Chatbox


bylo nalezeno 34 výsledků hledání : ĎáblovaHrobka

Wed Jun 27, 2018 12:37 pm
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Zdá se, že můj plán přinejmenším částečně zafungoval, protože jsem dokázal šéfa přesvědčit, aby mě propustil z pout. Nebylo to sice úplné vítězství, ale jak se říká, válku jedna bitva nerozhoduje a třeba dostanu nějaké další, lepší příležitosti. Když jsem konečně dostal z pout, lehce jsem si protáhl ztuhlé tělo a zadíval se směrem k muži v bílém. [dirspeech]No řekneme, že jako základní plat tu svobodu beru, ale až se dostaneme dovnitř, peníze by mohly být bonus.[/dirspeech] Dodal jsem s lehkou známkou humoru, ale přesto tak, aby bylo patrné, že situaci neberu na lehkou váhu. Tak nějak obecně pro všechny jsem řekl. [dirspeech]Budu potřebovat plný přístup k výzkumu mého předchůdce a poté cokoliv dalšího, co bude k prolomení brány potřeba.[/dirspeech] Podal jsem to rozhodně, ale vyhnul jsem se tomu, abych nepůsobil arogantně, to by stále nebylo v mé situaci vůbec moudré. [dirspeech]Abych nezapomněl, budu také potřebovat tu knihu, kterou jste donesli knihovny a vše o co jste obrali mého předchůdce.[/dirspeech] To už jsem pronesl přímo k poskokům, kteří stáli kousek ode mně, ale slyšet to mohl i jejich šéf.
Wed Jun 27, 2018 12:06 pm
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Na jeho tváři se zjevil ďábelský úsměv. Mávl rukou směrem ke dvěma poskokům, jež stále postávali v blízkosti vchodu. [dirspeech]Rozvažte ho, a dávejte na něj pozor. Jestli se cokoli stane, udělám si z vás všech svačinu pro svoje miláčky,[/dirspeech] poznamenal a pousmál se, načež se postavil přímo před masivní dveře a pravou dlaní lehce přejel po studeném kameni. [dirspeech]Nejsi v pozici, kdy můžeš rozkazovat. Takže jestli ti není možnost vidět někdy zase sluneční svit dostatečnou odměnou, stačí říct,[/dirspeech] dodal, přičemž se otočil a ukázal rukou na dvojici psů stále sedící v útočné vzdálenosti od Toshiho. To už ho však rozvazovala dvojice mužů, slepě plníc rozkazy svého nadřízeného. [thinking]Jestli dokáže vidět do minulosti, tak musí být nějaký druh telepata, ale vzhledem k jeho nedostatku informací o tom pravděpodobně sám ještě neví,[/thinking] pomyslel si a rozkráčel se směrem k východu. [dirspeech]Máte na to 24 hodin, jestli do 24 hodin neuvidím žádný pokrok, tak si budete ještě přát, aby vaše smrt byla rychlá,[/dirspeech] dodal ještě jak se otáčel, načež pískl a dvojice psů se vydala poslušně jeho směrem.
Wed Jun 27, 2018 11:35 am
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Výhružná přítomnost psů mě poněkud znervóznila, ale nedal jsem to na sobě znát, místo toho jsem se lehce pousmál. [dirspeech]Pokud jste jim opravdu dal rozkaz ho zabít kvůli tomuhle, tak vás vaši podřízení asi moc dobře neposlouchali. Protože ho zabili jen proto, že je přestalo bavit žít skoro měsíc v této jeskyni a přinejmenším jeden z nich doufal, že jeho smrt ho odtud dostane pryč. Pokud bych měl přibližně citovat jeho slova, na nějakou více vzrušující misi, než je život ve smradlavých kanálech.[/dirspeech] Na chvíli jsem přestal mluvit, abych viděl mužovu reakci, pokud tedy nějaká viditelně nastane, poté jsem pokračoval. [dirspeech]Není podstatné, jak jsem se sem dostal, ale myslím, že shodou okolností si můžeme navzájem pomoci. Sice sám nevím, jak jsem přežil tu smrtící vlnu z brány, ale jsem poměrně silně přesvědčen, že bych za svobodu a finanční kompenzací, mohl zastoupit místo vašeho krátce zesnulého specialisty. Asi nemusím podotýkat, že živý vám takto budu mnohem užitečnější, než jako několik porcí žrádla pro vaše mazlíky.[/dirspeech] Dodal jsem s mírným úsměvem a přitom se podíval směrem ke psům.
