Chatbox

Theodor Raincrow


Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Sun May 20, 2018 6:41 pm

Theodor Raincrow„The tragedy is not that we are alone, but that we cannot be.“

jméno:
Theodor Raincrow
přezdívka:
Teo

věk:
24
pohlaví:
Muž
krevní skupina:
0-
datum narození:
22 / 08 / 1993

místo původu:
Qualla Boundary, US

rodová linie:
Rex Deus
významný předek:
Geronimo
přirozený talent:
Vrozená schopnost
vrozená schopnost:
Znehmotnění




• obecné informace •

Stručný popis
I když je Theo ve většině moderní společnosti lehce zapamatovatelný svým vzhledem, působí nejčastěji dojmem člověka, kterého do místnosti zrovna někdo náhodou postavil. Nemá ve zvyku interagovat s lidmi, pokud to neshledává skutečně potřebným. Daleko spokojenější je jako pozorovatel, bedlivě sledující veškeré dění ve svém okolí. Někteří podezřívavější jedinci by zatím mohli hledat nedůvěřivost, jejíž dojem se snaží zapudit nenuceným úsměvem, který mu sídlí na tváři. A měli by pravdu. Inu, dětská traumata se projevují různým způsobem.
Pravým opakem se stává ve chvíli, kdy má (zejména je-li to kvůli jeho morálním zásadám) pocit, že má povinnost jednat. V takovém případě se z někoho, koho by málem omylem oprášila uklízečka, stane valící se balvan, který naprosto nezajímá, čí pozornost  strhne nebo jaký odpor potká cestou.
S tím jak odtažitý je a s jeho nedůvěrou k lidem, by možná někoho překvapilo, že mírný úsměv a slušnost, se kterou zpoza své zdi má ve zvyku komunikovat se světem, není jen nějakou společenskou hrou. Hluboko uvnitř se skrývá skutečný zájem o druhé a o svět, který je ovšem nejspíš už navždy zastíněn událostmi jeho dětství.

Sen & Cíle
Konec všech válek, lék na všechny nemoci, ukončení světového hladu... ano, zní to jako krátký soupis odpovědí z libovolné soutěže Miss. A jakkoliv utopicky se tyto sny mohou jevit, všechny jsou něčím, co by se do Theových snů dalo zahrnout. Ve chvílích slabosti by si nejvíc ze všeho přál utéct do Kouřových hor a do konce života nevidět jinou lidskou tvář, než svojí vlastní. Jenže pak by se nemohl podívat ani do té. A tak je ten sen nahrazený podobně nerealistickou touhou, vymýtit ze světa všechno zlo, které se v něm nachází. Není šílenec, aby si myslel, že je takový sen dosažitelný. Proto taky většinu času tráví v nepříliš radostném rozpoložení.
Jeho momentálním cílem, který je realističtější a kterým se snaží zahnat neustálý pocit marného boje, je stát se studentem medicíny na New York University.

Fobie, Choroby & Zranění

Theo má utkvělý strach ze zrady. A to včetně zrady sama sebe, svých morálních principů. Děsí ho zlo uvnitř lidí, které se zdánlivě manifestuje odnikud.
Netrpí žádnými vážnějšími chorobami, ale na jeho těle je při podrobnějším prozkoumání možné najít několik menších jizev, kterým se nikdo, kdo byl delší dobu v nasazení nevyhne.



