Příjem
See all postsSun Jun 24, 2018 10:44 pm
Henry Tweys„Prachem jsme a prachem zůstanem“
jméno:
Henry Tweys
přezdívka:
Phantom
věk:
25
pohlaví:
Muž
krevní skupina:
0-
datum narození:
01 / 11 / 1992
místo původu:
London, UK
rodová linie:
Rex Deus
významný předek:
William Shakespeare
přirozený talent:
Technologie
vrozená schopnost:
-
jméno:
Henry Tweys
přezdívka:
Phantom
věk:
25
pohlaví:
Muž
krevní skupina:
0-
datum narození:
01 / 11 / 1992
místo původu:
London, UK
rodová linie:
Rex Deus
významný předek:
William Shakespeare
přirozený talent:
Technologie
vrozená schopnost:
-
• obecné informace •
Stručný popis
Henry by se dal popsat mnoha slovy, sám o sobě by zřejmě řekl, že je vizionář s nezastřeným pohledem na svět, avšak pravda je taková, že jeho pohled na svět snad ani víc zastřený být nemůže. Zatímco většina jeho spolužáků z univerzity bádala nad palčivými otázkami lidstva, Henry byl ponořen do mytologie a starých legend, ve kterých viděl mnohem více, než jen pouhopouhé pohádky. Vždy v nich viděl skutečný příběh obalený do hezkého pozlátka, čímž si u některých vysloužil řadu posměšků, ale Henryho to nikdy netrápilo. On si vždycky stál za svým a bylo jedno, nakolik způsobů se mu to kdokoliv snažil vyvrátit. Z tohoto důvodu, i když on sám o sobě prohlašuje, že je vizionář, lidé kteří ho znají by vám řekli, že je to zkrátka podivín, který žije v úplně jiném světě, než všichni ostatní. Když ho však potkáte poprvé, může na vás působit vcelku tajemným dojmem. Jeho vzhled naprosto neodpovídá jeho pravé osobnosti, neboť i když na první pohled může vypadat jako rebel, se kterým se můžete bavit leda tak o moderní hudbě a dalších podobných záležitostech, překvapí vás svým nadhledem a vzdělaností, která jde ruku v ruce s jeho inteligencí, která dokonale rozbije váš první dojem z něj a vy tak na konci rozhovoru odcházíte s více otázkami, než odpověďmi.
Sen & Cíle
Jeho snem je všem dokázat, že měl celou tu dobu pravdu a že ony staré legendy a mýty, které všichni považují za pouhé výmysly a pohádky mají skutečně reálný základ. Možná se to může zdát bláhové, ale Henry skutečně věří, že náš svět není takový, jaký se na první pohled může zdát. Věří, že se v něm ukrývá mnohem více, než si kdokoliv z nás dovede představit a tím jediným, co musíme udělat je otevřít svou mysl a přijmout tuto skutečnost. Dalším, neméně podstatným snem je se zapsat do historie nějakým převratným vynálezem.
Fobie, Choroby & Zranění
Každý člověk má nějakého strašáka ve skříni a Henry není výjimkou. Tím jeho je strach z vody, který se u něj projevil po incidentu během sjíždění divoké řeky, ve které se skoro utopil a musel být dokonce oživován. Po tomto zážitku se zapřísáhl k nepřibližování se k vodě hlubší jak dva metry.
Henry by se dal popsat mnoha slovy, sám o sobě by zřejmě řekl, že je vizionář s nezastřeným pohledem na svět, avšak pravda je taková, že jeho pohled na svět snad ani víc zastřený být nemůže. Zatímco většina jeho spolužáků z univerzity bádala nad palčivými otázkami lidstva, Henry byl ponořen do mytologie a starých legend, ve kterých viděl mnohem více, než jen pouhopouhé pohádky. Vždy v nich viděl skutečný příběh obalený do hezkého pozlátka, čímž si u některých vysloužil řadu posměšků, ale Henryho to nikdy netrápilo. On si vždycky stál za svým a bylo jedno, nakolik způsobů se mu to kdokoliv snažil vyvrátit. Z tohoto důvodu, i když on sám o sobě prohlašuje, že je vizionář, lidé kteří ho znají by vám řekli, že je to zkrátka podivín, který žije v úplně jiném světě, než všichni ostatní. Když ho však potkáte poprvé, může na vás působit vcelku tajemným dojmem. Jeho vzhled naprosto neodpovídá jeho pravé osobnosti, neboť i když na první pohled může vypadat jako rebel, se kterým se můžete bavit leda tak o moderní hudbě a dalších podobných záležitostech, překvapí vás svým nadhledem a vzdělaností, která jde ruku v ruce s jeho inteligencí, která dokonale rozbije váš první dojem z něj a vy tak na konci rozhovoru odcházíte s více otázkami, než odpověďmi.
