New York

First topic message reminder :

[sparkofficloc][loc first="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny110.png" second="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny210.png" third="https://i.servimg.com/u/f62/18/96/29/18/ny310.jpg"]
Centrální město Ameriky a hlavní město státu New York v USA. Tato betonová džungle, též známá jako „město, které nikdy nespí“, je jedno z nejslavnějších amerických měst, které do svého centra každoročně přiláká nespočet turistů z celého světa. Veškeré dění v Severní Americe se točí hlavně v oblasti kolem New Yorku a přilehlého okolí, kvůli čemuž zde také naleznete sídla všech významných organizací a nejen jich. New York, podobně jako Praha, má velice teplá léta a v zimě zde můžete nalézt i sníh. Budovy v New Yorku mají typickou architekturu, i když zde naleznete i velice významné architektonické kousky. Ačkoli se jedná o betonovou džungli, v samém srdci New Yorku můžete nalézt jeden z největších městských parků, který je zelenou dominantou města.

New York je centrálním městem, nachází se zde hlavní sídla Rex Deus a Illuminati pro celou Ameriku. V New Yorku lze používat městské hashtagy založené na vaší aktuální poloze v nějaké specifické části či oblasti v New Yorku. Veškeré městské hashtagy naleznete vypsané, společně s popiskem daných lokalit, níže.[/sparkofficloc][sparkofficloc][/sparkofficloc]

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]

[dirspeech]Coven?[/dirspeech] Zarazil sa. Význam slova Coven síce poznal ale prišlo mu zvláštne, že by sa takéto označenie používalo aj v súčasnosti. Predstava akejsi komunity sa mu moc nepáčila, možno preto že bol introvert alebo len všeobecne nie moc naučený na ľudí. Nachádzal sa však v pozícii kde sám seba už niekoľko krát prekonal. Keď sa dostali k podzemnej jaskyni, bola krásna aj keď Michael na prírodu už moc naučený nebol a nevedel ako si to tu má vychutnať. [dirspeech]Haló? [/dirspeech] Počúval ozvenu ktorá prenikala celou jaskyňou. Prišlo mu to trocha zbytočné ale musel to skúsiť. Bola mu aj trocha zima, to však nedával moc na povrch. [dirspeech]A čo sa stane keď sa rozdelíme, budeš v poriadku? [/dirspeech] Na mysli mal hlavne lovcov, ktorí už mali predstavu o tom ako vypadá jeho otec a podľa toho čo povedali už vedia že Michaelovi záleží na jeho rodine. [dirspeech]Lovci si asi nedajú pokoj, počas jedného dopoludnia na nás zaútočili dva krát. Nebolo by lepšie, keby ste sa odsťahovali? [/dirspeech] Pri tejto myšlienke mu bolo celkom ľúto že by kvôli Michaelovi museli zmeniť bydlisko, stále však uvažoval o tom ako z tejto veci vynechať jeho rodičov. Postupne začal kráčať jaskyňou, dával si pozor kam šliape a dúfal že tu nebudú žiadne pasce alebo niečo podobného.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#Nekropolis

[dirspeech]Ano, coven. Do dnešního dne existuje několik covenů, neznám moc detailů, ale podle toho, co jsem zjistil jsou rozházené napříč celým světem,[/dirspeech] řekl jeho otec pyšný na jeho několikaletý výzkum. Když vešli do obrovské jeskyně, zatajil se mu dech, pravděpodobně nikdy v životě neviděl nic tak neuvěřitelného, pochyboval o tom, že jsou vůbec ještě na hranicích New Yorku, ale nemohl to samozřejmě věděl, pouze si to myslel. Když Michael vydal lehké [dirspeech]Halo,[/dirspeech] trošku se pousmál, nakolik mu to v této obří přírodní konstrukci přišlo vtipné. [dirspeech]Myslím si, že nemá cenu utíkat. Viděl jsi, co dokážou, a to jsou pouze řádoví lovci, mezi jejich nejsilnějšími bojovníky dokážou bláznivé věci,[/dirspeech] odpověděl trošku sklesle jeho otec. Celou dobu kráčeli směrem dopředu, nakolik ani jeden z nich neměl tušení, co tu vlastně hledají. Místo vypadalo opuštěné, a přišlo mu zvláštní, že kdyby tu něco bylo, nikdo by to nechránil. [dirspeech]Možná bychom se měli vydat směrem k tomu obrovskému chrámu na konci té jeskyně,[/dirspeech] poznamenal a ukázal prstem do dálky, tam šel vidět obrovský chrám, jež byl na konci jeskyně. [dirspeech]Možná tu nemáme hledat NĚKOHO, ale spíš NĚCO. Tohle místo je podle mne opuštěné už nějakou dobu, neříkej mi, že kdyby tu někdo byl, nevycítil by naši přítomnost,[/dirspeech] poznamenal ještě zatímco stále kráčeli.[entry]Bylo přidáno nové místo do New Yorku![/entry]