Wed Jun 27, 2018 11:07 am
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Hned jakmile Toshi promluvil o specialistovi se muž doslova zarazil a na jeho tváři šlo vidět, že byl překvapený, poté se jeho pohled však opět změnil. [dirspeech]Asi sis mě trošku špatně zařadil kluku. Já nejsem diplomat, a už vůbec nejsem nějakej vzdělanec, mojí školou byl život a válka. Takže si nech svoje řečičky, protože na to vážně nemám náladu. Chci vědět, co víš o tomhle místě a chci to vědět hned, a jestli mi to neřekneš, tak prostě pošlu ty psiska aby si z tebe udělali svačinu, protože nemám náladu tu marnit čas, a pokud mi to neřekneš teď, neřekneš mi to ani za hodinu. Takže začni zpívat, nebo ti přistřihnu křidýlka,[/dirspeech] dokončil muž a zvedl se z přikrčení, ve kterém do téhle chvíli byl, načež lehce pískl směrem k psům a ti se oba vydali směrem k Toshimu, každý z nich se posadil na opačné straně zhruba tak metr a půl od Toshiho, tak akorát do potřebné útočné vzdálenosti. [dirspeech]Vidím, že máš rád slova. Ale mě se do hlavy nedostaneš kluku, takže se nemusíš snažit. Kdybych chtěl, tak ty dva zabiju a je mi to úplně jedno, jestli to bude kvůli mojí vlastní marnivosti anebo kvůli tomu, že se mi tu snažíš vnuknout myšlenku, jak jsou neschopný. Což mi připomíná, že jsem to byl já, kdo jim řekl, že když nebude spolupracovat ho mají zabít,[/dirspeech] dodal, poté se otočil směrem ke dveřím. [thinking]Před pár hodinami...[/thinking] pomyslel si a otočil se zpět k Toshimu. [dirspeech]Tak co, už ses rozhodl?[/dirspeech]
Wed Jun 27, 2018 10:48 am
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Jejich šéf o mě musel mít mnohem větší zájem, než se původně zdálo, protože dorazil mnohem dříve než po hodině, alespoň jsem to odhadoval, protože jsem se nemohl podívat na hodinky. Obezřetně jsem pozoroval muže v bílém obleku a přemýšlel o dalším tahu. Jelikož pouta nešli uvolnit a byl jsem pod přímým dohledem muže i psů, nemělo moc smysl zkoušet uniknout, jediná možnost byla se z celé situace nějak vymluvit. Kéž bych tak byl schopen donutit tu lebku, aby se znovu spustila, ale to bylo jen zbožné přání. Přerušil jsem svou roli ustrašeného turisty a přešel do pozice ledového klidu, který jsem doteď vnitřně pociťoval. S upřeným pohledem jsem úsměv muži opětoval a poté začal mluvit dokonalým britským přízvukem, který ji typický pro vyšší třídu. [dirspeech]Musím uznat, že vaši muži opravdu zrovna moc inteligence nepobrali, vzhledem k tomu, že zabili před pár hodinami toho specialistu, který tu s nimi žil a připravili se tak o jednu z nejlepších možností pro vyřešení záhady Ďáblovy hrobky. Obzvláště, když nejsou sami schopni pracovat s prastarými texty.[/dirspeech] Na moment jsem se odmlčel a poté opět pokračoval s neutrálním výrazem. [dirspeech]Konverzace mezi muži s úrovní jakou máte vy, nemusí sklouznout k výhrůžkám a měla by připomínat obousměrný most. I přes vaši muskulaturu působíte jako inteligentní člověk a proto vás jistě napadlo, že nejsnazší bude říci, co víte vy a je se pokusím doplnit mezery dle vlastních vědomostí.[/dirspeech] Domluvil jsem a opět se lehce pousmál, po celou dobu jsem však cíleně nepůsobil arogantně, ale striktně diplomaticky, abych muže zbytečně neprovokoval.