Sen & Cíle
Jeho snem je všem dokázat, že měl celou tu dobu pravdu a že ony staré legendy a mýty, které všichni považují za pouhé výmysly a pohádky mají skutečně reálný základ. Možná se to může zdát bláhové, ale Henry skutečně věří, že náš svět není takový, jaký se na první pohled může zdát. Věří, že se v něm ukrývá mnohem více, než si kdokoliv z nás dovede představit a tím jediným, co musíme udělat je otevřít svou mysl a přijmout tuto skutečnost. Dalším, neméně podstatným snem je se zapsat do historie nějakým převratným vynálezem.
Fobie, Choroby & Zranění
Každý člověk má nějakého strašáka ve skříni a Henry není výjimkou. Tím jeho je strach z vody, který se u něj projevil po incidentu během sjíždění divoké řeky, ve které se skoro utopil a musel být dokonce oživován. Po tomto zážitku se zapřísáhl k nepřibližování se k vodě hlubší jak dva metry.
• vzhled & charakter •
Vzhled
Jak již bylo řečeno, Henryho vzhled naprosto neodpovídá jeho pravé osobnosti, neboť na první pohled skutečně vypadá jakožto jakýsi rebel nebo rocker. Důvodem, proč vypadá tak, jak vypadá je jeho potřeba mást okolí. Je dle něj jednodušší zapadnout mezi běžné lidi něčím takovým, než oblekem nebo dalším podobným společenským oblečením. Dalším důvodem pak je, že se v tom zkrátka cítí mnohem pohodlněji a tak v jeho šatníku naleznete spoustu mikin, volnější trik, džín a to i těch potrhaných a samozřejmě se nesmí zapomenout na kožené bundy, které tvoří naprostý základ jeho oblečení. Stejně tak nevybočuje ani svou výškou, neboť měří něco málo přes 180 centimetrů, takže se nejedná o žádného obra. Celkově však působí Henry vcelku upraveným dojmem, což by mohlo vyvolat dojem jakéhosi frajírka s vždy upravenými vlasy a perfektně zastřiženými vousy.
Povaha & Vlastnosti
Henryho povaha je prostá, ale i složitá zároveň. Svým způsobem není těžké si ho zaškatulkovat jakožto nadmíru inteligentního frajírka, který svým tajemným přístupem okouzluje okolí. Na druhou stranu však dovede být mužem mnoha tváří a tak je v určitých situacích velice těžké odhadnout jeho další kroky. Dovede být taktéž velice cynický, štiplavý, ale také neskutečně tvrdohlavý. Jakmile se pro něco rozhodne, není nic co by ho přimělo ustoupit nebo dokonce změnit názor. I přes svou inteligenci zkrátka neumí přiznat vlastní chybu a bude se až do samého konce snažit dokázat svou pravdu.
Co se vlastností týče, mezi ty nejpřednější bude rozhodně patřit jeho inteligence, spolu s dobrou výchovou, která je však dosti utlumená právě ve prospěch jeho rebelské image. Dále za zmínku dozajista stojí jeho nikdy neutichající zvědavost, která by mnohým mohla přijít až lehce vlezlá, ale dle něj poznání zkrátka nezná hranic. Z tohoto důvodu je schopný se klidně i někam vloupat, jen aby získal důkaz o své pravdě. Stejnou měrou se neštítí ani svou inteligenci zneužívat k manipulaci s ostatními lidmi. Nikdo by od někoho jeho vzhledu zřejmě neočekával aplikovanou psychologii, čímž se mu naskytují nečekané možnosti, kterých většinou řádně využívá.
Sečteno a podtrženo, Henry je vcelku zajímavou osobností, před kterou byste se rozhodně měli mít na pozoru.