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]
#Nekropolis

Po poriadnom preskúmaní celej oblasti s pozrel na otca a v tom momente bol dosť rád keď mu o všetkom rozprával. Uvedomoval si, že informácie ktoré mu dáva sú vlastne dosť povrchné  a neúplné, bol však spokojný že sa cíti dôležito. Pozrel sa na chrám, ktorý vypadal rovnako opustene ako dom ktorý predtým navštívil. [dirspeech]Dávaj si pozor, ak tu budú zase nejaké bariéry a hodí ťa to do kameňa tak ťa budem musieť znova oživovať.[/dirspeech] Snažil sa uvoľniť atmosféru a keby tam bol sám tak by sa bál omnoho viacej. Opatrne kráčal ku chrámu, keď však prvých pár krokov prebehlo úplne v poriadku tak nabral viacej odvahy. Stále skúmal okolie a zároveň sa stále obhliadal za otcom. Bál sa že zase padne do nejakej pasce. [dirspeech]Ak je tu niečo, čo hľadáme tak to bude v tom chráme. Ale určite to bude strážené. Miesto ako je toto vypadá veľmi podozrivo.[/dirspeech] Skonštatoval a bez toho aby čakal na odpoveď pokračoval ďalej. [dirspeech]A ak tu niekto aj bude, mám pocit že sa nás nebude snažiť zabiť.[/dirspeech] Pošeptal. Cítil sa však pomerne celkom dobre, až na hlad ktorý pociťoval vedel že ho tu žiadny lovci hľadať nebudú, jedine že by sa dostali k tomu miestu ako oni. Čo ho znepokojilo vzhľadom na to že po dotyku stromu sa brána otvorila. Ako mohol mať istotu, že by to isté neurobili aj oni? V tomto momente už stáli pred chrámom a pozrel sa na otca. [dirspeech]Možno by som tam mal ísť sám, nemyslíš?[/dirspeech] Mierne sa pousmial a pošeptal. [dirspeech]Invisique[/dirspeech] Snažil sa to vysloviť tak, aby ho otec nepočul aj keď to kúzlo bolo mierené na neho.

[sparkname]EACHANN SHAHON[/sparkname]

Celú noc som nespal. Aj keď som bol zvyknutý na hlučné časti Jeruzalemu, na NY to jednoducho nemalo. Moje bydlisko nebolo nič moc z pohľadu nezúčastnenej osoby, no veľmi sa mi to tu páčilo. Býval som v gyme, ktorého majiteľka Aggie ma tu na nejaký čas prichýlila. Bodaj by aj nie, do tohto preplneného mesta som išiel na jej podnet. Nad štvrtou ráno som pokus o ešte tých pár hodín spánku vzdal a postavil som sa z matraca, ktorý mi zatiaľ nahradzoval posteľ. [dirspeech]To ma poser..[/dirspeech] Povzdychol som si. Bol som celý rozlámaný. Let z Izraela si zaúčtoval svoju daň a niekoľko hodín v lietadle nebolo moc príjemných. Predsa len na prvú triedu som nemal. Denný optimizmus musel chvíľu počkať. O štvrtej ráno toho človek moc robiť nemôže, ak nechce zobudiť polovicu susedov. Našťastie to neplatilo u mňa, keďže gym bol samostatná budova a okrem mňa sa tu o to starala len Aggie, ktorá však do gymu príde až okolo desiatej. To znamenalo, že som mal asi tak šesť hodín pre seba. Prvá hodina začínala o šiestej ráno, mal som ju viesť ja. Pokročilý, nič zvláštne. Síce mala Aggie obavy, či to po tom lete zvládnem, no ubezpečil som ju, že mi to nerobí problém. Aký som bol sprostý. [thinking]Pre čo som radšej nemohol držať jazyk za zubami?[/thinking] Cítil som sa, ako keby ma prešiel parný valec. Bolo na čase sa konečne prebudiť. To u mňa znamenalo obliecť sa a vyraziť do ulíc. Po rannom behu som sa cítil hneď lepšie, teda hlavne po tej studenej sprche. Následné niekoľko kombinácií na vrece a ani som sa nenazdal, ako do gymu začali kráčať prvý žiaci mojej dlhoročnej známej a veľmi dobrej kamarátky. Nebolo ich veľa, no komu by sa chcelo trepať o šiestej na tréning.

Môj deň ubiehal celkom normálne. Študoval som externe, takže som z gymu ani len nemusel vychádzať. Po hodine pokročilých som sa zašil na jednu zo žineniek, kde som sa začal naťahovať a zároveň si čítať skriptá na skúšky, ktoré ma onedlho čakali. Sem tam som vybavil niektorých nových klientov, niektorých starých a postupne som sa zoznamoval s prostredím ako takým. Aggie nakoniec neprišla, poslala mi smsku že sa zasekla na.. no ani som nevedel kde. Nevadilo mi to. Predsa len som tu bol od toho, aby som jej s gymom pomohol. Únava ma prešla už ráno a po pár kávach som sa cítil, ako keby som spánok ani len nepotreboval.