Wed Jun 27, 2018 10:13 am
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Toshi stále ležel svázaný na zemi, když najednou viděl, jak se dvojice mužů rozeběhla směrem ke vchodu, kde se v rychlosti blesku poklonili. Ten 'šéf' pravděpodobně dorazil. Po několika sekundách nenápadného nakukování si Toshi mohl všimnout vysokého muže, na obličeji měl obrovskou jizvu vedoucí z prvé horní části obličeji přes víčko až po levou spodní část obličeje, oko však měl, jen když mrknul anebo ho zavřel nabírala obrovská jizva na intenzitě. Měl na sobě bílý oblek, a nevypadal právě jako typ, který by se měl potloukat v kanalizačních systémech, ba naopak, jeho naleštěné polobotky Toshimu tuto jeho malou teorii potvrdily téměř ihned při prvním pohledu.
Muž k němu pomalu došel, pouze poukázal rukou směrem na dvojici těch mužů a ti jen kývli hlavou a poodešli ke vchodu do jeskyně, kde se postavili před chodbu a jen stáli. [dirspeech]Takže ty jsi ten zázrak?[/dirspeech] Optal se úsměvně a obešel Toshiho kolem dokola. [dirspeech]Já nejsem tak houpej jako ti dva chlapče, takže bych ti doporučoval mluvit, pokud nechceš skončit jako krmení pro moje miláčky,[/dirspeech] poznamenal ještě, načež lehce kývl hlavou směrem ke dvěma obrovským psům, kteří majestátně seděli přímo za ním. [dirspeech]Kdo tě poslal? A jak víte o poloze hrobky?[/dirspeech] optal se muž a přikrčil se směrem k Toshimu.


[sparkname]Mezitím...[/sparkname]
#ZapomenutáKnihovna

[dirspeech]Ano, tvoji rodiče chtěli, aby jsi byla blízko vašemu rodinnému dědictví,[/dirspeech] odpověděla Hel a vyskočila na jednu z polic, při následující otázce Diany se posadila a začala si lehce olizovat svou pravou tlapku. [dirspeech]To je důvod, proč tvoji rodiče svázali tvou magii do dob, než budeš připravená ji skutečně používat. V průběhu generací čarodějnická linie slábne. Vaše rody byly jedny z těch nejlovenějších v čarodějnických řadách, protože chránili toto tajemství. V den, kdy ses narodila už byl jeden rod kompletně vyvražděn a ten další se dohodl s tvými rodiči, že oba zapečetí magii následníka, aby se předešlo vymření Šalamounovi linie. Nevím, co se stalo s tím druhým, to musíš zjistit ty sama, Diano.[/dirspeech] dořekla Hel a opět se postavila a seskočila z police přímo pod Dianu. [dirspeech]Máš to v sobě od narození, není to jako učit se něco nového, je to jako vzpomenout si na něco, co jsi dávno zapomněla. A tohle místo ti může pomoci. Každý následník jednoho ze tří rodů má moc obnovit ochranné kouzlo nad knihovnou, jen k tomu potřebuje dostatek moci a znát kouzlo. Můžu ti propůjčit svou moc, to by mělo stačit na obnovu kouzla, ale na to, jak zapečetit knihovnu musíš přijít sama, s tím ti já neporadím,[/dirspeech] dodala Hel a lehla si na kobereček, který byl rozprostřen přímo pod křeslem, na kterém Diana právě seděla.

[note]@Diana Nygård - v té knihovně jsou veškeré potřebné informace, které potřebuje Diana vědět, takže můžeš napsat něco ve smyslu 'našla tu a tu knihu' a já dopíšu info do mého postu pak[/note]
Tue Jun 26, 2018 2:53 pm
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Navenek jsem se rozhodl nevypadnout z role, ale i tak jsem pokračoval v důkladném pozorování a hlavně odposlouchávání dvojice mužů. To co jsem slyšel, mi ke klidu zrovna nepřidalo. Potřeboval jsem přijít na způsob úniku, protože pokud budu spoutaný i dobou, kdy dorazí ten jejich šéf, tak se má situace ještě zhorší, navíc určitě nedorazí sám, takže pokud budu mít nějakou šanci, musí to být před jeho příchodem. Jelikož jsem nic zásadního stejně neviděl, rozhodl jsem se zavřít oči a přenést veškerou pozornost do zbylých smyslů, takže jsem se tak nějak stáhl do vlastní mysli a podvědomě natahoval pomyslné ruce po každém kousku informace, která by mi mohl pomoci obrátit situaci v můj prospěch. V tomto stavu jsem vyčkával na svou příležitost a mezi tím se pokusil nepozorovaně uvolnit pouta.