• vzhled & charakter •

Vzhled
Černé triko nebo tílko, zelené plátěné kalhoty, kvalitní kožené boty a bunda. A tam asi nenápadnost vzhledu končí, i proto, že mu jí genetika nedala zrovna do vínku. Ačkoliv se svojí výškou 178 centimetrů netrčí z davu, při jediném pohledu do jeho obličeje je zjevný jeho indiánský původ, ačkoliv už jen málokdo by dokázal okamžitě určit, že je Čerokí. Stejně jako drtivá většina jeho kmene v současné době není "čistokrevný", ale jeho rysy, stejně jako tmavě hnědé oči, které většinu času působí spíše černě, nenechají nikoho na pochybách. Zvlášť, pokud se k nim přidají po lopatky dlouhé havraní vlasy, které nechává za normálních okolností rozpuštěné. V případě potřeby je nosí stažené do culíku, nebo zapletené do copu. Mimo ty vždy nosí medvědí dráp na jednoduchém koženém provázku, který má ale obvykle schovaný pod trikem. Posledním výrazným detailem na něm je tetování na jeho pravé ruce. Je to rukáv tvořený 14-ti pruhy různých vzorů, většinu z nich tvoří různé tradiční čerokí vzorce. Všechny jsou černé, až na třetí odshora, který má jasně rudou barvu. Pohled na jeho ruce, stejně jako na celý zbytek jeho postavy navíc pozorovateli může prozradit, že je Teo ve výborné fyzické kondici. Nepůsobí přímo jako kulturista, ale jeho vyrýsovaná postava rozhodně vypovídá o časté nemalé fyzické zátěži.

Povaha & Vlastnosti
Jeho chování formují tři hlavní faktory - nedůvěřivost k lidem, potřeba být pozitivním přínosem světu a pevné morální zásady.
Je pro něj přirozená izolace od vnějšího světa a ostatních lidí. Vybudovat si s ním jakýkoliv vztah trvá velmi dlouhou dobu. Naopak pokud jde o ztrátu nabyté důvěry k někomu, je to často otázkou vteřin. I přes odstup, který si od lidí udržuje ale nepůsobí mrzutým nebo hulvátským dojmem. Na jeho obličeji je často usazený mírný úsměv, který ale málokdy působí skutečně radostně, místo toho se v něm odráží benevolence a únava. Pokud vás někdy potkal, můžete si navíc být jistí, že si bude pamatovat vaše jméno, stejně jako další detaily o vás, což je vedlejším účinkem jeho bedlivého pozorování všeho, co se děje kolem  něj.
Nemá rád velké skupiny lidí, pokud se nachází v prostoru, kde se jich nachází větší množství najdete ho pravděpodobně uklizeného někde stranou, zády ke zdi, pozorujícího okolí. Nebo ho tam pokud to bude možné nenajdete vůbec. Jeho izolační tendence jsou pevně spojené s přírodou, která mu na rozdíl od ostatních lidí poskytuje klid.
I přes jeho odtažitost mu na ostatních lidech záleží a má silnou potřebu usilovat o to, aby byl svět co nejlepším místem. Všudypřítomnost zla, které se může projevit v každém člověku, a lidského utrpení, proti kterým se zdánlivě nedá nijak účinně bojovat minimálně v globálním měřítku, jsou hlavním zdrojem jeho melancholické povahy, která má občas tendence se přehoupnout až do deprese.
Tato potřeba se zároveň ale také promítá ve většině jeho chování a v neoblomnosti, pokud jde o následování vlastních morálních zásad. V případě, že se tahle strana jeho osobnosti projeví, může se nečekaně transformovat z někoho, kdo stojí nečinně v ústraní v rozhodnou sílu, která se nezdržuje konfrontovat kohokoliv, nehledě na autoritu nebo jiný společenský status.
Mezi jeho hlavní přednosti patří téměř nekonečná trpělivost, chladná hlava, kterou jen tak něco nerozpálí, dobrosrdečnost a pozornost s kterou přistupuje ke světu. Časté problémy mu naopak může způsobovat jeho nedůvěřivost, neschopnost se otevřít komukoliv a jeho tvrdohlavost, když dojde na některé záležitosti. I když on sám by tyto vlastnosti označil také za pozitivní.
Koníčky