Koníčky
Henryho image svým způsobem ovlivnila i jeho koníčky, mezi které nyní skutečně patří poslech moderní hudby a navštěvování koncertů a všemožných večírků. Na druhou stranu ho však můžete nalézt na všemožných kulturních akcích, vernisážemi počínaje a koncerty klasické hudby konče. Henry je svým způsobem mužem dvou tváří a stejně jako mince je jeho tvář velice proměnlivá. Z tohoto důvodu se může stát, že z divadla vyrazí rovnou na divokou párty a nikdo na něm ani nepozná, že ještě před chvílí sedět navlečený v obleku.
Avšak, neměnným koníčkem, který se drží obou tváří je čtení literatury a je opět naprosto jedno, jestli se jedná o komiks či staré klasiky. Henry je naprosto fascinovaný všemožnými mýty a vším nadpřirozeným a tak se nezřídka stává, že usne obklopen horou odborných i neodporných publikací pojednávajících právě o této velice pochybné disciplíně. Svým způsobem se snaží nalézt určitou hranici mezi skutečností a fikcí, ze které by dokázal vyčíst cokoliv, co by mu mohlo v jeho bádání napomoci.
Oblíbené & Neoblíbené
Tato položka je opět velmi komplikovaná, neboť je svým způsobem opět dosti rozdělená dle toho, jaká strana mince zrovna vládne. Svým způsobem by se dalo říct, že je Henry milovníkem dobrého jídla a pití. Problém je jen v tom, že je u něj pojem dobré jídlo a pití dost široký. Dovede si tak pochutnat na vytříbených pochoutkách, ale i na obyčejném hotdogu nebo pizze z nějakého stánku. S pitím to je velice podobné, avšak zde si již trošku více potrpí na kvalitu. Další a opět naprosto neměnnou radostí Henryho života je tabák, který si dopřává v jakékoliv podobě. Můžete ho tak zahlédnout jak s klasickou cigaretou, tak i doutníkem a nebo i třeba vodní dýmkou. Nutno podotknout, že se jedná o poměrně silného kuřáka, který však kouří protože chce a ne že by musel. Když k tomu není příležitost, zvládne nekouřit klidně i celý den.
Co se neoblíbených věcí týče, patří sem samozřejmě jakékoliv aktivity spojené s vodou, stejně jako cokoliv až příliš adrenalinového. Rozhodně by se tak neodhodlal ke skoku s padákem nebo krocení divokých šelem. Ne že by byl zbabělec, jen nerad zbytečně riskuje pro chvilkové potěšení.
Jak již bylo řečeno, Henryho vzhled naprosto neodpovídá jeho pravé osobnosti, neboť na první pohled skutečně vypadá jakožto jakýsi rebel nebo rocker. Důvodem, proč vypadá tak, jak vypadá je jeho potřeba mást okolí. Je dle něj jednodušší zapadnout mezi běžné lidi něčím takovým, než oblekem nebo dalším podobným společenským oblečením. Dalším důvodem pak je, že se v tom zkrátka cítí mnohem pohodlněji a tak v jeho šatníku naleznete spoustu mikin, volnější trik, džín a to i těch potrhaných a samozřejmě se nesmí zapomenout na kožené bundy, které tvoří naprostý základ jeho oblečení. Stejně tak nevybočuje ani svou výškou, neboť měří něco málo přes 180 centimetrů, takže se nejedná o žádného obra. Celkově však působí Henry vcelku upraveným dojmem, což by mohlo vyvolat dojem jakéhosi frajírka s vždy upravenými vlasy a perfektně zastřiženými vousy.
Povaha & Vlastnosti
Henryho povaha je prostá, ale i složitá zároveň. Svým způsobem není těžké si ho zaškatulkovat jakožto nadmíru inteligentního frajírka, který svým tajemným přístupem okouzluje okolí. Na druhou stranu však dovede být mužem mnoha tváří a tak je v určitých situacích velice těžké odhadnout jeho další kroky. Dovede být taktéž velice cynický, štiplavý, ale také neskutečně tvrdohlavý. Jakmile se pro něco rozhodne, není nic co by ho přimělo ustoupit nebo dokonce změnit názor. I přes svou inteligenci zkrátka neumí přiznat vlastní chybu a bude se až do samého konce snažit dokázat svou pravdu.