Tue Jun 26, 2018 2:25 pm
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Jakmile otevřel pohled, jejich oči se protočily. [dirspeech]Asi neumí. Počkáme si až dorazí šéf, on už to z něj dostane. Vypadá to, že projevil celkem dost velkej zájem, po dlouhý době nás pochválil,[/dirspeech] řekl jeden z mužů, načež ten druhý pouze odkrojil další kus jablka a dal si ho do pusy. Na jeho pokusy o jakoukoli nonverbální konverzaci nereagoval ani jeden z nich, takže pití se mu nedostalo. [dirspeech]To určitě,[/dirspeech] procedil mezi zuby ten co mluvil i předtím se začal se smát.
[dirspeech]Ať je to kdokoli, určitě to není náhoda, že tu je. Musí být nějak spojenej s těma dveřma, jinak si neumím vysvětlit, že ho to nezměnilo na hromádku prachu. Do hodiny tu bude šéf a ten už z něj vymlátí co bude chtít vědět, tak hlavně nedělej žádný voloviny,[/dirspeech] dodal ještě muž směrem k tomu, který sedíc na zemi stále ukrajoval z jablka, načež se jeho společník jen lehce pousmál a nasadil otrávený výraz. [dirspeech]Jsme tu už tři týdny, skoro měsíc. A nedostali jsme se k ničemu. Jednoduše se nudím, chybí mi ty časy, kdy se i něco dělo,[/dirspeech] odpověděl otráveně a podíval se na svoje hodinky, teď už mohl pouze čekat.
Tue Jun 26, 2018 1:53 pm
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Než jsem stihl dosáhnout průchodu, prošla mnou neznámá avšak velice mocná vlna neviditelné energie. Když mě zasáhla, měl jsem pocit, jako bych byl na milisekundu vyrván z vlastního těla a poté už jsem měl vše zahalené v naprosté temnotě. Nevím kolik času jsem strávil v bezvědomí, ale minimálně dost na to, aby se dvojice mužů vrátila do jeskyně, odvlekla mě do stanu a tam mě svázala. Instinktivně jsem částí své síly otestoval pevnost pout, ale neočekával jsem od toho nic závratného. Možná jsem měl otřes mozku, nebo kdo ví, co mi ta energie způsobila, ale připadal jsem si nějak podivně klidně, jako bych ani nebyl ve svém těle, ale jen sledoval nějakou herní postavu na monitoru. V tomto podivném rozpoložení jsem se rozhodl využít svých hereckých schopností a začal jsem hrát vystrašeného turistu, který pořádně nerozuměl, co mu muž říká, ale snaží se plně spolupracovat. Sice jsem bez problémů rozuměl, co mi říkal, ale neměl jsem stejně tušení co mu říct, v tomhle momentě byl on tím, kdo měl více odpovědí než já. Rozhodl jsem se hrát o čas, protože kdo ví, co by mi udělali, kdybych nespolupracoval, nebo zjistili, že skoro nic nevím. Dle jejich vzhledu nevypadali zrovna intelektuálně, takže jsem vsadil na kartu jazykové bariery a začal mluvit japonsky. [dirspeech]Na jméně asi moc nesejde. Klidně bych vám řekl, co chcete vědět, ale upřímně víte víc než já. Byl jsem se svou výletní skupinou na prohlídce starých Pražských kanálů, když jsem se dotkl nějakého podivného nápisu, stěna se náhle otočila a já se objevil v nějaké velice staré spleti kanálů. Nakonec jsem se nějak dostal do této jeskyně, ale když jsem vás viděl držet zbraň, bál jsem se požádat o pomoc. Po nějaké době jste se rozběhli pryč a já chtěl využít šanci a najít vysílačku, se kterou bych si zavolal o pomoc, ale potom mě cosi srazilo a probudil jsem se spoutaný.[/dirspeech] Když jsem domluvil, se zdánlivě odevzdaným pohledem jsem pozoroval muže a gestem požádal o něco k pití.