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

Cesta smerom nahor trvala snáď celú večnosť, ale keď sa dvere výťahu konečne otvorili a on vstúpil na nové poschodie, rozhodne to neoľutoval. Pri prvom pohľade do miestnosti okamžite zaregistroval niekoľko známych osobností. Väčšinu nepoznal, ale potom tu boli takí ľudia, ako Elon Reeve Musk či Tim Cook a na moment sa mu zazdalo, že videl aj Zuckerberga „tvorcu“ a majiteľa tej populárnej hlúposti, ktorá nepoznala súkromie a len nedávno musela byť obhajovaná pred americkým senátom. To však nebolo nič s porovnaním s rozlohou poschodia. Nathan nechápal, ako sa im podarilo vytvoriť toľko priestoru pre všetky tie veci, ale príliš dlho sa nad tým nepozastavoval. Rozkráčal sa po priestornej hale zaplnenej všemožnými exponátmi nachádzajúcimi sa v sklenených vitrínach. Pri niečom sa zastavil len na chvíľku, niečo skúmal ako pes, ktorý dostal novú kosť a nemohol sa k nej kvôli sklu dostať, až to muselo pôsobiť trochu komicky, pretože nezapadal. Všetci títo ľudia sa pohybovali s určitou eleganciou, falošnosťou a vlnou ignorantstva. [thinking]Pochybujem, že väčšina vôbec chápe možnosti, ktoré sa s tým otvárajú,[/thinking] pomyslel si mračiac sa na informatívny leták s povrchnými informáciami o úspešne zvládnutej nanotechnológii, ktorú tu však zatiaľ nikde nezbadal. Nebol nejakým odborníkom, ale rád sa zúčastňoval prednášok na univerzite práve na témy budúcnosti v oblasti biomedicíny, nanotechnológie a podobných prelomových techník, ktoré dávali aj nádej na liečbu tak invazívnych druhov ochorení, ako bola rakovina jeho sestry. Z letargie ho napokon vytrhol až on. Naľavo od neho stál na podstavci Aston Martin DB11 Volante. Pomaly sa vybral smerom k autu, aby si ho poriadne prezrel, keď v tom doň vrazila ona.

Nathan inštinktívne natiahol ruku a pomohol Isabel späť na nohy. [dirspeech]Ahoj[/dirspeech] odzdravil jej a nedalo mu sa nepousmiať. [dirspeech]Nečakala? Zablúdil? To až tak vyčnievam z davu smotánky vaša výsosť? Zaujímavá, ale vítaná zhoda náhod, že sme na seba opäť narazili[/dirspeech] Bolo očividné, že na miestnych ľudí má svoj vlastný, nijak zvlášť pozitívny názor.

[sparkname]Maddie[/sparkname]

[dirspeech]Tak som to nemyslela. Narážala som na fakt, či ma náhodou nesleduješ. Vieš, ak chceš, pokojne môžeš. Tuto Caleb to robí už pekných pár rokov a dokonca mu za to aj platia. Vyzerá celkom spokojný však?[/dirspeech] Pozrela som na Cabela a jemne ho uštipla do ruky. Potom som sa bez slova pohla smerom k čašníkovi s táckou v ruke, zobrala si jeden pohár šampusu a ostala stáť s priamym výhľadom na Aston Martin DB11 Volante. Mal neuveriteľne úchvatný dizajn a jeho bordová farba ma priam magicky priťahovala. [dirspeech] Si tu s niekým?[/dirspeech] Nečakane som sa k nemu otočila a venovala mu dlhý hlboký dušu spaľujúci pohľad. Jemne mi pri tom šklblo kútikom úst. [thinking]Nesmej sa, nesmej sa, nesmej sa,[/thinking] opakovala som si v duchu. [thinking]Chceš predsa zistiť, čo tu vôbec robí.[/thinking]

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

[dirspeech]Som tu s tebou[/dirspeech] odpovedal Nathan pohotovo potom ako pokývol hlavou smerom ku autu. [dirspeech]4-litrový twin-turbo V8 z dielne Mercedes AMG a výkonom 510 koní s 8-rýchlostnou automatickou prevodovkou a zadným náhonom. Nevyhrali sa však len mechanici, ten dizajn je ako zo sna Jamesa Bonda,[/dirspeech]  pousmial sa hľadiac chvíľku na auto. V tomto momente mohli ísť inštinkty Isabel na plné obrátky, slovná formulácia, ktorú zvolil veľmi nápadne pripomínala niečo, čo už kdesi počula, len si nateraz nemohla spomenúť, kde to bolo. [dirspeech]Ak sa ti niekde váľa 200 tisíc, dostaneš ho aj ako kabriolet. Skoro tak dobré auto, ako to moje,[/dirspeech] odfrkol pyšne, akoby vlastnil jeho beštiálnejšiu verziu, pritom veľmi dobre vedel, že jeho Impala, akokoľvek vytúnovaná, by sa s britským krásavcom na ulici, ani nikde inde, nemohla rovnať.