Co se vlastností týče, mezi ty nejpřednější bude rozhodně patřit jeho inteligence, spolu s dobrou výchovou, která je však dosti utlumená právě ve prospěch jeho rebelské image. Dále za zmínku dozajista stojí jeho nikdy neutichající zvědavost, která by mnohým mohla přijít až lehce vlezlá, ale dle něj poznání zkrátka nezná hranic. Z tohoto důvodu je schopný se klidně i někam vloupat, jen aby získal důkaz o své pravdě. Stejnou měrou se neštítí ani svou inteligenci zneužívat k manipulaci s ostatními lidmi. Nikdo by od někoho jeho vzhledu zřejmě neočekával aplikovanou psychologii, čímž se mu naskytují nečekané možnosti, kterých většinou řádně využívá.
Sečteno a podtrženo, Henry je vcelku zajímavou osobností, před kterou byste se rozhodně měli mít na pozoru.
Koníčky
Henryho image svým způsobem ovlivnila i jeho koníčky, mezi které nyní skutečně patří poslech moderní hudby a navštěvování koncertů a všemožných večírků. Na druhou stranu ho však můžete nalézt na všemožných kulturních akcích, vernisážemi počínaje a koncerty klasické hudby konče. Henry je svým způsobem mužem dvou tváří a stejně jako mince je jeho tvář velice proměnlivá. Z tohoto důvodu se může stát, že z divadla vyrazí rovnou na divokou párty a nikdo na něm ani nepozná, že ještě před chvílí sedět navlečený v obleku.
Avšak, neměnným koníčkem, který se drží obou tváří je čtení literatury a je opět naprosto jedno, jestli se jedná o komiks či staré klasiky. Henry je naprosto fascinovaný všemožnými mýty a vším nadpřirozeným a tak se nezřídka stává, že usne obklopen horou odborných i neodporných publikací pojednávajících právě o této velice pochybné disciplíně. Svým způsobem se snaží nalézt určitou hranici mezi skutečností a fikcí, ze které by dokázal vyčíst cokoliv, co by mu mohlo v jeho bádání napomoci.
Oblíbené & Neoblíbené
Tato položka je opět velmi komplikovaná, neboť je svým způsobem opět dosti rozdělená dle toho, jaká strana mince zrovna vládne. Svým způsobem by se dalo říct, že je Henry milovníkem dobrého jídla a pití. Problém je jen v tom, že je u něj pojem dobré jídlo a pití dost široký. Dovede si tak pochutnat na vytříbených pochoutkách, ale i na obyčejném hotdogu nebo pizze z nějakého stánku. S pitím to je velice podobné, avšak zde si již trošku více potrpí na kvalitu. Další a opět naprosto neměnnou radostí Henryho života je tabák, který si dopřává v jakékoliv podobě. Můžete ho tak zahlédnout jak s klasickou cigaretou, tak i doutníkem a nebo i třeba vodní dýmkou. Nutno podotknout, že se jedná o poměrně silného kuřáka, který však kouří protože chce a ne že by musel. Když k tomu není příležitost, zvládne nekouřit klidně i celý den.
Co se neoblíbených věcí týče, patří sem samozřejmě jakékoliv aktivity spojené s vodou, stejně jako cokoliv až příliš adrenalinového. Rozhodně by se tak neodhodlal ke skoku s padákem nebo krocení divokých šelem. Ne že by byl zbabělec, jen nerad zbytečně riskuje pro chvilkové potěšení.
• rodina & vztahy •
rodina & vztahy
Rodina Tweysových patří k jedné ze starších a uznávaných rodin původem z Londýna, na jehož okraji vlastní menší sídlo. I přes své prestižní postavení a zvučné jméno se nejedná o zrovna nejbohatší rod, avšak i tak byste na jejich kontech nalezli několik milionů britských liber. Postavení tohoto rodu tak není postaveno na majetku a ani moci, nýbrž na uznání vycházejícího ze zásluh jednotlivých členů napříč generacemi. V rodokmenu rodiny Tweysových byste nalezli mořeplavce, významné generály, uznávané spisovatele, ale také vynikající lékaře a špičkové vědce. Zřejmě tím nejzářnějším příkladem je Henryho otec Jonathan (54), který se stal průkopníkem v oblasti genetiky a to především svými revolučními studiemi o klonování, které v posledních několika letech ve značné míře uvádí v praxi. Samotný Jonathan je klasický Britský postarší gentleman, který se k pohybu ve společnosti doslova narodil. V soukromí se však jedná o velice pracovitého a zásadového člověka, který mnohdy staví svou práci nad rodinu. Velice podobnou osobností je i Jonathanova manželka a Henryho nevlastní matka Elizabeth (55), která je ředitelkou jedné z větších Londýnských nemocnic. Jedná se o starší dámu, která však neustále oplývá skoro až neuvěřitelným elánem, stejně jako ledovou precizností chirurga. Do rodiny Tweysových se dobře vdala, neboť nepocházela z žádného významného rodu, pouze se ve společnosti dokázala velice obratně pohybovat. Dalším neméně podstatným členem rodiny je i Henryho nevlastní bratr Thomas (26), který je svým způsobem takovým zatoulaným jablkem rodiny. Zatímco se celý zbytek rodiny věnoval vědě, Thomas se rozhodl dát na dráhu umění a stal se vcelku uznávaným hercem v jednom z Londýnských divadel. Ač by se to nemuselo zdát, se svým nevlastním bratrem vychází až nad očekávání dobře a nikdo by z jejich vztahu nepoznal, že nejsou bratry vlastními.