Tue Jun 26, 2018 12:18 pm
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Toshi se rozhodl rozeběhnout směrem k masivním kamenným dveřím. K jeho překvapení však pomyslné 'nabíjení' energie ve dveřích začalo exponenciálně stoupat s tím, jak se k nim Toshi blížil a již bylo příliš pozdě na to to otočit, takže se stejně pokusil k nim doběhnout. Než to však stihl, tak nabíjející se energie dosáhla až okraje dveří. V tu chvíli mohl Toshi pozorovat, jak se ohníčky v očích rozhořely a v mžiku sekundy najednou zhasly opět do původní podoby, společně s čímž se ze dveří uvolnila vlna rudé energie, která zasáhla celou místnost. Toshi si instinktivně zakryl obličej když vlna prošla skrze něj, dál už však nemohl vidět nic, protože vlna jako kdyby z něj doslova 'vyrazila' vědomí a on spadl v bezvědomí na zem.

Když se probudil, seděl svázaný na zemi vedle stanu, který předtím tak bedlivě sledoval. Dvojice mužů stála nad ním a pouze ho pozorovala, načež se jeden z mužů dopracoval k několika slovům: [dirspeech]Nemám tušení kdo jsi anebo jak ses sem dostal kluku. Ale dlužíš nám nějaký odpovědi. Třeba to, proč z tebe ten výbuch neudělal jen hromádku prachu jako z každýho jinýho, kdo s tím přišel do kontaktu.[/dirspeech] Jeho pohled zvážněl, šlo vidět, že i když pravděpodobně byl pouhou figurkou, která slepě plnila rozkazy, byl si vědom alespoň částečně toho, že se zde děje něco za hranicemi lidského chápání. [dirspeech]Už jsou na cestě ze sídla, pravděpodobně to bude něco důležitého,[/dirspeech] řekl druhý z mužů přičemž si nožíkem odkrajoval kus z jablka.


[sparkname]Mezitím[/sparkname]
#ZapomenutáKnihovna

Diana pomalu vkročila do knihovny, v tu chvíli se ji doslova zatajil dech, společně s místností jako kdyby na ní doslova dýchl duch již dávno zapomenuté Prahy. Hel vyšla zpoza jedné z mnoha masivních dřevěných polic, na kterých kromě pavučin nebyl znám snad vůbec žádný kus historie, nakolik bylo dřevo v dokonalém stavu. [dirspeech]Vítej,[/dirspeech] ozvalo se směrem od Hel, [dirspeech]tvý předci tomu říkali Šalamounova knihovna. Podle učení, které toto svaté místo obsahuje. A již po staletí je tvůj rod jedním ze tří, kteří se zapřísáhli knihovnu chránit. Tvůj dar se měl probudit až v den, kdy na to budeš sama připravena, ale knihovna je v nebezpečí, a proto se v tobě tvoje krev probudila mnohem dříve,[/dirspeech] dořekla Hel, načež Diana mohla pouze sotva vnímat skrze neuvěřitelnou atmosféru, kterou tato knihovna obsahovala. [dirspeech]Zde najdeš historii tak, jak nikde jinde. Tohle je jedno z posledních míst, kde lze nalézt učení starého světa nedotčené válkou mezi frakcemi, tedy alespoň donedávna,[/dirspeech] řekla ještě Hel, načež přešla k jedné ze stěn v nejzazším rohu místnosti kde šlo vidět, že je kus stěny probouraný. [dirspeech]Po mnoha staletích ochranné kouzlo knihovny pomalu slábne, a nejzazší části jsou tak náchylné k prolomení. Učení v téhle knihovně může přinést i obrovskou zkázu, nakolik jsou zde informace o zapovězených rituálech a kouzlech, která by neměla spatřit světlo světa. Musíš v sobě probudit svou moc, a obnovit kouzlo, které kdysi dokázalo tuto knihovnu ochránit i před těmi nejmocnějšími.[/dirspeech] Dořekla Hel. Chtěla dát teď Dianě trošku pauzu, aby dokázala vstřebat všechny ty informace, které na ní právě vychrlila.