[sparkname]Maddie[/sparkname]

Nedokázala som pochopiť, prečo sa ten Nathan tak neuveriteľne naparuje. [thinking]Ale veď ja zistím, čo sa v ňom ukrýva.Takéto autá naňho očividne pôsobia. Žijem v tomto svete odmalička, na drahých krásnych autách sa vyvážam, závodím s nimi, každú sekundu jazdy si užívam plnými dúškami, no takéto informácie nemám. Niežeby ma to nezaujímalo, iba mi to príde nepodstatné. Veď dôležitý je ten pocit, to chvenie, ktoré máte pri pohľade na neuveriteľne rýchly stroj, nehovoriac ešte o túžbe z očakávania, keď si sadnete za volant.[/thinking] [dirspeech]Ako so mnou?[/dirspeech] ozvala som sa začudovane. Na sekundu ma zaskočil, no hneď som vkĺzla do svojich starých koľají [dirspeech]Nepredbiehaš trošičku? Isto o mne vieš už všetko, ale ja o tebe neviem vôbec nič. Tak čo sa skrýva za touto pohoďáckou fasádou?[/dirspeech] opäť som naňho koketne pozrela.

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

[dirspeech]Kupodivu nič zvláštne. Som ako každý tam dole[/dirspeech]  pokývol smerom k oknu mysliac ľudí na ulici. [dirspeech]S jediným rozdielom, som tu, ale pozrime sa na teba. Nie si úplne zavretá kniha. Drahé šaty a doplnky, osobný strážca a máš dokonca aj niečo z toho ich božského komplexu, ktorý z týchto boháčov priam kričí a dnes ráno? Tá motorka? Prvá otázka, ktorú by mi položilo 99% ľudí by bola, čo bude stáť oprava, mimochodom veľa, garáž potrebuje zaplatiť nájom a ja účty[/dirspeech] usmial sa pobavene. Aj keď to tak znelo a možno by sa väčšina ľudí oprávnene urazila, Nathan to zle nemyslel a s ľuďmi to skrátka tak dobre nevedel. Stále sa s ňou rozprával, pretože na nej videl ešte čosi omnoho výraznejšie, než jej zbohatlícky pôvod a nešlo len o jej pôvab. Keď šla okolo hosteska snažil sa zobrať si pohár šampanského podobne elegantným spôsobom, ako to predtým urobila ona, lenže to príliš nevyšlo, podarilo sa mu vyvrátiť ďalšie dva poháre a obsah toho, ktorý zobral bol už z polovice na zemi. Žena naňho zachmúrene pozrela a on sa zatváril pomerne dosť rozpačito, bol to skrátka trapas. [dirspeech]Stáva sa[/dirspeech]  pokývol neisto ramenami, zatiaľ čo žena s pohárikmi už odchádzala.

[sparkname]Maddie[/sparkname]

[dirspeech]Pozrime sa naňho, aký Sherlock. Nepochybne som ťa zaujala, ale kde si nechal odpoveď na moju otázku? Nerád o sebe rozprávaš alebo sa len bojíš, že by ťa niekto mohol spoznať viac, ako by si chcel a dostať sa ti pod kožu? Či je to mnou? Naháňam ti strach?[/dirspeech] Nedala som sa ani trochu vykoľajiť a prebodla ho zvedavým pohľadom [dirspeech]Mimochodom, za motorku ti dám koľko chceš a možno sa ti tá cena bude páčiť, viac ako si myslíš.[/dirspeech] Povedala som s úškrnom.

[sparkname]Nathan Miles[/sparkname]

Nathan sa v tomto okamihu cítil ako už dlho nie. Pomerne dobre sa zabával a všetky starosti nechal plávať asi o dobrých 500 metrov nižšie. Na chvíľku zabudol na svoje problémy s rodinou, ale aj na ustaraný životný štýl, ktorý viedol väčšinu svojich dní – na malý okamih sa v žil do role jedného z tých bezstarostných ľudí okolo seba. [thinking]Je to len hra s obmedzeným počtom výsledkov, tak sa nato pozrime[/thinking] pomyslel si a podišiel k nej o niečo bližšie, takže už narušoval jej intímnu zónu. Nedotýkal sa je,j ani ju nijako neohrozoval, hoci na svojom chrbte cítil nepríjemný pohľad jej ochranárskeho kamaráta. [dirspeech]Z teba ja strach nemám[/dirspeech] šepol dôrazne s príjemným hlasom a díval sa jej priamo do očí, akoby ju zaklínal nejakým kúzlom. Trvalo to len chvíľku než sa opäť odtiahol späť, pretože mu v saku odrazu zavibroval mobil v tej najnevhodnejšej chvíli. Keď ho zodvihol ozval sa z neho len nejaký sychravý zvuk, tesne nato sa úplne odstavil, podobne akoby ho niečo odpálilo zvnútra. [thinking]Zvláštne[/thinking] pomyslel si nepoberajúc, ako sa to mohlo stať, keď odrazu v celej budove z ničoho nič zhasli všetky svetlá.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#Nekropolis