Mezi jeho hlavní koníček, pokud se to tak dá vůbec nazvat, patří únik do přírody, nebo aspoň do samoty. Nikde se necítí líp než na místě, kde ví, že nejbližší člověk je aspoň kilometr daleko. Slabost pro přírodu má ale i bez jejího spojení se samotou. Přítomnost rostlin mu často dodává klid a nikdy nevyrostl z potřeby vyšplhat na každý strom v jehož okolí se nějakou chvíli zdržuje, nebo který se k tomu zdá zvlášť vhodným.
Má rád fyzickou aktivitu, nejlépe ve spojení s již zmíněnou přírodou, nebo aspoň někde, kde má dostatek klidu. Pomáhá mu aspoň na chvíli pozvednout náladu a vytrhnout ho z myšlenek, když se musí soustředit na to, co zrovna dělá.
Mimo to má také rád hudbu. Nikdy ho neuvidíte se sluchátky na uších, protože na jeho vkus příliš izolují od okolí, ale často je ho možné přistihnout, jak si brouká nebo píská. Nejradši ze všeho má živou hudbu, ale většinou nepohrdne ani reprodukovanou, když jí někdo pustí.
Mezi poslední z jeho hlavních koníčků patří kresba. Hobby, jehož kouzlo začal oceňovat až později v životě. Což by se mohlo zdát zvláštní vzhledem k tomu, že většinu svého dne stráví pozorováním světa kolem. Nejedná se o nic profesionálního, pouze rád črtá, když má chvíli klid a papír a tužku po ruce. Často mu to pomáhá zaměstnat ruce, když nad něčím přemýšlí.



• rodina & vztahy •

rodina & vztahy
Jeho nejbližší rodina je mrtvá. Nebo v případě jeho bratra Owena, jako by byla. Ten sedí ve vězení a Teo upřímně doufá, že tam shnije. Nebyl ho tam navštívit ani jednou a pokud ví, ani on se ho nepokusil nijak kontaktovat.
Nejbližší osobou je tak pro něj strýček Sequoyah, který si ho vzal do péče, když se o něj neměl kdo jiný postarat a který je tak pro něj spíše otcem, i přes jeho označení.
Poslední osobou, se kterou má nějaký bližší vztah je medicine man Onacona, který se ho snažil vzít pod svá křídla, než Theo opustil domovinu. Je to jediný člověk, ke kterému má kromě svého strýce nějakou důvěru.


Sequoyah Raincrow
Bratranec jeho matky, ve skutečnosti tedy strýc z druhého kolene. Teo ho už ale od mala znal jako strýčka a ten přídomek mu zůstal i poté, co si ho vzal ve třech letech do opatrovnictví. Mírný muž v pozdním středním věku, který ovdověl ještě před tím, než se Theodor narodil. V jeho životě se po tragédii v jeho dětství ujal toho, co by klasická západní společnost vnímala jako otcovskou roli. On byl pro něj zase určitým způsobem náhradou dítěte, které nikdy neměl. Blízký vztah, který spolu mají je ale poznamenaný okolnostmi, v kterých vznikl. Trvalo roky, než byl vybudovaný a je založený především na tom, že Sequoyah nikdy netlačil na to, aby se mu Teo víc otevřel. Místo toho mu byl vždy nablízku, snažil se ho naučit všechno potřebné, co mladý člověk musí znát, aby byl úspěšný v životě, a předat mu kulturu jeho kmene. Zároveň se ale v rámci věkových možností snažil respektovat jeho svobodná rozhodnutí a nešťoural se v traumatu, které si Teo odnesl z vraždy svého otce.
Díky tomu se během let mezi nimi vyvinul vztah postavený na důvěře.

Onacona Tarlosa
Cherokee medicine man, který je již v pokročilejším věku. Teo k němu chová respekt, tak jak byl vychován, aby ho choval ke všem příslušníkům jeho profese, či spíše životního poslání. V jeho dětství měl důležitou roli, která by se v moderní medicíně pravděpodobně dala klasifikovat nejlépe jako psycholog, psychoterapeut a paní na hlídání. Pro strýčka bylo přirozenější se obrátit, jak zvyk velel, v záležitosti svého nového svěřence na medicine mana, než na nějakého amerického psychologa. Když byl Theodor mladší, byl tak u něj častým návštěvníkem, stejně jako se muž čas od času objevoval na návštěvě u nich. Těžko říct, od kdy v něm začal Onacona spatřovat naději na následníka, kterých bylo a stále je kritický nedostatek.
Jisté bylo, že prvně tuto ideu artikuloval, když Teo vstoupil do puberty a bylo zjevné, že jeho odtažitost s největší pravděpodobností není něco, co by věk vyléčil. Svým způsobem již v té době splňoval stereotyp medicine mana, který musel být vždy odpoutaný od většinové společnosti a udržovat kolem sebe atmosféru tajemna, která jen sílila s jeho znalostmi, které se směly předávat pouze mezi členy profese. Teo ho sice přímo neodmítl, ale jasně vyjádřil svoje přání jít studovat moderní medicínu.
I přesto mezi nimi oběma zůstal blízký vztah.