Mon Jun 18, 2018 2:34 pm
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Čas plynul jako by se zdánlivě skoro nehýbal, alespoň takovým jsem měl z čekání pocit. Náhle se však stalo něco neočekávaného, oči lebky začaly hořet podivným plamenem a muži začali panikařit a po chvilce rychle utekly směrem ke kanálům. Nevěděl jsem vůbec, co se stalo, ale z jejich reakce to patrně nebylo nic dobrého. Sice jsem doufal, že je něco dostane pryč z jeskyně, ale nečekal jsem zrovna tuhle událost. Každopádně jsem stál před obtížnou volbou, jestli se chopit šance nebo utéct stejně jako ti dva a dost možná jim padnout do spárů během útěku. Mezi tím se brána jakoby začala nabíjet, skoro jako by ta podivná aura, kterou jsem cítil na začátku, začala nabírat fyzickou podobu. Nebylo moc času a tak jsem sáhl po tom, co se zdálo být menším zlem a maximální možnou rychlostí jsem doběhl k bráně s úmyslem se dotknout čela lebky a pokusit se vyvolat nějakou další projekci, která by mi poradila co dál. Byl to pravděpodobně velice riskantní krok, ale jiná možnost se už nemusela naskytnout, takže to bylo teď nebo nikdy.
Mon Jun 18, 2018 1:39 pm
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Čas plynul a v podstatě se vůbec nic nedělo. Muž se stále pročítal knihou a ten druhý ležel na zemi a přitom si házel míčkem nad hlavou. Najednou se však něco stalo. V očích lebky, kde donedávna hořely pouze menší ohníčky se najednou rozhořely relativně velké plameny, což lehce dodalo snad ještě děsivější vzezření jak předtím. [dirspeech]Co to ksakru je? Máme mít ještě 8 hodin,[/dirspeech] řekl muž ležící na zemi, ze které se v mrknutí oka vymrštil na nohy. [dirspeech]Na to teď není čas, ať už za to může kdokoli nebo cokoli, nezůstane to tu,[/dirspeech] řekl druhý muž a zvedl se z židle, vzal si knihu a samopal a společně s druhým mužem se rozeběhl směrem k východu z jeskyně zpět do kanálů, přičemž se Toshi opět přitiskl ke skále, aby nebyl zpozorován. Konečně byl v místnosti Toshi sám, při pohledu na mohutné kamenné dveře se však trošku zhrozil, protože mohl zpozorovat, jak od středu dveří, který tvořila ona lebka pomalu ale jistě k okrajům dveří skrze zvláštní ornamenty po celém povrchu prostupovala zvláštní červená energie, téměř to vypadalo jako kdyby se to určitým způsobem nabíjelo, a podle dosavadní rychlosti onoho nabíjení měl možná tak deset sekund, než energie dosáhne okraje oněch dveří. Na druhou stranu však nevěděl, co se vlastně děje. Musel se rozhodnout, co teď, nakolik celá situace působila doslova jako z bláta do louže. Buď si půjde prohlédnout dveře s tím, že to poté ale rozhodně nestíhá zpět do úkrytu anebo prostě a jednoduše uteče.


[sparkname]Mezitím[/sparkname]
#Kanály

Diana dopadla do vody, jejíž zbarvení a obsah by se nedal popsat jako právě příznivý, pomalu se vydrápala ke kamenným schůdkům, které vedli na kamennou cestu, která byla udělaná u stěny, její pohled spadl téměř ihned na její kompletně promočené oblečení. Už chtěla začít nadávat, když v tom se přímo vedle ní doslova zformovala Hel. [dirspeech]Omlouvám se, ale tohle je jediná cesta, kterou znám,[/dirspeech] poznamenala Hel a poté už opět pomalu kráčela napříč kanály jako by Diana neměla vůbec promočené úplně vše, co na sobě měla od jakýchsi splašků neznámého původu. [dirspeech]Víš, věc se má tak,[/dirspeech] pozastavila se Hel zatímco stále kráčela dopředu, [dirspeech]jsi čarodějnice.[/dirspeech]
[dirspeech]Ale ne taková ta s koštětem a lektvarama, co má bradavici na nose a u sebe černou koč-[/dirspeech] pozastavila se, [dirspeech]zkrátka jsi výjimečná od ostatních. Máš v sobě dar, který ti dovoluje používat kouzla taková, o kterých se ti ani nesnilo. Tvoji rodiče to věděli a chtěli tě před tímhle světem ochránit, ale věděli, že jednoho dne to přijde. A tak jsem tu teď s úkolem tě zasvětit do tohohle všeho já,[/dirspeech] řekla Hel, načež mohla Diana slyšet jen klasické mňouknutí, kterému nerozuměla, což si mohla pouze domyslet byl pravděpodobně jakýsi druh nadávky nebo něčeho podobného. [dirspeech]Mágové se rodí se svou mocí již od narození, již od narození jsou v obrovském nebezpečí, a proto jsou jejich schopnosti často zapečetěné až do věku, kdy se o sebe budou moci postarat. S tebou je to ale složitější,[/dirspeech] řekla ještě, to už však stála společně s Dianou před kamennou stěnou v jedné z mnoha kanalizačních chodeb. [dirspeech]Soustřeď se, najdi vnitřní klid a zkus naslouchat energii kolem sebe. Pouze tak dokážeš plně probudit své schopnosti, sejdeme se tam![/dirspeech] Dokončila Hel, načež opět zmizela.