Michaelův otec na něj hodil prazvláštní pohled. [dirspeech]Už jsme došli tak daleko. Teď tu přece nezůstanu, zkoumal jsem tuhle historii po léta a i tak jsem se letmo jen dotkl povrchu obrovského ledovce. Chci jít s tebou,[/dirspeech] řekl a nedal se. Společně se svým synem došli k obrovskému chrámu, Michael si opět něco zamumlal pod nos, ale toho si moc nevšímal. Před nimi se objevily masivní dveře, pravděpodobně z kamene, kdo ví jak staré, na uhlíkovou zkoušku tu zrovna neměl vybavení, celé místo však tipoval dost možná i na několik stovek let, ne-li více. [dirspeech]Nuže, nedošli jsme sem pro nic za nic,[/dirspeech] řekl a naznačil Michaelovi aby zatlačil na druhou část dveří, [dirspeech]snad ještě umíš něco i bez té tvé knížky,[/dirspeech] dodal a trošku se pousmál. Společně zatlačili a masivní dveře se najednou za hlasitého rachotu otevřely. Místo bylo očividně opuštěné, a to už nějakou dobu. Prach padal všude kolem nich, jak procházeli temnou a dlouhou chodbou, pochodně na zdech se sami od sebe začaly rozsvěcet, pomalu si už zvykal na tyhle věci v blízkosti svého syna. To, co před sebou spatřili bylo neuvěřitelné, obrovská věž, jež se tyčila bůhví jak vysoko přímo uprostřed komplexu, který byl doslova vytesán do skály. [dirspeech]Cokoli hledáme, ta věž je určitě naše odpověď,[/dirspeech] řekl a rozkročil se směrem k věži, na jednu stranu se bál, ale na druhou stranu to pro něj bylo něco neuvěřitelného. Na tohle čekal celá léta, a teď to měl konečně před sebou, jako na dlani.


[sparkname]Mezitím[/sparkname]
[sparkname]v tělocvičně...[/sparkname]

Anny se rozvalil na jedné z mnoha žíněnek, které se nacházeli v tělocvičně. Pomalu už nemyslel, že by někdo přišel, když v tom do místnosti přišla žena v zástupu dvou mužů. [dirspeech]Eachann,[/dirspeech] zasekla se na chvíli a podívala se do papíru, který měla před sebou, [dirspeech]Shahon?[/dirspeech] dodala a vypadala a na její tváři se zjevil výraz očividného vítězství nad složitostí tohoto jména. [dirspeech]Přišli jsme se... zapsat,[/dirspeech] řekla tiše a narovnala si brýle, které ji pomalu sjížděly z nosu. Celkově při prvním pohledu na ní by Anny pravděpodobně tipl, že se ztratila spíš cestou z nějaké laboratoře. Na sobě měla delší tmavý plášť ze zvláštního materiálu, tmavé boty na podpatku a černé téměř formální kalhoty. Její blonďaté vlasy měla svázané v úhledném culíku. Byla spíše střední postavy, alespoň oproti mladíkovi, mohla mít tak 173 centimetrů. To dvě gorily stojící za ní už vypadaly mnohem více jako z kurzu bojových umění. Oholené hlavy a rýsující se svaly skrze téměř praskající černá trika značily, že tito muži tráví v posilovně pravděpodobně víc času, jak kdekoli jinde.


[sparkname]Mezitím[/sparkname]
[sparkname]na konferenci...[/sparkname]