Matthew Tweys
Strýc Matt vždy tak trochu vybočoval z klasických standardů rodiny, ve které se většina ostatních členů věnovala vědě, umění a nebo třeba politice. V dobách, kdy Jonathan studoval univerzitu, strýc Matt brázdil oceán na malé jachtě. Stejně tak v době, kdy Jonathan získal svůj první doktorát, strýc Matt žil s mnichy v budhistickém klášteře kdesi v Nepálu. Podobně bychom mohli pokračovat až dodnes, avšak to bychom tu byli zřejmě celý den. Zkrátka a jednoduše je strýc Matt na rozdíl od Jonathana a zbytku rodiny řádný dobrodruh, který svůj život zasvětil zcela jinému poznání a to poznání světa a jeho kultury a historie. Zřejmě z tohoto důvodu si jsou s Henrym natolik blízcí, neboť to byl právě strýc Matt, kdo Henryho vždy podporoval v jeho bádání a byl i tím jediným, kdo nadšeně poslouchal jeho pro většinu bláznivé teorie o nadpřirozenu a legendách. Nebylo tedy žádným překvapením, že se tito dva dali dohromady, aby nalezli skutečnou pravdu o světě, ať již byla jakákoliv.
Rodina Tweysových patří k jedné ze starších a uznávaných rodin původem z Londýna, na jehož okraji vlastní menší sídlo. I přes své prestižní postavení a zvučné jméno se nejedná o zrovna nejbohatší rod, avšak i tak byste na jejich kontech nalezli několik milionů britských liber. Postavení tohoto rodu tak není postaveno na majetku a ani moci, nýbrž na uznání vycházejícího ze zásluh jednotlivých členů napříč generacemi. V rodokmenu rodiny Tweysových byste nalezli mořeplavce, významné generály, uznávané spisovatele, ale také vynikající lékaře a špičkové vědce. Zřejmě tím nejzářnějším příkladem je Henryho otec Jonathan (54), který se stal průkopníkem v oblasti genetiky a to především svými revolučními studiemi o klonování, které v posledních několika letech ve značné míře uvádí v praxi. Samotný Jonathan je klasický Britský postarší gentleman, který se k pohybu ve společnosti doslova narodil. V soukromí se však jedná o velice pracovitého a zásadového člověka, který mnohdy staví svou práci nad rodinu. Velice podobnou osobností je i Jonathanova manželka a Henryho nevlastní matka Elizabeth (55), která je ředitelkou jedné z větších Londýnských nemocnic. Jedná se o starší dámu, která však neustále oplývá skoro až neuvěřitelným elánem, stejně jako ledovou precizností chirurga. Do rodiny Tweysových se dobře vdala, neboť nepocházela z žádného významného rodu, pouze se ve společnosti dokázala velice obratně pohybovat. Dalším neméně podstatným členem rodiny je i Henryho nevlastní bratr Thomas (26), který je svým způsobem takovým zatoulaným jablkem rodiny. Zatímco se celý zbytek rodiny věnoval vědě, Thomas se rozhodl dát na dráhu umění a stal se vcelku uznávaným hercem v jednom z Londýnských divadel. Ač by se to nemuselo zdát, se svým nevlastním bratrem vychází až nad očekávání dobře a nikdo by z jejich vztahu nepoznal, že nejsou bratry vlastními.