[note]na stěně před dianou je tajná kombinace 4 kamenů, která se musí stlačit ve správném pořadí, aby se otevřely tajné dveře do knihovny. můžeš napsat, že jsi na to přišla[/note]
Mon Jun 18, 2018 12:06 am
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Nekonečně minuty jsem napjatě sledoval muže, jak prochází staré zašlé knihy. Muselo ujít mnohem více času, než jsem předpokládal, protože ten druhý se opět vrátil z tunelu a nesl starou knihu v koženém obalu, kterou hodil na stůl před prvního. Z toho co jsem zaslechl, mě překvapila zmínka o magii, copak něco takového opravdu existovalo mimo fantasy knihy? Na druhou stranu, jak bych vysvětlil to, co jsem v posledních hodinách zažil, mi bylo také záhadou, tak proč by nemohlo existovat něco jako magie. Z jejich konverzace mi bylo jasné, že pokud chci postoupit na své cestě dál, budu pravděpodobně potřebovat nejen onen tajemný klíč, ale i tu novou knihu. Jenže to celou situaci ještě více komplikovalo, protože to znamenalo, že budu muset nějaký čas studiem knihy a to se moc neslučovalo s přítomností mužů, kteří by mě jen tak nenechali dělat, co chci. Navíc pokud byla ve hře jakási magie, dokázal bych vůbec tuto tajemnou bariéru odstranit jako prachobyčejný mudla, kdybych tedy použil referenci na Harryho Pottera. Moje situace se stále více komplikovala a byla riskantnější vzhledem k ozbrojeným mužům, kteří se neštítili zabít ani svého vlastního kolegu. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem neměl narůstající zaječí úmysly, ale stále jsem nehodlal utéct se staženým ocasem. Sice se s uplynulým časem zvyšovalo riziko odhalení, ale stále jsem spoléhal na faktor času, nebo deus ex machina, který by výrazně nahnul váhy štěstí na mou stranu.
Sun Jun 17, 2018 11:40 pm
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Toshi byl stále opřený o kámen a sledoval dění kolem sebe v naději, že mu nějak nahraje situace. Celou dobu se však tak nějak nic nedělo, muž furt jen procházel knihy a vypadalo to, že už je celkem zoufalý a to, co v nich hledá tak nějak nenachází. Už se chystal pomalu odejít, když v tom zaslechl kroky a tak se opět rychle skryl za skalní masiv. Mohl spatřit muže který předtím odešel, vrátil se zpět a v rukách nesl jakousi zaprášenou knihu. [dirspeech]Tohle je všechno co jsem našel. A nevím už co víc, ta knihovna je obrovská jak celej můj byt, nemůžu jet knížku po knížce,[/dirspeech] stěžoval si muž, který právě přišel a hodil knihu na stůl mezi ostatní věci, kterými se ten sedící prohrabával. Sedící muž pouze otočil oči v sloup a vzal si novou knihu. [dirspeech]Někde to tam musí být, v celým městě není lepší zdroj informací pro tyhle magický techtle mechtle než ta knihovna,[/dirspeech] odpověděl druhý muž, načež si ten první sedl na zem a začal se ohřívat u ohně, nakolik bylo v podzemí relativně zima. [dirspeech]A proč to prostě neodbouchnem anebo něco takovýho? Moderní technika, už nejsme ve středověku aby jsme nedokázaly otevřít starý kamenný dveře,[/dirspeech] řekl s tím, jak si třel ruce o sebe. [dirspeech]Je na tom nějaký bariérový kouzlo, který podle všeho dokáže sundat jenom ten klíč, ale bůhví jak,[/dirspeech] řekl ten listujíc knihou.