• schopnosti •

Základní schopnosti
Díky základnímu vojenskému výcviku, má slušnou fyzickou kondici, na kterou dbá i od doby, kdy opustil armádu. I když je na něm vidět, že není žádná třasořitka, v souboji na blízko ve skutečnosti nemá moc zkušeností. Má celkem dobrou šanci ustát rvačku v baru, ale kdyby se ocitl tváří tvář někomu s trochou výcviku, pravděpodobnost, že by vyšel ze souboje vítězně rapidně klesá.
Jeho silnou stránkou jsou střelné zbraně. Má mušku přesnou jako málokdo i s Glockem, který sebou běžně nosí v civilu, ale jeho skutečnou specializací je odstřelovací pistole.
Schopnost maskování a skvělá vizuální a prostorová paměť (stejně jako schopnost pak pomocí nákresů informace předat), jsou také schopnostmi, které nabral během služby. K pohybu v různých prostředí a schopnosti přežít v přírodě už měl dobrou průpravu ze svého předchozího života, ale výcvik a praxe jim taky rozhodně neuškodili.
Pokud jde ale o schopnosti, které by se daly využít v civilizovaném prostředí (a které nekončí s kulkou v něčím těle), jeho užitečnost se ztrácí.
Jak má pracovat s teoretickými daty, která si nemůže sám vyzkoušet a která nejsou ihned prakticky aplikovatelná, často si připadá, jak by narážel hlavou do zdi. S dostatkem času a motivace je schopný teoretické věci pojmout, ale rozhodně to není jeho forte.
Jako většina lidí v USA má řidičský průkaz a je vcelku obstojně schopný řídit auto.


---

                                                                       

• Příběh •

Semínko
Je spoustu tragických příběhů, hraničících s klišé, které začínají smrtí matky při porodu. Bouřlivá noc, matka umře, otec není schopný unést tíhu, začne pít a pokud možno ještě obviňovat své vlastní dítě... Tohle není jeden z nich. Když jeho matka umřela, jeho otec byl bezpochyby zlomený. Ale žádná další tragédie se nekonala. Místo toho zatnul zuby a spolu s pomocí Teova staršího bratra Owena a strýčka Sequoyah, začal dělat všechno proto, aby ten malý špunt vyrostl jak má.
Ne, kdepak, ten pravý zvrat, který jeho životní příběh přesunul do kategorie, pod kterou spadá většina charakterů 12letých emo spisovatelů, přišel až víc jak o tři roky později.
Na začátku to byl krásný den, který si v útržcích Teo pamatuje do dnes. Ráno ho odvezli do školky, kde ho brácha odpoledne jako vždy vyzvedl. Tříleté děti většinou poznají, když někdo není v pořádku. Ale bráška o tom nechtěl mluvit a místo toho odvedl téma na zmrzlinu. Chytré tříleté děti ví, kdy nemají pokoušet štěstí. Zvlášť když vám někdo slíbí koupit celé tři kopečky. Když se dozvěděl, že si může přidat, byl přesvědčený, že je to ten nejlepší den jeho života.
Spokojeně seděl na obrubníku a užíval si studené dobroty, když k nim dolehl zvuk sirény a zanedlouho se za zatáčkou objevili modré majáčky. Najít dítě, kterému by jejich přítomnost nevykouzlila úsměv na tváři, by byl nelehký úkol.
Dvojice aut zastavila opodál a pak se strhl řetěz událostí, které naprosto nedávaly smysl. Což bylo dost příznačné, protože po jejich doznění nedávalo pořádně smysl už nikdy nic.
Dveře obou aut se otevřely téměř současně a z nich se vyhoupli policisté, mířící zbraněmi přímo na něj a na bráchu sedícího vedle. Všechny tři další kopečky skončily na zemi. Owen vedle něj ale jen pomalu zvedl ruce nad hlavu. Hned vzápětí se rozlétly zadní dveře jednoho z aut a z nich se vyřítil strýček Sequoyah, který se hnal přímo proti němu. Zděšený výraz, který měl na tváři jen přidával jeho vlastní panice. Všechno, jakoby to trvalo věčně, ale zároveň jen mrknutí oka. Natahovat začal teprve, při pohledu na strýčkovy boty ve zmrzlině, když ho začal zvedat do náručí. Seq ho odnesl stranou a snažil se ho uklidnit, zatímco o brášku se postarala policie. To bylo naposledy co ho viděl. Sedícího na obrubníku s rukama nad hlavou, než výhled zakryl strýčkův hrudník.
Na doporučení medicine mana, se mu strýček snažil všechno, co se stalo vysvětlit popravdě. Ale teprve v pozdějších letech byl Teo schopný pobrat, co se stalo do všech detailů. Nebyl to složitý příběh. Což ovšem neznamenalo, že by byl o něco víc pochopitelný.
Zatímco byl ve školce, Owen se údajně ošklivě pohádal s tátou a hádka vyústila v dekorativní válečnou sekeru v zátylku. Jeho bratr ale neměl na to, aby práci dodělal. A tak zbylý čas projížděl autem okolí, dokud nebyl čas ho vyzvednout ze školky. Mezitím strýček Seq našel doma tátu, kterého mezitím milostivě dorazil čas, a zbytek byla historie.