Matthew Tweys
Strýc Matt vždy tak trochu vybočoval z klasických standardů rodiny, ve které se většina ostatních členů věnovala vědě, umění a nebo třeba politice. V dobách, kdy Jonathan studoval univerzitu, strýc Matt brázdil oceán na malé jachtě. Stejně tak v době, kdy Jonathan získal svůj první doktorát, strýc Matt žil s mnichy v budhistickém klášteře kdesi v Nepálu. Podobně bychom mohli pokračovat až dodnes, avšak to bychom tu byli zřejmě celý den. Zkrátka a jednoduše je strýc Matt na rozdíl od Jonathana a zbytku rodiny řádný dobrodruh, který svůj život zasvětil zcela jinému poznání a to poznání světa a jeho kultury a historie. Zřejmě z tohoto důvodu si jsou s Henrym natolik blízcí, neboť to byl právě strýc Matt, kdo Henryho vždy podporoval v jeho bádání a byl i tím jediným, kdo nadšeně poslouchal jeho pro většinu bláznivé teorie o nadpřirozenu a legendách. Nebylo tedy žádným překvapením, že se tito dva dali dohromady, aby nalezli skutečnou pravdu o světě, ať již byla jakákoliv.
• schopnosti •
Základní schopnosti
Tou zřejmě nejvýznamnější schopností, pokud se to schopností nazvat dá je jeho doktorát z kybernetiky, který získal teprve několik měsíců zpátky. Taktéž dva roky bral kurzy genetiky, ale to nakonec zavrhl, neboť se potřeboval více soustředit na svůj hlavní obor. Jinými slovy ho to už prostě nebavilo. Co se Henryho dalších schopností týče, nenaleznete zde nic zas tak převratného. Okrajově se věnoval hudbě, ale nikdy pro ní neměl přílišné vlohy a tak zůstal jen u občasného zpívání, které ač mu poměrně šlo, tak ho zas nebavilo. Stejně tak to měl i s uměním, kde jeden čas zkoušel být malířem, ale opět nakonec sklouzl ke kreslení skiců, neboť neměl pro štětec ten správný cit. Jinými slovy, Henry umí poměrně mnoho věcí, ale svým způsobem nic pořádně.
Tou zřejmě nejvýznamnější schopností, pokud se to schopností nazvat dá je jeho doktorát z kybernetiky, který získal teprve několik měsíců zpátky. Taktéž dva roky bral kurzy genetiky, ale to nakonec zavrhl, neboť se potřeboval více soustředit na svůj hlavní obor. Jinými slovy ho to už prostě nebavilo. Co se Henryho dalších schopností týče, nenaleznete zde nic zas tak převratného. Okrajově se věnoval hudbě, ale nikdy pro ní neměl přílišné vlohy a tak zůstal jen u občasného zpívání, které ač mu poměrně šlo, tak ho zas nebavilo. Stejně tak to měl i s uměním, kde jeden čas zkoušel být malířem, ale opět nakonec sklouzl ke kreslení skiců, neboť neměl pro štětec ten správný cit. Jinými slovy, Henry umí poměrně mnoho věcí, ale svým způsobem nic pořádně.
| - | - | - |
• Příběh •
Známě neznámý
Již samotný začátek Henryho života obestírá určité tajemno a neznámo, neboť se mu nikdy nedostalo odpovědi na otázku, kdo byla jeho matka a proč ho nechala u jeho otce. Jediné, co mu bylo vždy řečeno bylo, že se prostě objevil a že absolutně nezáleží na tom, kdo byla jeho matka. Důležité dle slov jeho otce bylo, že je s ním a že se mu tak dostalo více péče a lásky, než kterou by mu mohla jeho matka poskytnout. Svým způsobem se Henry nikdy s touto vyhýbavou odpovědí nespokojil a vždy se snažil a stále snaží nalézt alespoň mizivé vodítko, které by ho k jeho matce dovedlo, avšak marně. Bylo to, jako kdyby snad ani neexistovala nebo neměla o jeho existenci sebemenší tušení, neboť si Henry nechtěl připustit, že by ho takto opustila a už se s ním nikdy netoužila vidět.