Sun Jun 17, 2018 10:05 pm
[sparkname]TOSHIHIRO[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Začal jsem ztrácet přehled o tom, jak dlouho jsem dvojici mužů pozoroval zpovzdálí, své na tom sehrál i adrenalin, který měl tendenci zvyšovat lidskou koncentraci a vytvářet tak dojem jako by čas ubíhal mnohem pomaleji, než tomu reálně bylo. Sice jsem poslouchal vše, co šlo, ale povětšinou se jednalo jen o bezcenné informace, nebo nezajímavé fráze, takže jsem pomalu začal ztrácet naději, že se dozvím něco důležitého. Nakonec se má trpělivost vyplatila a muži se začali dohadovat o zabitém, kterého jsem předtím zahlédl ve vizi v kanálech. Konečně začala ta vize dávat alespoň trochu smysl, pokud bych na vraždu pohlížel ryze skrze psychologii, motivem byla čirá lidská hamižnost. Po hádce se jeden z mužů vydal na průzkum kanálů, takže jsem s vrahem osaměl v jeskyni a začal přemýšlet co udělat dál. Vzhledem k pozici muže, jsem nemohl jít směrem k hrobce neodhalen a kvůli samopalu jsem být odhalen ani nechtěl. Začal jsem promýšlet taktiky diverze, nebo plíživého pohybu, ale vzhledem absenci geografických možností ke skrývání mi odpadla možnost se ukrýt a krom nás dvou nebyla v jeskyni jediná živá bytost, takže snaha odlákání pozornosti také nepřipadala zrovna moc v úvahu. Po vyřazení těchto možností jsem se rozhodl ještě vyčkat v úkrytu a pozorovat v naději, že se mi otevře nějaká příležitost muže omráčit, nebo ho nepozorovaně obejít a pokusit se projít skrze kamennou bránu.
Sun Jun 17, 2018 4:46 pm
[sparkname]Vypravěč[/sparkname]
#ĎáblovaHrobka

Mezi muži stále probíhala konverzace ohledně brány, nebylo to však nic zajímavého ani nic, co by mohlo Toshimu nějak pomoci. Už to pomalu vzdával s tím, že se jednoduše vrátí když v tom najednou jeden z mužů začal hlasitě křičet, pravděpodobně ze vzteku. [dirspeech]Jsi idiot, neměl jsi ho zabíjet! Co sis myslel, že ho zabiješ, vezmeš si klíč a nic víc? My nejsme žádný vědci ani argeologigové sakra, nemám tušení jak ty proklatý dveře otevřít, a nevím kde chceš najít někoho, kdo toho schopnej bude, protože podle toho, co nám šéf řekl tu jsou ty dveře už kurva dlouho a nikdo je zatím neotevřel,[/dirspeech] dořekl jeden z nich, načež mu ten druhý začal spíše nadávat, jak aby mu dal nějakou relevantní odpověď. Kromě tohoto se však Toshi nedozvěděl pravděpodobně nic, co by nějakým způsobem mohlo pomoct. Hádka konečně ustala a jeden z mužů prohlásil cosi o tom, že půjde 'nahoru' zkontrolovat, že je všechno v pořádku. Toshi se přitiskl na kámen víc jak předtím ve snaze se zakrýt a sledoval muže procházejícího kolem zpět k chodbě, kterou se sem původně dostal i on sám. Druhý muž zůstal sedět v původním 'táboře' a vypadalo to, že se prohrabává jakýmisi knihami a různými papíry, které měl na stole před sebou. Seděl tak, že měl výhled přímo na dveře i na celou chodbu, takže pokud by se Toshi vydal směrem ke dveřím či k němu, určitě by si ho všiml, což vzhledem k samopalu, který ležel na stole přímo vedle něj nebyl zrovna nejlepší nápad.

Návrat nahoru


This forum was created by a multicultural team of various faiths and beliefs.