Klíček
Podle kázání klišé, by měl malý Teo o pár let později přísahat na hrobu svého otce pomstu. Až na to, že pro tříleté dítě je taková událost daleko složitější záležitostí, než by se mohlo jevit. S vraždou totiž nepřišel jen o otce a o bratra, ale doslova o celý svět.
Sequoyah ho vzal k sobě domů a nedlouho poté, se za ním přestěhovali i všechny jeho věci. Nejen že ale přišel o svůj domov, přišel o samotnou důvěru v lidi. Kdybyste se tříletého Tea zeptali, tak by vám nic takového samozřejmě nepověděl. Ale na jeho chování toho bylo znát hodně. Uzavřel se do sebe. Stranil se všech lidí, ostatních dětí i samotného strýčka. Celé hodiny probrečel, ale odmítal se nechat kýmkoliv utěšovat.
Když se ho pokusil Seq dát po dvou měsících zpátky do školky, ukázalo se to jako nerealizovatelné. Nakonec tak skončil většinu dní, kdy strýček musel pracovat, pod dohledem medicin mana Onacona, nebo výjimečně někoho z jeho známých. Ten s ním dokázal aspoň trochu pracovat. Ne, že by na něj většinu času měl nějaké vysoké požadavky. Nejčastěji jen musel chodit s ním tam, kam zrovna potřeboval. To někdy znamenalo dlouhé čekání před různými dveřmi při návštěvách, někdy celodenní výpravy do přírody.

I když pokrok nebyl nijak rychlý, čas s Onacanem mu prospíval. Když dorostl do školního věku, byl sice pořád stejně zamlklý a vyhýbavý, ale byl schopný aspoň v mezích nutnosti pracovat s kolektivem.
Nástup do školy znamenal rozloučení se starcem. Dle soudu Sequoyah byl chlapec dostatečně samostatný, aby se o sebe po škole na tu chvíli postaral sám. Jak se ukázalo, Teovi ale především scházel čas strávený v přírodě. Ve svém volném čase se sám začal vytrácet do lesů s každým dnem dál a dál. Když Seq po několika pokusech o zásah shledal, že s tím nic neudělá, začal i na přímluvu Onacana radši Tea učit všechno proto, aby tyto výpravy byly co nejvíc bezpečnými.
Jeho školní léta nebyla v mnoha ohledech nijak význačná. Čas, který nestrávil ve škole nebo jiným učením, většinou trávil v přírodě. Rostl a učil se. Jeho dovednosti se v mnoha ohledech zlepšovali, jeho povaha však zůstávala stejná. Ale díky Onaconově vedení si byl schopný postupně urovnat věci v hlavě a rozmyslet si, co vlastně chce.
Byl odhodlaný se dostat na medicínu. Chtěl pomáhat lidem. Nepohrdal učením medicin manů, ale také viděl, jak účinná dokáže být vědecky uznávaná medicína. Chtěl do světa přinést co nejvíc dobra zvládl. V naději, že se mu podaří zahnat zlo, ve kterém měl pocit, že se utápí. A které číhalo nejen v každém z okolních lidí, ale i v něm samém.
Jenže dobrá škola stála peníze. Méně, než kolik by stála někoho, kdo nebyl jeho původu, ale stále příliš. A o výsledcích dost dobrých na to, aby dostal stipendium díky nim, si mohl nechat možná tak zdát. Zdálo se to jako bezvýchodná situace, ale armádní náborář na jejich škole měl velmi jednoduchou a lákavou odpověď na všechny jeho problémy. A Teo byl ochotný poslouchat.