Až na tuto záhadu, která sžírala jeho zvědavou mysl si neměl Henry na co stěžovat, neboť i když bylo nadmíru jasné, že je levobočkem svého otce, všichni se k němu chovali jako k rovnocennému členovi rodiny, jako kdyby do ní skutečně patřil, i když nepatřil a Henry si to minimálně v pozdějších letech svého života začal uvědomovat. Neustále měl pocit, že něco zkrátka není v úplném pořádku a hlavně mu nešlo do hlavy, proč by Elizabeth tolerovala tak jasného levobočka svého muže u sebe doma, jako kdyby se jednalo o jejího vlastního syna. Avšak, všechny tyto pochybnosti jako kdyby se vytratily s Henryho nástupem na univerzitu, kterou kdysi studoval i jeho otec a ve které bylo jméno Tweys velice vážené. Nejen proto, že byl Henryho otec jedním z nejúspěšnějších absolventů, byl také jedním z největších podporovatelů v oblasti nákupu vybavení. Dalo by se říct, že prakticky celá biologická laboratoř byla vybavena za jeho peníze.
Ponořen v knihách
Univerzita byla pro Henryho zcela novým světem, ve kterém konečně nalezl sebe sama. Svým výběrem oboru svého otce i všechny ostatní značně zaskočil, neboť se tak nějak očekávalo, že se vydá právě tou biologickou cestou, avšak namísto toho se Henry vydal cestou kybernetiky, i když ji čistě z respektu k otci prokládal dva roky genetikou, kterou však nedotáhl až do konce. Pokud by však někdo čekal nějaké výjimečné zacházení právě díky příspěvkům jeho otce, byl by na velkém omylu, neboť opak byl mnohdy pravdou. Byly na něj kladeny mnohem větší nároky, neboť byl prakticky neustále srovnáván se svým otcem, kterému ať byl až příliš podobný, nesdílel jeho názory ani schopnosti. Kdyby se Henry plně soustředil na studium a neležel věčně ve starých knihách o legendách, tak by svého otce mohl možná i překonat, avšak takto se musel spokojit s tím, že doktorát zkrátka udělal. Nebyl sice nejlepší, ale měl ho a to bylo to nejdůležitější, minimálně pro něho ano.
I přestože nenásledoval jeho příklad a obor, byl na Henryho otec náležitě hrdý, neboť na rozdíl od svého bratra se alespoň vědě věnoval. Jonathan, ač to nerad přiznával byl ze svého druhého syna poměrně zklamaný, i přestože ho vždy podporoval ve všem, co dělal. Zkrátka a jednoduše nedokázal přejít fakt, že se z něj stal herec namísto vědce. Zřejmě i z tohoto důvodu si byl s Henrym přeci jen o trochu bližší, neboť i přestože nesdíleli stejný obor, měli spolu o čem hovořit.
Blázni bláznům
Bylo pravdou, že Jonathan jen velice nerad slyšel o Henryho nesmyslech s nadpřirozenem a legendami, neboť to považoval za ztrátu času a hlavně plýtvání jeho talentem. Byl to právě tento fakt, který Henryho čím dál tím víc vlál na stranu strýce Matta, který na rozdíl od Jonathana Henryho slovům pozorně a s nadšením naslouchal a byl představou nadpřirozena a magie zcela uchvácen. A to natolik, aby Henrymu dal nabídku, která se zkrátka neodmítala. Právě onen příslib prostředků a pomoci při jeho bádání přesvědčil Henryho, aby se sbalil a prakticky ze dne na den se vydal za strýcem Mattem do historické a překrásné Prahy, kde měl zmiňovaný strýc soukromé muzeum a obchod se starožitnostmi. Jednalo se tak o to nejlepší zázemí, které mohl Henry získat, neboť strýcovo rukama procházela celá řada artefaktů a spisů, ke kterým by se jinak zřejmě nikdy nedostal. A tak je tu. Mladý vědec prahnoucí po vědomostech ztracených v propadlišti dějin, kráčející ulicemi jednoho z nejstarších a nejtajemnějších měst světa.
Již samotný začátek Henryho života obestírá určité tajemno a neznámo, neboť se mu nikdy nedostalo odpovědi na otázku, kdo byla jeho matka a proč ho nechala u jeho otce. Jediné, co mu bylo vždy řečeno bylo, že se prostě objevil a že absolutně nezáleží na tom, kdo byla jeho matka. Důležité dle slov jeho otce bylo, že je s ním a že se mu tak dostalo více péče a lásky, než kterou by mu mohla jeho matka poskytnout. Svým způsobem se Henry nikdy s touto vyhýbavou odpovědí nespokojil a vždy se snažil a stále snaží nalézt alespoň mizivé vodítko, které by ho k jeho matce dovedlo, avšak marně. Bylo to, jako kdyby snad ani neexistovala nebo neměla o jeho existenci sebemenší tušení, neboť si Henry nechtěl připustit, že by ho takto opustila a už se s ním nikdy netoužila vidět.