[dirspeech]3, 2, 1...[/dirspeech] odpočítával statný muž, což jeho podstatně menší přítel nechápal. Najednou zhasla všechna světla a elektronika kolem přestala fungovat. [dirspeech]Jako švýcarské hodinky,[/dirspeech] poznamenal a pousmál se. Všude kolem nastal chaos, lidé začali pobíhat kolem jako ztřeštění, chaos a panika, přesně to, co Illuminati potřebovali k nenápadnému únosu. Sáhl do své náprsní kapsy a vytáhl z něj zvláštní objekt zlatavé barvy, na jeho povrchu byly zvláštní rytiny v pravidelném vzorci. Najednou začala zlatavá koule zářit a všichni lidi padli na zem. Pouze trojice mužů zůstala stát, a k jeho nevědomosti ještě chlapec s dívkou, kteří však byli mimo zorné pole, takže je nezaregistroval. Jeho pohled automaticky spadl na trojici mužů, hodil jablko příteli za sebou a vytáhl zbraň. Pokud by ji někdo v tenhle moment viděl, pravděpodobně by si myslel, že se jedná o jakousi kulisu ze sci-fi filmu, zbraň byla pravděpodobně z titanu, a její náboje v sobě nesli prazvláštní modravou tekutinu, která zářila. Několikrát vystřelil směrem ke třem mužům a rozeběhl se směrem k nim, jednoho z nich zasáhl do ramene, zbylé dva výstřely se však zastavili o energetické pole, které se kolem nich utvořilo. [dirspeech]Dneska už ne milí zlatí,[/dirspeech] pomyslel si, když zahlédl, jak zbylí dva pomáhají třetímu na nohy a utíkají směrem ke skleněným rámům budovy. V rychlosti blesku vytáhl z kapsy zvláštní zařízení a hodil ho na sklo hned vedle sebe, v ten moment se předmět doslova připevnil na sklo a šlo vidět, jak obehnal celou místnost jakýmsi energetickým polem podél skla. To trojici mužů zastavilo. Otočili se směrem k němu, na jejich tváři byl však úsměv.

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]
#Nekropolis

[dirspeech]Dobre Sherlock.[/dirspeech] Zamrmlal, keď videl ďalšie schody. Videl úžas na tvári jeho otca a bol rád že ten úžas prejavoval, keď to Michaelovi vôbec nešlo. Veža, do ktorej ho otec smeroval bola ďalšia nepríjemná prekážka. Jeho kondička bola na dne mrazu, preto sa zastavil a začal hrabať v batohu. [thinking]Našťastie.[/thinking] Pomyslel si, keď tam našiel fľašu polo-naplnenú vodou. Tej sa trocha napil a potom ponúkol otca. S menším odporom sa teda vydal po dosť úzkych schodoch a celú dobu sa snažil byť napred. Keď sa mu s menšími pauzami podarilo dôjsť až na úplný vrchol, ocitol sa pred ďalšími dverami, tie však už boli otvorené a naskytol sa mu pohľad na opustenú miestnosť. Vypadala vlastne dosť podobne ako miestnosť v ktorej ho predtým čakala tá zvláštna žena. Vošiel dovnútra a začal sa rozhliadať po okolí. Aj tu sa rozsvietili dva svietniky, ktoré celej miestnosti dodávali ešte tajomnejší nádych. V centre bol stôl, ktorý vypadal dosť pracovne, až na to že tam už skoro nič nebolo. Keď Michael prišiel bližšie k nemu, videl tam zoschnutú rúžu a hrdzavé kyvadlo. To ho celkom zaujalo a bez premýšľania si ho zobral do ruky a začal ho očuchávať. Zápach zatuchliny ho upokojil - bolo tu pravdepodobne už dlho a možno to nebolo nič dôležité. Potom pohľadom skĺzol na rúžu, ktorá sa mu celkom páčilo. Prstom sa skúsil dotknúť tŕňa, ktorý pri dotyku odpadol a on si uvedomil že by sa toho už viacej dotýkať nemal. [dirspeech]Tak sme tu.[/dirspeech] Skonštatoval a pozrel sa na otca. Znelo to ako by mu trocha vyčítal celú tu cestu po schodoch, a posadil sa do stoličky, ktorá bola zasunutá do stolu.

[sparkname]EACHANN SHAHON[/sparkname]