Pupen
Seq měl vůči jeho narukování do armády jisté výhrady, ale Teo byl jako vždy nezlomný. Byla to cesta k cíli, ke kterému se cítil povinen dojít. A navíc, proč by se zrovna on měl zdráhat vstupu do armády? Z jeho pohledu bylo rozumnější, aby nastoupil on, místo někoho jiného kdo měl stále čistější pohled na svět.
A tak se v sedmnácti letech s vysvědčením, na kterém pomalu nestačil zaschnout inkoust, stal kariérním vojákem.
Díky svým dlouhým pobytům v lesích Kouřových hor měl dobrý základ pro fyzický výcvik. Ale nejen to, netrvalo dlouho, co si jeho povahy i vztahu k přírodě, všimlo vedení. S tou kombinací byl skvělým kandidátem na odstřelovače. Budiž svědectvím Onaconova umu fakt, že když přišel čas na potřebné psychotesty, Theo jimi bez větších problémů prošel.
Výcvik, ani práce samotná nebyly snadné, ale velmi mu vyhovovaly. Většinu času trávil o samotě, a i když se řídil příkazy, přesné podrobnosti provedení byly často na něm. Nikdo nedokázal předem navrhnout průzkumnou misi nebo odstřelování na území nepřítele. To byly situace, kdy bylo potřeba jeho vlastních schopností.
Se samotným střílením lidí se dokázal vyrovnat. Měl spoustu času přemýšlet nad morální stránkou armády před tím, než se vůbec přidal a byl si v rozumné míře jistý, že střílí lidi, které je zastřelit potřeba. Nikdy neměl pochybnosti o svých rozkazech, což bylo nejspíš jeho štěstí, protože kdyby se tak někdy stalo, pravděpodobně by velmi brzo skončil. A mohl by být rád, kdyby to nebylo před soudem.
Jeho psychika ale pořád pracovala. A časem se přece jen začala ozývat minulost. Nejprve ve snech začal vídat místo lidí, které zastřelil svého bratra. Ale armádní psycholog ho prohlásil za dostatečně stabilního, a tak pokračoval dál a snažil se je ignorovat. Propuštění přišlo teprve, když v hledáčku začal vídat svého otce. Armáda měla starost, že by jednoho dne nemusel být schopný zmáčknout spoušť.
A tak se s ní po necelých šesti letech rozloučil. Návrat zpátky se ukázal být náročnějším, než čekal. Ač si to plně neuvědomoval, jeho dosavadní práce pomáhala utišit jeho nutkavou potřebu po konání dobra. Byl si konec konců jistý tím, že lidi, které střílel, si to zasloužili. A najednou byl tam, kde začal. Dobrý k ničemu. Ani cíl, se kterým do armády šel se najednou nezdál dostatečný. Ale bylo to jediné, co měl.
Takže se přestěhoval do New Yorku, kde se nějaká práce v ostraze pro člověka s armádní minulostí dala vždycky najít a po dlouhých šesti letech se vrátil k obávanému učení z knih.



Reward system
Influence Points:
Klíče:
Odměny:
avatar

za Sun May 20, 2018 7:53 pm

[accepted auth=Keiko]

[accepted]





    This forum was created by a multicultural team of various faiths and beliefs.