Až na tuto záhadu, která sžírala jeho zvědavou mysl si neměl Henry na co stěžovat, neboť i když bylo nadmíru jasné, že je levobočkem svého otce, všichni se k němu chovali jako k rovnocennému členovi rodiny, jako kdyby do ní skutečně patřil, i když nepatřil a Henry si to minimálně v pozdějších letech svého života začal uvědomovat. Neustále měl pocit, že něco zkrátka není v úplném pořádku a hlavně mu nešlo do hlavy, proč by Elizabeth tolerovala tak jasného levobočka svého muže u sebe doma, jako kdyby se jednalo o jejího vlastního syna. Avšak, všechny tyto pochybnosti jako kdyby se vytratily s Henryho nástupem na univerzitu, kterou kdysi studoval i jeho otec a ve které bylo jméno Tweys velice vážené. Nejen proto, že byl Henryho otec jedním z nejúspěšnějších absolventů, byl také jedním z největších podporovatelů v oblasti nákupu vybavení. Dalo by se říct, že prakticky celá biologická laboratoř byla vybavena za jeho peníze.
Ponořen v knihách
Univerzita byla pro Henryho zcela novým světem, ve kterém konečně nalezl sebe sama. Svým výběrem oboru svého otce i všechny ostatní značně zaskočil, neboť se tak nějak očekávalo, že se vydá právě tou biologickou cestou, avšak namísto toho se Henry vydal cestou kybernetiky, i když ji čistě z respektu k otci prokládal dva roky genetikou, kterou však nedotáhl až do konce. Pokud by však někdo čekal nějaké výjimečné zacházení právě díky příspěvkům jeho otce, byl by na velkém omylu, neboť opak byl mnohdy pravdou. Byly na něj kladeny mnohem větší nároky, neboť byl prakticky neustále srovnáván se svým otcem, kterému ať byl až příliš podobný, nesdílel jeho názory ani schopnosti. Kdyby se Henry plně soustředil na studium a neležel věčně ve starých knihách o legendách, tak by svého otce mohl možná i překonat, avšak takto se musel spokojit s tím, že doktorát zkrátka udělal. Nebyl sice nejlepší, ale měl ho a to bylo to nejdůležitější, minimálně pro něho ano.
I přestože nenásledoval jeho příklad a obor, byl na Henryho otec náležitě hrdý, neboť na rozdíl od svého bratra se alespoň vědě věnoval. Jonathan, ač to nerad přiznával byl ze svého druhého syna poměrně zklamaný, i přestože ho vždy podporoval ve všem, co dělal. Zkrátka a jednoduše nedokázal přejít fakt, že se z něj stal herec namísto vědce. Zřejmě i z tohoto důvodu si byl s Henrym přeci jen o trochu bližší, neboť i přestože nesdíleli stejný obor, měli spolu o čem hovořit.
Blázni bláznům
Bylo pravdou, že Jonathan jen velice nerad slyšel o Henryho nesmyslech s nadpřirozenem a legendami, neboť to považoval za ztrátu času a hlavně plýtvání jeho talentem. Byl to právě tento fakt, který Henryho čím dál tím víc vlál na stranu strýce Matta, který na rozdíl od Jonathana Henryho slovům pozorně a s nadšením naslouchal a byl představou nadpřirozena a magie zcela uchvácen. A to natolik, aby Henrymu dal nabídku, která se zkrátka neodmítala. Právě onen příslib prostředků a pomoci při jeho bádání přesvědčil Henryho, aby se sbalil a prakticky ze dne na den se vydal za strýcem Mattem do historické a překrásné Prahy, kde měl zmiňovaný strýc soukromé muzeum a obchod se starožitnostmi. Jednalo se tak o to nejlepší zázemí, které mohl Henry získat, neboť strýcovo rukama procházela celá řada artefaktů a spisů, ke kterým by se jinak zřejmě nikdy nedostal. A tak je tu. Mladý vědec prahnoucí po vědomostech ztracených v propadlišti dějin, kráčející ulicemi jednoho z nejstarších a nejtajemnějších měst světa.
Naposledy upravil Phantom dne Tue Jun 26, 2018 4:09 pm, celkově upraveno 1 krát