Pohľad som odtrhol od skrípt a so zaškrípaním zubov mi pohľad padol najprv na podpätky, ktoré na sebe novo príchodzia žena mala. Nemať za sebou tie dve gorily, asi by som ju slušne poslal preč. [thinking]Máš šťastie, že tu nie je Aggie.. tá by ti dala také mawashi. [/thinking]No ja som nebol Aggie, vďaka bohu. S takých "čo už" povzdychom som na tvári nahodil ľahký úsmev a len som prikývol. [dirspeech]Yep, to budem ja.[/dirspeech] Nesnažil som sa vedieť, odkiaľ pozná moje meno, odkiaľ vie kde ma hľadať. Možno Aggie bez môjho vedomia načrtla nejaké letáky, aby sa moja skupina mohla čo najskôr spustiť. [dirspeech]Tak zapísať...[/dirspeech]  Ostal som v podstate sedieť v takom polotureckom sede na žinenke, jedna noha natiahnutá a s pekne vystretým chrbátom. Tváril som sa zamyslene, ako keby mi na tejto situácií neprišlo absolútne nič divné. [dirspeech]Máte nejaké skúsenosti s .. bojovými umeniami? [/dirspeech]Spýtal som sa so zájmom. Pohľad však naznačoval niečo iné, než záujem, znova som ho zabodol do skrípt. Úprimne som si myslel, že si zo mňa prišli spraviť dobrý deň. Na druhú stranu, k čomu by im to bolo? Hlavne tie dve gorily. Bol som v armáde, vedel som, že podobný ľudia neslúžili na nosenie batožiny a podpisovanie nejakých papierov. Boli cvičený, kto vie na čo všetko. [dirspeech]Súkromné hodiny stoja štyridsať dolárov, ak však patríte k nejakej.. securiťáckej firme ...[/dirspeech] Poukázal som na tých dvoch pred tým, než som pokračoval.  [dirspeech] ... a máte záujem o trebárs seminár, počúvam váš návrh. Mimo to čoskoro otvárame začiatočnícku skupinu. Jedinou našou podmienkou je bezúhonnosť a čistý register trestov, výpis.. rovnako ako odpis.[/dirspeech] Znova som im raz venoval moju plnú pozornosť, ako aj môj pohľad. Najprv som pohľadom prezrel ženu, no skôr som ho venoval jej gorilám. Nepozeral som sa im do očí, všímal som si ich oblečenie. Hocijaké vypukliny znázorňujúce potencionálne držanie zbrane. Ak im trčal trebárs opasok s púzdrom, či čokoľvek, pred čím by som si mal dávať pozor.  [dirspeech]Ako ste sa o mne vlastne dozvedeli?[/dirspeech] Položil som im ešte jednu otázku. Pohľad som upratal späť na slečnu, alebo dámu.. alebo čokoľvek bola tá blondýna zač. Nebol som neslušný. V mojom hlase bol úprimný záujem. Taktiež úsmev, nemohol som vynechať úsmev. Nebol vôbec silený a ani hraný. Sršala z neho úprimnosť. Možno až pobavenie.

[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#Nekropolis

Místnost, jež se před nimi otevřela doslova dýchala atmosféru na oba z nich. Vypadalo to jako prastará pracovna, ve které už však nějaký pátek nikdo nebyl. Bylo to zvláštní, ale Michael jako kdyby cítil, že už tu snad někdy byl, ačkoli si to sám neuměl vysvětlit, bylo to skoro jako deja vu, jen o trošku jiné. Michael se zadíval na stůl před sebou, všiml si kyvadla a růže před ním, a ani sám nevěděl proč, ale neodolal a musel se jí dotknout. Jeho unavené ruce a celkový nedostatek energie však udělaly své a už mohl vidět, jak z jeho prstu kape krev z trnu přímo na kyvadlo, které držel pod sebou. Nevěnoval tomu moc velkou pozornost, chtěl utřít krev z kyvadla, když ho však chytil, před očima se mu najednou objevil záblesk. Viděl tuhle místnost, ale vypadala jako zbrusu nová, z ničeho nic to vše zmizelo. Bylo to jako záblesk z čistého nebe. Najednou kniha spadla na zem a začalo se v ní divoce listovat. Michael upřel svůj pohled na stránku v knize. [dirspeech]Spell of reveletion,[/dirspeech] citoval nadpis a poté přečetl první řádek, v tu chvíli začala stránka jako kdyby hořet oranžovou energií a od knihy doslova vyjela vlna energie, která celou místnost ponořila do nového. Vypadalo to jako ten záblesk předtím, ale nyní to bylo po celé místnosti, jako obraz z dávného snu. Rozhlédl se kolem sebe, za stolem seděla žena a kroužila kyvadlem nad mapou, v tom do místnosti vběhl chlapeček, mohlo mu být tak 7, přes jeho tmavé vlasy, které mu padaly do očí ani sám neviděl na cestu. Přiběhl do místnosti držíc růži. [dirspeech]Mami, mami podívej! Podívej, co jsem ti přinesl![/dirspeech] vykřikl pln nadšení a položil růži na stůl. [dirspeech]Zase jsi byl venku? Říkala jsem ti, že je to nebezpečné,[/dirspeech] řekla žena přísným tónem, když však viděla skleslý pohled chlapce, na její tváři se objevil úsměv, vzala si růži a pohladila ho po čele, v tu chvíli jako kdyby to Michael cítil sám. [dirspeech]Děkuji ti, ale slib mi, že už to neuděláš, prosím,[/dirspeech] řekla ustaraně. Jeho odpovědí byl jen úsměv od ucha k uchu, vylétl z místnosti stejně rychle jako do ní skočil, načež se žena posadila zpět za stůl. Její pohled spočinul na růži, vypadalo to, že nad něčím přemýšlela. Michael mohl pozorovat, jak se lehce bodla o jeden z trnů a pokapala jím kyvadlo, následně řekla jakási neznámá slova, v tu chvíli od kyvadla začala proudit neuvěřitelná energie. Michael se rozeběhl směrem k ní, ale než to stihl, iluze jako kdyby se rozplynula zpět pouze v plytkou a dávno zapomenutou místnost.


