ten zodpovědný a tohle se mu vůbec nepodobá. Začal křičet na celý les v naději, že třeba uslyší svého bratra někde z dálky a všechno bude jen hloupý vtip, neozvalo se však nic, jen zvuky lesa. Akorát když zvedal batoh, všiml si koutkem oka muže, který šel původně jeho směrem ale jakmile ho zahlédl se rozutekl hluboko do lesa, neváhal ani minutu a rozeběhl se nejrychleji jak mohl směrem za mužem. Nechápal proč, ale byla to jeho jediná stopa, jediná naděje. Po několika minutách běhu skončil na opačném konci lesa. „Stará továrna,“ zamumlal zatímco lapal po dechu a pomalu kráčel do útrob kdysi mohutného komplexu. Sám nevěděl, co tam vlastně hledá, ale jako kdyby cítil, že tam jeho bratr je. Najednou zaslechl něco za sebou a další, co si pamatuje už je jen to, jak se probouzí na špinavé zemi a bratr je vedle něj.

Nestihl ani cokoli říct a do jinak tmavé místnosti proniklo skrze nyní otevřené dveře sluneční světlo. Přecitlivělé oči skrze ostré světlo nic neviděly, bylo však očividné, že se muži o něčem dohadují. Najednou jejich konverzace utichla, a než stihl Kayn cokoli říct, muži stáli za ním a skrze přímo mířenou ránu ho poslali do říše snů.

„..znám jejich složku, budou se navzájem krýt. Prostě jim to píchněte oběma,“ řekl muž stojící před chlapci. Měl tmavý oblek šitý na míru a vyleštěné boty, na jeho tváři byl široký úsměv. Chtěl křičet, ale nemohl; chtěl se bránit, ale jeho tělo ho jednoduše neposlouchalo. Stačilo jen jediné kývnutí hlavou a injekce s neznámou kapalinou se přiblížila ke krku obou chlapců. Tehdy to bylo naposled, co se sobě podívali do očí, naposled, co uvidí jeden druhého. Jediné, co si Kayn pamatuje z následujících okamžiků je jeho bratr v křečích a neuvěřitelný hněv, jako kdyby jeho tělem projela vlna energie, cítil jak pulzuje každá buňka v jeho těle. Poslední pohled na bezvládné tělo jeho bratra, než jako kdyby najednou veškerá energie opustila jeho tělo, omdlel. Probudil se až v nemocnici, každý rodič na jedné straně postele. Našli ho 3 dny potom všem, jen tak ležet, po Abovi a tajemných mužích ani stopy, jen on a stopy masivní destrukce. Policie případ nikdy nevyřešila, ačkoliv Kayn pochyboval o tom, že kdy vůbec brala jeho verzi vážně.

Omnia mutantur, nihil interit
Utekl. Už to nezvládal, každá věc, vůně anebo jen melodie mu připomněla jeho bratra. Propadl se do depresí, stal se emocionálně nestabilním a ačkoli byl mistr přetvářky, noci trávil v knihách anebo barech. Jeho život šel od deseti k pěti, jediné, co ho drželo na živu byl pocit, že tam někde běhá člověk, který zabil jeho bratra a užívá si svobody. To však nebylo dost, a tak se začal pomalu propadat do míst, odkud již není návratu. V poslední možné chvíli, kdy už ztrácel naději se ale něco změnilo, do jeho života přišla dívka. Přišlo mu, jako kdyby jí znal celý život, měl pocit, jako kdyby o něm věděla všechno ještě předtím, než to vůbec řekl. A najednou se jeho život začal pomalu vracet do starých kolejí. Nebyl to New York, co ho zachránilo, ale Liz.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Tue May 08, 2018 9:57 pm

[accepted]

[accepted auth=keiko]





    This forum was created by a multicultural team of various faiths and beliefs.