[sparkname]Mezitím[/sparkname]
[sparkname]V tělocvičně...[/sparkname]

jen jedno jediné kývnutí její hlavou a dvojice goril ze rozešla pomalým krokem směrem k Annymu. [dirspeech]Než se vydáte na útěk pane,[/dirspeech] odmlčela se opět a protočila oči v sloup, [dirspeech]Eachann,[/dirspeech] dodala, [dirspeech]měl by jste vědět, že je celá budova obklíčená, a že pro vás bude mnohem jednodušší jít po dobrém.[/dirspeech] dokončila dlouhé souvětí. Na to mohl Anny slyšet, jak se veškeré dveře a zadní vchody pomalu uzavírají, očividně někým, kdo stál z venku. Přirozeně, jako každý hromotluk, kladl odpor, dvojice goril cvičených pro zkrocení lidí s nadlidskou silou si s ním však poradila do několika sekund, ačkoli vyšší z nich schytal pořádnou ránu do oka, která mu začala v rychlosti světla modrat. [dirspeech]Držte ho pevně idioti,[/dirspeech] procedila mezi zuby a položila na stůl před Annyho kufřík, který měla celou dobu u sebe. Dvě cvaknutí a víko se otevřelo, zvedla z kufříku stříkačku a ujistila se, že tam není žádný vzduch, [dirspeech]trošku to štípne,[/dirspeech] řekla se zlověstným úsměvem a píchla chlapci přímo do krční tepny celý obsah stříkačky. [dirspeech]Nechte ho, jestli je to vážně on, poznáme to,[/dirspeech] řekla, načež se Anny začal svíjet v bolestech na zemi, trvalo to jen a pouze několik sekund, načež se pomalu zvedl, stále ještě dezorientovaný ze země, hlava se mu motala a cítil, jak ho končetiny pořádně neposlouchali. Viděl pouze rozmazaný obraz ženy, která vytáhla zpoza svého tmavého kabátu zbraň, jen jedna přímo mířená střela do potácejícího se Annyho, přímo do srdce. Padl na zem, ucítil tu obrovskou bolest v hrudi, cítil, jak z něj utíká život. Najednou však cítil, jak získává zpět energii, kterou předtím ztratil, dokonce i nevolnost, kterou předtím trpěl se začala pomalu vytrácet. Nechápal, viděl, že to byla přímá trefa do srdce. Šlo to skrz, ale i přes to tam stál a cítil se jako by se nic nestalo. [dirspeech]Postarejte se oň, sérum by mělo působit ještě dostatečně dlouho na to, aby jste ho zvládli,[/dirspeech] procedila skrze zuby.


[note]annyho tělo probuzením isu genu dokáže neutralizovat veškeré negativní efekty včetně toxinů, o čemž doktorka neví. to znamená, že je anny v perfektní kondici.[/note]

[sparkname]Michael Yair Adelstein[/sparkname]
#Nekropolis

Po návrate do súčasnosti sa zmätene pozrel na otca, nebol si istý či to videl aj on. [dirspeech]Toto kyvadlo patrilo nejakej neznámej žene, mala aj syna - ten je doniesol tu rúžu. [/dirspeech] Povedal mu, pričom sa pozeral stále po miestnosti. [thinking]Čo to ale znamenalo?[/thinking] Na tu spomienku teraz vôbec nemohol prestať myslieť. Snažil sa vybaviť si každý moment - použila vlastnú krv a vďaka nej do kyvadla začala prúdiť obrovská energia. [thinking]Prečo to ale robila?[/thinking] Uvedomil si že bola mág a to čo robila bolo nejaké kúzlo. Kniha dokázala reagovať sa situáciu, do ktorej sa Michael vždy dostal. Nenechala mu tu však žiadne vodítko. [dirspeech]To, čo som teraz videl bolo že krv tej ženy nabila kyvadlo obrovskou energiou. [/dirspeech] Povedal to nahlas otcovi. Chcel sa vrátiť späť, chcel vidieť čo sa stalo ďalej. V jeho hlave však premáhal pocit že sa ďalej v tej spomienke ani nedostane. [dirspeech]Príde mi že to, čo som práve zažil bola určitá spomienka spustená cez ten objekt. Čo je ale divné - spustilo sa to až v momente kedy som sa ho dotkla moja krv.[/dirspeech] Začal premýšľať o možnom spojení, ktoré by s tou ženou mohol mať ale nedokázal si to nijako vysvetliť. Preto sa rozhodol chytiť si kyvadlo do ruky a mával s ním jemne nad stolom. [thinking]Možno to potrebuje len viac mojej krvi.[/thinking] Bolo to pre neho celkom racionálne vysvetlenie, tiež sa ale necítil na to aby si tu rozrezal ruku. Preto si zobral rúžu a jemne agresívnym pohybom si pichol tŕň do palca z ktorého následne začal tiecť väčší prúd krvi. Ten nechal tiecť na kyvadlo, ktoré držal v druhej ruke.